Ostrava má přes padesát vodárenských věží. Některé patří k nejzajímavějším stavbám ve městě

Mezi ostravskými vodárenskými věžemi najdeme objekty spojené s železnicí, hutnictvím i průmyslem, ale také stavby, které zaujmou neobvyklým architektonickým ztvárněním.

Vodárenské věže bývaly nepřehlédnutelnou součástí městského prostoru, přesto dnes často stojí stranou zájmu, ačkoli kdysi zásadně zajišťovaly dodávky vody. V Ostravě se nachází hned několik pozoruhodných příkladů tohoto typu staveb. Jejich dokumentaci se věnuje Robert Kořínek, vedoucí ostravského pracoviště Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a zároveň spoluautor celostátního soupisu těchto objektů. Závěry jeho práce, zaměřené na ostravský region, byly nedávno představeny veřejnosti sdružením Fiducia prostřednictvím zvláštních publikací i komentované terénní přednášky. Podle inventarizace bylo nebo stále je v Ostravě přibližně 55 vodárenských věží.

Za nejdůležitější z nich bývá považována památkově chráněná secesní věž ve Slezské Ostravě, dokončená v roce 1909 a patřící k úplně prvním stavbám tohoto druhu v zemi. Vznikla proto, že rychle se rozvíjející čtvrť potřebovala vyšší tlak vody pro rostoucí zástavbu, který už původní nadzemní nádrž nedokázala zajistit. Nový objekt, osazený ocelovou nádrží o objemu 210 m³, byl mimořádný i svou víceúčelovostí, protože součástí byla rovněž vyhlídková věž a hasičská zbrojnice. V 60. letech minulého století, po přechodu na modernější způsob zásobování vodou, ztratil svou původní funkci a stal se průkopnickým příkladem architektonického přetvoření. Podle návrhu architektů Jiřího Gwuzda a Václava Šafáře byl upraven na vyhlídkovou kavárnu, která fungovala až do 90. let; dnes budovu vlastní telekomunikační společnost.

Další pozoruhodnou stavbou je věž z roku 1911 z neomítnutých cihel v Poděbradově ulici, která sloužila především k rychlému doplňování vody do parních lokomotiv. Voda sem byla čerpána z Odry a ukládána do nádrže o objemu 120 m³. Jde o poslední dochovaný objekt tohoto druhu na území někdejšího ostravsko-karvinského uhelného revíru. Výjimečné architektonické řešení má také věž v areálu chemických závodů v Mariánských Horách. Zatímco průmyslové stavby obvykle kladly důraz hlavně na účelnost, architekt Bohumil Hůbschmann v 20. letech 20. století zapracoval do továrního areálu vodárenskou věž inspirovanou kubismem, která je dodnes výraznou dominantou celého komplexu.

Za skutečný český rekord lze označit vodárenskou věž v areálu bývalé huti Nová huť v Kunčicích. Měří 71 metrů, a je tak nejvyšší v republice; navíc je do jejího pilíře zabudován výtah, což je velmi neobvyklé řešení. Ocelová nádrž pojala 1300 m³ vody určené pro zásobování závodních lázní. Kvůli úpravě vody plynným chlorem museli technici při kontrolách používat plynové masky, aby se neotrávili.

Další raritu představuje komínová vodárenská věž z roku 1910 poblíž nádraží Svinov. Padesátimetrový komín, který kdysi chladil tamní válcovnu trubek, byl doplněn o ocelovou nádrž s kapacitou 40 m³. Aby se voda od komína nezahřívala, chránila ji speciálně navržená vzduchová mezivrstva. Přestože podobných konstrukcí bývaly v minulosti po republice desítky, právě tato ostravská se dochovala jako poslední.