Nejen úrazy a nemoci: duševní zdraví se stává součástí firemní BOZP

Ochrana při práci už dávno neznamená jen prevenci úrazů nebo eliminaci fyzicky škodlivých podmínek. Stále výrazněji do ní vstupuje také péče o psychiku zaměstnanců. Dlouhodobé napětí, nadměrný objem úkolů, tlak na výkon i problematické vztahy na pracovišti mohou ovlivnit jak jednotlivce, tak celý chod firmy.

Ještě před lety se od lidí v práci očekávalo, že za dveřmi podniku nechají osobní starosti a soustředí se pouze na své povinnosti. Nástup práce na dálku a hybridních režimů ale hranici mezi pracovním a soukromým životem výrazně posunul. Domov se pro mnoho lidí stal místem výkonu práce a komunikace se zaměstnavatelem probíhá často i mimo běžnou pracovní dobu. Zároveň rostou nároky na produktivitu a zaměstnanci čím dál víc sledují firemní atmosféru, styl vedení i vlastní duševní pohodu.

Rozsah potíží spojených s duševním zdravím je vidět i na číslech nemocenské absence. Podle údajů ZUS bylo v roce 2025 kvůli duševním poruchám a poruchám chování vystaveno asi 1,8 milionu potvrzení o pracovní neschopnosti, což znamenalo 34,1 milionu dnů mimo práci. Šlo o 14,1 % všech dnů nemocenské v Polsku. Za sedm let se počet těchto potvrzení zvýšil o více než polovinu a počet dnů absence vzrostl téměř o 69 %.

Pro zaměstnavatele však není důležitá jen nemocenská, tedy situace, kdy zaměstnanec zůstane doma na neschopence. Čím dál častěji se sleduje i jev prezenteismu. Nastává tehdy, když člověk přichází do práce navzdory špatné psychické nebo fyzické kondici, dlouhodobé únavě či vyčerpání, přičemž jeho výkonnost výrazně klesá. Důsledkem bývá více chyb, horší soustředění, pomalejší rozhodování i slabší spolupráce v týmu. Na rozdíl od absence se navíc tento problém ve firemních statistikách odhaluje jen velmi obtížně.

Jedním z rizik dlouhodobého přetížení je pracovní vyhoření. Světová zdravotnická organizace jej popisuje jako syndrom vyplývající z chronického pracovního stresu, se kterým se nepodařilo účinně vypořádat. Není vedeno jako nemoc, ale jako jev související s výkonem práce. To však neznamená, že by jeho dopady bylo možné přehlížet. Zhoršení psychické pohody a pokles angažovanosti se mohou promítnout jak do života zaměstnance, tak do fungování firmy.

Podle odborníků Pracuj.pl získávají na významu opatření, která lze označit za firemní „psychologickou lékárničku první pomoci“. V praxi sem patří například hrazené konzultace s psychologem nebo terapeutem, programy podpory zaměstnanců, anonymní krizové linky nebo školení zaměřená na rozpoznávání varovných signálů emočního vyčerpání. Podstatné je, aby zaměstnanec věděl, kam se obrátit, a mohl pomoc využít bez strachu ze zlehčování nebo negativního hodnocení.

Do debat o pohodě pracovníků stále více vstupuje také takzvané right to disconnect, tedy právo odpojit se od pracovních povinností mimo pracovní dobu. Jde o možnost nereagovat na služební hovory, zprávy či e-maily v čase určeném k odpočinku, aniž by člověk čelil postihu. – Některé státy nečekají na povinnost převzít evropská pravidla. Právo na „odpojení“ už platí ve Francii, Belgii, Itálii a Španělsku. Evropská komise dokončuje přípravu směrnice, která má tyto standardy sjednotit v celé unii. Polský zákoník práce takové ustanovení výslovně neobsahuje. Právo na odpočinek je však možné dovodit z pravidel o pracovní době a z povinnosti respektovat volný čas. Moderní organizace ale zavádějí vlastní pravidla asynchronní komunikace, kde nikdo neočekává okamžitou odpověď. Díky tomu večer patří zaměstnanci, nikoli poště – uvádějí experti Pracuj.pl.

Významnou roli při ochraně psychické pohody mají i manažeři. Jak upozorňují specialisté, nemají nahrazovat psychology ani terapeuty a neměli by se pokoušet diagnostikovat zdravotní potíže svých lidí. Jejich úkolem je ale všímat si nápadných a dlouhodobých změn v chování členů týmu, například náhlého poklesu zájmu, uzavírání se, potíží s plněním úkolů nebo častějších konfliktů. Důležitá je také znalost vnitrofiremních postupů a dostupných možností podpory. – Odpovědnost vedoucích pracovníků má i právní rozměr. Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost pečovat o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. To zahrnuje i psychosociální faktory, tedy atmosféru, vztahy a míru stresu. Pravidelné hodnocení a věcná zpětná vazba pomáhají včas rozpoznat signály, že psychická pohoda některého člena týmu není v pořádku. Manažer nemusí být terapeutem, musí však znát firemní postupy péče o zaměstnance a umět je využít – shrnují odborníci.

Čtěte také: 60 % Poláků se od práce neodpojí ani na dovolené

foto: magnific.com
zprac. /kp/