Přibývá oznámení o mobbingu, ale klesá počet oprávněných stížností

Během prvního pololetí 2026 dorazilo na Státní inspekci práce přibližně 1,5 tisíce podnětů týkajících se podezření na mobbing. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je to nárůst o 7,8 %, kdy inspekce evidovala téměř 1,4 tisíce takových případů. Současně ale výrazně ubylo stížností, které byly uznány jako oprávněné. Za prvních šest měsíců tohoto roku jich bylo 63, zatímco o rok dříve 97, tedy o 35,1 % méně.

Podle odborníků však vyšší počet oznámení nemusí znamenat, že se samotný mobbing rozšiřuje. Michał Pajdak, vysokoškolský pedagog a expert platformy ePsycholodzy.pl, vysvětluje, že rostoucí společenské povědomí vede zaměstnance k častějšímu hlášení nevhodného chování. – Mobbing je dnes mnohem viditelnější v médiích, na školeních BOZP i ve společenských kampaních, a proto lidé snáze označují své zkušenosti právě tímto pojmem. Jeho právní vymezení je navíc poměrně úzké – musí jít o systematické, dlouhodobé a úmyslné jednání – a zaměstnanci si ho často pletou s běžným pracovním konfliktem, tvrdším stylem řízení nebo i s obyčejným stresem v práci. To přirozeně vytváří rozdíl mezi počtem oznámení a počtem potvrzených případů – uvádí. Další překážkou je podle něj i obtížné dokazování, protože mobbing většinou nezanechává jednoznačné důkazy a svědci nebývají ochotni popsat průběh událostí.

V první polovině roku provedla inspekce práce 664 kontrolních úkonů souvisejících s podezřením na mobbing. To je o 30,5 % méně než loni, kdy jich bylo 956. Znamená to, že navzdory rostoucímu počtu podání počet kontrol zřetelně poklesl. Michał Pajdak to spojuje mimo jiné s personálními a organizačními omezeními inspekce. – Může to souviset i se změnou způsobu, jakým jsou některá oznámení vyřizována. Část z nich je dnes možná řešena bez formální kontroly, například prostřednictvím písemných vysvětlení nebo mediace, což snižuje statistiku kontrol, aniž by to nutně znamenalo menší aktivitu inspekce. Pravděpodobné je také přísnější posuzování toho, která oznámení si zaslouží plnohodnotné šetření, a včasné vyřazování zjevně neopodstatněných podnětů – dodává psycholog.

Zástupci zaměstnavatelských organizací tvrdí, že dostupná data nenasvědčují tomu, že by problém mobbingu na českém pracovním trhu výrazně sílil. – Svědčí o tom například jasný pokles počtu oprávněných stížností. K omezování mobbingu navíc přispívá i situace na trhu práce. Nízká nezaměstnanost a nepříznivý demografický vývoj nutí zaměstnavatele soutěžit o zaměstnance, kterých je prostě nedostatek. Důležitý je zde i reputační faktor. Pokud bude nějaká firma vnímána jako místo, kde se k lidem nechová s respektem, bude mít problém obsadit volná pracovní místa – říká Piotr Rogowiecki, ředitel odboru analýz a legislativy Svazu zaměstnavatelů Polska.

Současně narostl počet anonymních podání. V prvním pololetí 2026 tvořila 12,8 % všech stížností, tedy 193 z přibližně 1,5 tisíce oznámení. O rok dříve činil podíl anonymních podnětů 11,6 %, což odpovídalo 162 případům. Vyšší podíl anonymních oznámení může naznačovat, že se zaměstnanci obávají negativních dopadů nahlášení nesrovnalostí, například ztráty zaměstnání nebo odvety. Robert Lisicki, ředitel odboru práce v Konfederaci Lewiatan, zároveň upozorňuje, že v minulém roce využil vnitrofiremní postup pro řešení případů diskriminace jen každý pátý pracovník. – Prvek spojený s transparentností a bezpečím při oznamování porušování práva a nežádoucího chování na pracovišti bude mít po změnách v zákoníku práce zásadní význam. Zároveň je nutné při posuzování stížností podávaných orgánům brát v úvahu i obavy podnikatelů z možného zneužívání anonymních hlášení k odvetným účelům, které mohou vyplývat z různých důvodů a okolností – zdůrazňuje.

V červenci schválila Sněmovna novelu zákoníku práce týkající se mobbingu. Nové úpravy počítají mimo jiné se zjednodušením definice tohoto jevu, posílením ochrany lidí vystavených nežádoucímu chování na pracovišti, zavedením opatření proti falešným obviněním a navýšením odškodnění pro oběti mobbingu. Přesné datum účinnosti zatím stanoveno nebylo. Zaměstnavatelské svazy však upozorňují, že příliš široké nebo nepřesné vymezení mobbingu může vést k většímu množství sporů a zároveň komplikovat řízení týmů i vyžadování pracovních povinností.

fot. magnific.com
oprac. /kp/