Polská města budou zmenšovat svůj počet obyvatel. Některá mohou přijít až o polovinu lidí

Polská města stále silněji narážejí na důsledky prohlubující se demografické krize. Rodí se méně dětí, ubývá žen v plodném věku a výhledy ukazují, že v dalších letech bude celkový počet obyvatel dál klesat. Odborníci upozorňují, že tento vývoj zasáhne nejen školy a trh práce, ale také rozpočty samospráv i dostupnost veřejných služeb.

Podle nejnovější zprávy „Raport o stanie miast 2025“, kterou připravilo Sdružení polských měst, se v první polovině roku 2025 narodilo v polských městech 82 786 dětí, tedy o víc než 7 % méně než před rokem. Ve více než 90 městech nepřesáhl počet narozených deset, v 15 městech nepřišlo na svět víc než pět dětí a v jednom městě nebylo zaznamenáno ani jediné narození. Oproti stejnému období roku 2024 klesl počet porodů ve více než 630 městech a městských obcích, zatímco nárůst se objevil ve více než 330 samosprávách.

Ryszard Grobelny, ředitel kanceláře Sdružení polských měst, tvrdí, že úbytek obyvatel se dotkne téměř všech polských měst. – Demografická situace v Polsku je velmi vážná. Víme, že počet obyvatel klesá a dál klesat bude. Bude skupina měst, kde půjde o mírný pokles, i když prakticky nebude žádné město, kterého by se to netýkalo. V ostatních případech bude propad dramatický, zejména u těch nejmenších, a proto řada měst v příštích letech přijde dokonce o 50 % svých obyvatel – zdůrazňuje.

Ubývající počet dětí už dnes mění fungování školských zařízení. Ve školním roce 2024/2025 fungovalo 22,3 tisíce zařízení předškolní výchovy, tedy asi o 200 méně než rok předtím. Počet dětí v mateřských školách se snížil o téměř 60 tisíc a klesl na necelých 1,5 milionu. Tyto údaje uvádí Polský statistický úřad. – Města už demografické dopady cítí. Nejvíc je to vidět na tom, že ruší jesle, mateřské školy a připravují se na zavírání základních škol. Ještě to však neprovádějí. Říkají si: uděláme to v dalším volebním období, tedy až po volbách, aby před nimi nevznikalo další napětí – vysvětluje Ryszard Grobelny. – Samosprávy své kroky odkládají, ale už vidí, že jinde mají obrovské problémy, dokonce s prázdnými budovami. Začíná být velký problém najít lidi do práce, a to i na úřadech. Tlak bude rychle narůstat, takže mnoho měst to za rok, dva nebo tři pocítí ještě silněji – dodává.

Demografické změny se promítají také do bydlení. Autoři zprávy předpokládají, že v největších městech přetrvá nedostatek bytů, zatímco v méně úspěšných centrech bude přibývat neobydlených nemovitostí. Podle údajů Národního sčítání lidu z roku 2021 bylo v Polsku téměř 1,8 milionu neobydlených bytů.

Stále větší výzvou je rovněž trh práce. V roce 2024 zaznamenalo více než 900 polských měst pokles počtu obyvatel v produktivním věku, který dohromady činil asi 155 tisíc osob. V necelé stovce měst se počet lidí v této věkové kategorii zvýšil, ale jen o 18,3 tisíce. – Bude méně pracujících, a to se odráží na financích. Když je méně zaměstnaných a více lidí pobírá důchod, odvádí se méně daní. Pak je obtížnější zajišťovat veřejné služby. Zhoršuje se situace v samosprávách. Na to se musíme připravit jak na úrovni státu, tak měst – upozorňuje ředitel kanceláře Sdružení polských měst.

Zpráva Sdružení polských měst uvádí, že po roce 2030 bude finanční situace samospráv stále více záviset na demografických změnách. Pomalejší růst vlastních příjmů může způsobit, že řada samospráv bude potřebovat silnější podporu ze státního rozpočtu, aby udržela základní veřejné služby. Prognózy navíc počítají s tím, že do let 2035–2040 se vylidňování polských měst ještě prohloubí kvůli rekordně nízké porodnosti a trvalému poklesu počtu žen v reprodukčním věku, přičemž v mnoha městech budou lidé nad seniorským věkem tvořit více než 40 % obyvatel. – Mám pocit, že města stále věří, že demografický vývoj lze ještě zvrátit, a proto nepřicházejí s tvrdými opatřeními. Mnohé samosprávy musí začít podnikat kroky, které jim pomohou přizpůsobit se menšímu počtu obyvatel. Město se 40 tisíci lidmi by mělo přemýšlet, jak bude fungovat při 30 tisících nebo 25 tisících obyvatel. Jaké školy budou potřeba, kde má vést kanalizace, které oblasti je vhodné zastavět. Na tom je nutné vědomě pracovat – uzavírá Ryszard Grobelny.

fot. magnific.com
oprac. /kp/