Zvýšený počet pracovní neschopností kvůli zneužívání alkoholu

V roce 2025 došlo k nárůstu vystavených lékařských potvrzení o neschopnosti pracovat v důsledku zneužívání alkoholu. Údaje Sociálního zabezpečení ukazují, že v uplynulém roce bylo evidováno téměř 10 tisíc takovýchto neschopenek s označením C, což představuje vzestup o 5,1 % ve srovnání s rokem 2024. Nejvíce jich bylo zaznamenáno v Mazovském vojvodství, kde bylo vydáno přibližně 1,3 tisíce potvrzení, což představuje více než 13 % všech případů v zemi. Dalšími regiony s vysokým počtem neschopenek byly Slezské a Velkopolské vojvodství, obě s přibližně 1,1 tisíce (11,2 %). Naopak nejméně případů bylo zaznamenáno v Lubuszském (252 případů, 2,5 %), Opolském (307, 3,1 %) a Podlasie (319, 3,2 %).

Odborníci zdůrazňují, že i když se počet neschopenek spojených s alkoholem zvýšil, stále představují velmi malou část celkových nemocenských absencí v Polsku, kde se ročně vydává více než 20 milionů lékařských potvrzení. – Tato čísla však nelze zcela ignorovat, protože hovoříme o situacích, kdy zneužívání alkoholu ovlivnilo zdravotní stav zaměstnanců natolik, že byla nezbytná dočasná neschopnost pracovat. To ovšem automaticky neznamená, že jde o závislost. Některé případy mohou souviset s jednorázovými otravami, zdravotními komplikacemi, či jinými krátkodobými problémy, – upozorňuje Michał Pajdak, akademický pracovník a expert z platformy ePsycholodzy.pl.

Podle doktorky Katarzyny Sejbuk-Rozbické z Učelni Łazarského v Polsku alkohol vytváří konkrétní ekonomické náklady související s fungováním trhu práce, které zahrnují mimo jiné ztracenou produktivitu, absenci, pracovní úrazy a předčasné odchody z pracovního života. Tyto ztráty jsou zvlášť patrné v menších firmách, kde i krátkodobá absence zaměstnance může narušit organizaci práce a vyžadovat zavedení náhrad nebo přesčasy.

V roce 2025 činila celková doba nemocenské absence způsobené zneužíváním alkoholu 99,7 tisíc dnů, což je téměř stejné číslo jako v předchozím roce. Odbornice uvedly, že tato data naznačují, že jde spíše o nárůst krátkodobých epizod neschopnosti pracovat, než o zvýšení počtu vážných a dlouhodobých zdravotních problémů. Jak dodává, neumožnění pracovat osobě v psychicky či fyzicky oslabeném stavu může mít ochrannou funkci, čímž se snižuje riziko úrazů a jiných nebezpečí, obzvlášť v profesích vyžadujících koncentraci a odpovědnost.

– Téměř 100 tisíc dnů absence představuje asi 400 pracovních míst za rok, přičemž se počítá s 250 pracovními dny. Vzhledem k více než 16 milionům zaměstnanců a milionům celkových absencí je toto fenomén na makroekonomické úrovni okrajový. Samozřejmě, každá absence přináší náklady, ale ve srovnání s celým hospodářstvím jde o relativně nízké částky, pokud se berou v úvahu celkové hodnoty vyprodukovaného zboží a služeb. Pokud předpokládáme průměrnou cenu práce za den ve výši 350 Kč, potom při násobení počtem dnů absence dostáváme přibližně 35 milionů Kč ročně. V širším měřítku na ekonomiku s hodnotou přes 3 biliony Kč HDP je to zanedbatelná suma, – vyčíslil Michał Pajdak.

Data z ZUS rovněž ukazují, že nejvíce potvrzení (3,6 tisíce) bylo vydáno na dobu 1-5 dní (35,6 %). Další významné skupiny jsou si rovny, s 11-20 dny trvajícími neschopenkami (2,7 tisíce, 27,4 %) a 6-10 dny (2,7 tisíce, 26,9 %). Dlouhodobější neschopnosti jsou mnohem vzácnější: 728 potvrzení na 21-30 dnů (7,3 %), 159 na 34 dní a více (1,6 %) a 123 na 31-33 dnů (1,2 %). – Struktura neschopenek naznačuje, že většina neschopnosti související s alkoholem má charakter akutních a krátkodobých následků po užití, jako jsou otravy, poruchy spánku, zhoršení kognitivních funkcí či úrazy. To, že více než 10 % neschopenek trvá déle než 21 dní, může naznačovat, že v některých případech se jedná o závažnější zdravotní komplikace. Může to zahrnovat úrazy, somatické komplikace nebo psychické poruchy související se zneužíváním alkoholu, jejichž léčba a obnovování zdraví vyžadují delší čas, – vysvětluje doktorka Katarzyna Sejbuk-Rozbická.

Nejvíce neschopenek s kódem C bylo vystaveno osobám ve věku 40-44 let (18,2 %). Dalšími skupinami jsou 45-49 let (1,6 tisíce, 15,7 %) a 35-39 let (1,5 tisíce, 15,1 %). Na druhém konci spektra jsou osoby do 19 let (44, 0,4 %) a starší 65 let (86, 0,9 %). – Téměř polovina všech těchto neschopenek se týká osob mezi 35. a 49. rokem života. Takový rozložení není překvapivé, protože právě tato věková skupina tvoří jádro pracovního trhu. Statisticky se tu očekává nejvyšší výskyt neschopenek, nezávisle na jejich příčině. Epidemiologické studie ukazují, že v této fázi života je riziko zneužívání alkoholu často zvýšené, a zároveň začínají být patrné první vážnější zdravotní důsledky dlouhodobého riskantního chování, – podotýká Michał Pajdak.

Data navíc prokazují výrazné rozdíly mezi muži a ženami. V roce 2025 bylo 77,5 % všech neschopenek s kódem C (7,7 tisíce) vystaveno mužům, zatímco ženy představovaly 22,5 % případů (2,2 tisíce). Dr. Katarzyna Sejbuk-Rozbická zdůrazňuje, že tato struktura odpovídá globálním epidemiologickým trendům, jelikož muži obvykle pijí alkohol častěji a ve větších množstvích. Zároveň má podíl žen na těchto statistikách zdravotní význam, protože biologické následky konzumace alkoholu se u nich mohou objevovat rychleji a problém bývá častěji skrýván kvůli sociálnímu tlaku a studu.

fot.
oprac. /kp/