.png){kind=logo}
Vysoké náklady na práci a energie spolu s nejistým ekonomickým vývojem vedou podnikatele k mnohem zdrženlivějším rozhodnutím o dalším růstu.
Podniky v Polsku hodnotí svou finanční kondici výrazně lépe, než jak se chovají v oblasti investic. Červnové čtení Měsíčního indexu konjunktury ukazuje, že řada firem má peníze na rozvoj, ale neproměňuje je v pravidelné investování. Nejzřetelněji je tento trend patrný u menších společností.
Téměř 60 % oslovených firem vnímá svou finanční situaci pozitivně a soudí, že jim umožňuje další expanzi, vyplývá z analýzy Polského ekonomického institutu. Zároveň však jen 35 % podniků uvádí, že pravidelně uskutečňuje rozvojové investice. Z toho plyne, že část firem i přes dobrou finanční stabilitu volí při investování opatrnost. V průzkumu 28 % podniků přiznalo, že má k dispozici finanční možnosti, ale investuje jen nepravidelně.
Největší rozdíl mezi finanční silou a investiční aktivitou je vidět v segmentu malých podniků. V této kategorii 32 % firem uvádí stabilní finance, ale pravidelně neinvestuje. Naopak 29 % malých firem při podobném hodnocení své kondice investuje průběžně. U středních a velkých společností je situace opačná. Pravidelné investice deklaruje 38 % středních a 44 % velkých podniků, zatímco 28 % firem v obou těchto skupinách sice má na investice prostředky, ale nevyužívá je.
Rozdíly se objevují také napříč jednotlivými odvětvími. Nevyužitý investiční potenciál převažuje v průmyslu a v ostatních službách. Ve výrobě 27 % firem disponuje finančním zázemím, ale neinvestuje pravidelně, zatímco 25 % do rozvoje investuje. V ostatních službách činí tento poměr 33 % ku 32 %. Odlišná je situace v obchodě, dopravě, spedici a logistice i ve stavebnictví, kde je vyšší podíl podniků, které investují pravidelně.
– Menší firmy raději drží finanční rezervu jako pojistku, než aby v nejistém hospodářském prostředí riskovaly investice. Průmyslová výroba dopadá slabě, protože jde o kapitálově náročné odvětví s dlouhou návratností, navíc zatížené slabší poptávkou a cenami energií. TSL a stavebnictví naopak těží z vlny infrastrukturních investic financovaných z KPO a evropských fondů (rekordních 100 miliard zlotých na dopravu v roce 2026) i z logistického boomu spojeného s nearshoringem, což jim přináší předvídatelnou poptávku – vysvětlují autorky analýzy Katarzyna Dębkowska a Magdalena Lesiak z PIE.
Opatrnost podniků tedy souvisí s podmínkami, ve kterých fungují. Jako překážku uvádí 60 % respondentů vysoké náklady na zaměstnance, 59 % upozorňuje na nejistotu ekonomické situace a 54 % zmiňuje ceny energií.
Slabá investiční aktivita se potvrzuje i v dalších šetřeních. Podle EIB Investment Survey 2025 každá pátá firma v Polsku uvedla, že v posledních třech letech investovala příliš málo na to, aby v budoucnu uspěla. V celé Evropské unii tento názor sdílelo 12 % organizací. V Polsku se tento problém častěji týkal sektoru MSP, kde 23 % podniků označilo dosavadní úroveň investic za nedostatečnou. Mezi velkými firmami činil tento podíl 17 %.
Údaje Eurostatu navíc ukazují, že v prvním čtvrtletí 2026 dosáhla míra investic nefinančních podniků v Polsku 17,7 %, zatímco průměr EU byl 22,6 %. Tento ukazatel vyjadřuje poměr hrubých investic do dlouhodobého majetku k hrubé přidané hodnotě firem, tedy zjednodušeně to, jak velkou část vytvořené hodnoty podniky směrují zpět do investic.
– Silná finanční kondice, která bývá považována za dostatečný předpoklad investičního oživení, sama o sobě ještě růst investic nespustí. Bez podnětu, který firmy přiměje využít jejich možnosti, se může stabilita postupně proměnit ve stagnaci – uzavírají Katarzyna Dębkowska a Magdalena Lesiak.
foto: magnific.com
zprac. /kp/
.jpg)
