Polsko stárne rychle. Promění se nejen společnost, ale i hospodářství

Zesilující stárnutí obyvatelstva patří mezi klíčové demografické trendy, které budou v příštích letech formovat polskou ekonomiku. Lidé ve věku 65 let a více dnes tvoří zhruba 21 procent populace, avšak podle projekcí Eurostatu může jejich podíl do roku 2070 stoupnout na 32,2 procenta. Nejde tedy jen o proměnu věkové skladby země, ale také o změny v tom, jak domácnosti utrácejí své peníze.

Odborníci z Polského ekonomického institutu upozorňují, že s přibýváním seniorů se bude měnit poptávka po jednotlivých druzích zboží a služeb, protože výdajová struktura domácností se s věkem jejich členů liší. – Tato očekávání potvrzují i výzkumy provedené v Polsku. Naznačují, že stárnutí polské společnosti spolu s mírným růstem příjmů výrazně posune skladbu spotřeby domácností – zdůrazňují. Mikrosimulační model vytvořený vědci z Lodžské univerzity ukazuje, že v budoucnu může nejvíce vzrůst podíl výdajů spojených s bydlením, rekreací a kulturou a také se zdravotní péčí. Výdaje na bydlení, kam patří mimo jiné energie a vybavení domácnosti, by mohly zvýšit svůj podíl na spotřebě z 25,4 na 28,6 procenta. Podíl výdajů na rekreaci a kulturu může vyrůst z 5,9 na 8,1 procenta, zatímco u zdravotních výdajů z 6,7 na 8,7 procenta.

Současně může klesat význam některých dalších výdajových kategorií. U potravin a nealkoholických nápojů se předpokládá pokles z 19,6 na 16,3 procenta, a u kategorie zahrnující mimo jiné hygienu, pojištění a ostatní služby z 14,6 na 10,1 procenta. – Tento pokles však může více souviset s očekávaným růstem příjmů než se samotným stárnutím populace (takzvaný Engelův efekt). Doprava a alkohol spolu s prodejem tabákových výrobků přijdou přibližně o 1 procentní bod podílu – vysvětluje PIE.

Podobné souvislosti se ukazují i v dalších zemích. Starší domácnosti věnují větší část rozpočtu službám, především těm spojeným se zdravotní péčí, vedením domácnosti nebo využíváním médií. Naproti tomu mladší domácnosti častěji vydávají vysoké částky za auta, pohonné hmoty, vzdělávání, oblečení a obuv. Souvisí to mimo jiné s vyššími potřebami rodin, které vychovávají děti.

Výzkumy ze Spojených států ukazují, že zvýšení podílu osob ve věku 65 let a více o 1 procentní bod souvisí s růstem podílu služeb ve struktuře spotřeby asi o 0,7 procentního bodu. Data z členských států Evropské unie zase potvrzují výraznou roli starších lidí ve výdajích na zdravotní péči. Osoby starší 50 let se podílejí na více než polovině zdravotních výdajů, zatímco jejich podíl na výdajích na vzdělávání je podstatně nižší.

Podle PIE mohou mít změny ve struktuře výdajů domácností dopady, které sahají dál než jen ke spotřebě samotné. – Stárnutí obyvatelstva může být také faktorem, který ovlivní strukturální proměnu polského hospodářství. Jestliže starší lidé dávají větší část svých výdajů na služby, pak s tím, jak populace stárne, roste nejen podíl služeb v konsumních výdajích, ale také podíl lidí zaměstnaných ve službách a podíl služeb na přidané hodnotě celé ekonomiky. To znamená, že stárnutí společnosti bude podporovat strukturální změny v polské ekonomice, tedy přesun zaměstnanosti i přidané hodnoty vytvářené v hospodářství z výrobního sektoru do sektoru služeb – odhadují experti.

Rozsah těchto změn může být přitom větší, než naznačují dosavadní předpovědi. Polská ekonomika totiž stárne rychleji, než předpokládala část dřívějších demografických prognóz. Pokud bude tento trend pokračovat, mohou být změny ve struktuře spotřební poptávky i související hospodářské posuny viditelnější, než ukazují současné odhady.

fot. magnific.com
oprac. /kp/