Tři generace v jedné firmě: proč je z toho výhoda i výzva

To, co ještě před pár lety působilo jako dlouhodobý trend, se už proměňuje v každodenní realitu firem: pracovní síla stárne a zároveň se obměňuje. Organizace proto musí umět vytvořit prostředí, v němž budou vedle sebe fungovat lidé s velmi odlišnou pracovní zkušeností, tempem i očekáváním.

Čísla, která mění plánování personálu

Podle údajů Hlavního statistického úřadu bylo na konci roku 2025 v produktivním věku 21,7 mln osob, tedy přibližně o 128 tis. méně než rok předtím. Počet lidí v mobilním produktivním věku 18 až 44 let klesl na 12,8 mln a tato skupina už tvořila jen 34,3% populace, zatímco v roce 2000 to bylo 39,8%. Současně žilo v zemi ok. 8,9 mln osob ve věku 45–59/64 let, což představovalo 23,8% obyvatel.

Podle dr. Tomasze Dąbrowského, viceprezidenta Diversity Hub, jde o změnu, která zasahuje přímo do řízení firem. Společnosti se podle něj musí připravit na to, že část zaměstnanců bude zůstávat v práci déle, a zároveň budou přicházet nové generace s odlišným vztahem k práci i technologiím. „Mamy bardzo dużą dynamikę na rynku pracy związaną z tym, że jako społeczeństwo po prostu się starzejemy. Wiąże się to z koniecznością utrzymania w zatrudnieniu albo zapewnienia warunków pracy dla osób, które będą starsze. Z drugiej strony mamy wchodzące nowe pokolenia na rynek pracy, które mogą prezentować inne postawy względem pracy, mogą się inaczej z nami komunikować, mieć inne oczekiwania i doświadczenia. Musimy się nauczyć z tym pracować. To jest bardzo duże wyzwanie dla organizacji i dla nas jako społeczeństwa” – przekonuje expert.

Věk sám o sobě nic nevysvětluje

Jednou z největších překážek jsou podle něj přetrvávající stereotypy. Mladší lidé bývají automaticky vnímáni jako určitý typ pracovníků, zatímco u skupiny 45+ se často předpokládá odlišné chování, vztah k technologiím nebo jiný způsob komunikace. Právě takové nálepky podle Dąbrowského brání tomu, aby si lidé dokázali skutečně porozumět a spolupracovat bez zbytečných bariér.

Tomu odpovídají i výsledky výzkumu „Czy wiek w miejscu pracy ma znaczenie?“ připraveného v rámci projektu Ponad PESELAMI na základě rozhovorů s 800 osobami. Až 98% dotázaných uvedlo, že pracuje nebo pracovalo v týmech s věkově různorodým složením. Z těch, kdo tuto zkušenost mají, 51% nevidělo mezi generacemi rozdíly ve spolupráci, zatímco 29% je naopak vnímalo. Účastníci výzkumu zároveň připomínali, že důležitější než věk jsou společné hodnoty, povaha a profesní zkušenost. Za klíčové prvky dobré spolupráce označili vzájemný respekt a podporující atmosféru, stejně jako dobrou komunikaci, ochotu spolupracovat a pomáhat si.

Co firmy ztrácejí, když nesdílejí zkušenosti

Další zásadní oblastí je předávání know-how. Dąbrowski upozorňuje, že bez promyšleného sdílení zkušeností mezi generacemi organizace přicházejí o část svého potenciálu. Nejde jen o přenos dovedností, ale také o to, aby se dál dostávaly příklady z praxe, včetně chyb a lekcí, které z nich vyplynuly. Pokud se mladší a starší zaměstnanci vzájemně míjejí, ztrácí firma kontinuitu kompetencí i cenný dialog mezi různými perspektivami.

Právě na to má reagovat iniciativa Power Age, kde se o věcnou koordinaci stará Diversity Hub. Partneři v jejím rámci sdílejí zkušenosti, rozvíjejí mezigenerační mentoring, věnují se vzdělávacím aktivitám a hledají řešení v oblasti řízení věku.

Smíšené týmy jako konkurenční výhoda

Důležitost mezigenerační spolupráce zdůrazňuje i OECD ve zprávě „Employment Outlook 2025“. Organizace uvádí, že věková rozmanitost na pracovišti může podporovat produktivitu díky tomu, že se doplňují kompetence a zkušenosti lidí z různých věkových skupin. Podle Jacka Kowalského, člena představenstva pro human capital v Orange Polska, je to příležitost, kterou by firmy neměly podceňovat. Zkušenější zaměstnanci a manažeři znají firmu i zákazníky, zatímco mladší lidé přinášejí energii a jistotu v práci s technologiemi. Takové propojení může být silné jak navenek, tak při budování týmů zaměřených na rozvoj.

Čtěte také: Jak spolupracují různá pokolení? Konfliktů je méně, než se zdá