Nejoblíbenějším způsobem odpočinku je sledování seriálů a filmů, brouzdání po internetu a sociálních sítích a také spánek či krátký šlofík.
Přestože má dovolená sloužit k načerpání sil, řada Poláků se z ní vrací bez pocitu skutečné obnovy energie. Vyplývá to ze zprávy „Pohled Poláků na dlouhověkost. Mezi deklaracemi a každodenností“, kterou si nechala zpracovat společnost Gedeon Richter Polska. Průzkum ukazuje, že 51 % dotázaných se i přes odpočinek často cítí vyčerpaně a 39 % přiznává, že se nedokáže plně uvolnit ani ve chvílích volna.
Autoři studie upozorňují, že regenerace organismu nestojí jen na několika dnech volna, ale především na běžných každodenních zvycích, jako je dostatek spánku, zvládání stresu a pravidelný pohyb. Mnoho lidí však odpočinek odkládá s představou, že krátký pobyt mimo domov nebo pár volných dní stačí k obnovení sil. Tomu odpovídají i údaje Eurostatu z roku 2026, podle nichž Poláci odpracují více hodin než činí průměr Evropské unie. Není proto divu, že chronická únava často přetrvává i během dovolené a po jejím skončení.
Zpráva dále uvádí, že 39 % respondentů má pocit, že jim v každodenním životě chybí čas na odpočinek, a téměř každý třetí soudí, že podmínky, v nichž žije, regeneraci nepřejí. Také socioložka a autorka zprávy dr. Zofia Małkowicz zdůrazňuje, že potíže se zdravým životním stylem často nepramení z neochoty, ale z přetížení běžnými povinnostmi. „Když se někdo po celém dni v práci stará o děti, vyrovnává se s rostoucími náklady na život a řeší každodenní povinnosti, mohou další prospěšné kroky působit jen jako další úkol navíc,“ vysvětluje.
Průzkum zároveň odhaluje rozdíl mezi tím, jak Poláci nejčastěji tráví volný čas, a tím, co jim skutečně pomáhá dobít baterky. Nejčastější formou relaxace je sledování seriálů a filmů, kterou uvedlo 44 % účastníků. Internet a sociální sítě za způsob odpočinku považuje 39 % dotázaných, 38 % sahá po spánku nebo krátkém zdřímnutí. Čas s blízkými tráví 36 % lidí a procházky či pobyt na čerstvém vzduchu uvedlo 30 % respondentů.
Když ale dostali otázku, co jim ve skutečnosti pomáhá s regenerací, odpovědi byly jiné. Nejčastěji zmiňovali spánek (56 %), klidný odpočinek bez ruchu (54 %), příjemné činnosti (44 %), kontakt s přírodou (41 %) a procházky nebo lehkou fyzickou aktivitu (36 %). Podle autorů zprávy to ukazuje, že Poláci sice vědí, které formy odpočinku jsou nejpřínosnější, v praxi však častěji volí pasivní způsoby trávení volného času. Závěry odpovídají i vědeckým poznatkům, podle nichž účinná regenerace vyžaduje kombinaci odpočinku, odstupu od povinností, činností přinášejících uspokojení a kontaktu s okolním prostředím.
Největší obtíže s regenerací přiznávají lidé ve věku 18 až 29 let. Zhruba 70 % z nich uvádí, že se i po odpočinku cítí unaveně, a více než polovina má problém s uvolněním a zároveň trvale pociťuje nedostatek času na odpočinek. Ve starších věkových skupinách tento podíl postupně klesá, přičemž mezi lidmi nad 60 let podobné potíže uvádí přibližně pětina respondentů.
Zpráva upozorňuje také na výrazný vliv finanční situace na možnost skutečně si odpočinout. Mezi lidmi žijícími ve velmi skromných podmínkách deklaruje únavu navzdory odpočinku 66 %, zatímco ve skupině nejlépe zajištěných je to 37 %. Podobné rozdíly se týkají i potíží s uvolněním a hodnocení místa bydliště jako prostoru vhodného k regeneraci. „O odpočinku často mluvíme jako o individuální volbě – stačí vypnout telefon, najít si chvíli pro sebe nebo se naučit relaxovat. Jenže těžko lze mluvit o skutečné regeneraci, když v běžném životě chybí čas, prostor, pocit bezpečí nebo přístup k místům, kde lze zklidnit mysl. Nejde jen o dovednosti, ale i o životní podmínky,“ zdůrazňuje dr. Zofia Małkowicz.
Výsledky rovněž ukazují proměnu toho, jak lidé chápou význam odpočinku. Čím dál častěji není vnímán jako odměna po splněné práci, ale jako jeden ze základních faktorů ovlivňujících zdraví, pohodu a dlouhověkost. V rámci výzkumu byl odpočinek a volný čas označen za nejdůležitější prioritu, a to dokonce před finanční bezpečností i prevencí nemocí.
Autoři zprávy uzavírají, že povědomí o důležitosti regenerace sice roste, ale její naplňování v běžném životě zůstává obtížné. Pokud více než polovina Poláků cítí únavu i po volnu, problém nesouvisí jen se způsobem trávení odpočinku, ale také s množstvím času určeného k regeneraci a s podmínkami, v nichž lidé žijí a pracují.
fot. magnific.com
oprac. /kp/


.png)














