Nižší růst HDP a více nezaměstnaných. Nové výhledy pro polskou ekonomiku

Institut pro prognózy a hospodářské analýzy očekává, že se tempo růstu polské ekonomiky bude v příštích letech postupně zpomalovat. Z nejnovější zprávy vyplývá, že po zvýšení hrubého domácího produktu o 3,6 % v roce 2025 se dynamika HDP v roce 2026 sníží na 3,4 % a v roce 2027 dosáhne 2,9 %. Současně se počítá s růstem nezaměstnanosti a s pozvolným ochlazováním inflace.

Podle IPAG rostla ekonomika ve druhém čtvrtletí roku 2026 tempem 3,8 %, což představovalo mírné zrychlení oproti prvnímu čtvrtletí. Institut ale předpokládá, že v dalších měsících bude růst slábnout. Ve třetím čtvrtletí má činit 3,1 % a ve čtvrtém 3 %, takže průměrný celoroční růst HDP za celý rok vyjde na 3,4 %.

Analytici upozorňují, že hlavním motorem ekonomiky zůstává domácí poptávka. Ve druhém čtvrtletí se spotřeba domácností zvýšila o 3 %, tedy nejpomaleji za posledních pět čtvrtletí. – Růst spotřeby domácností brzdí pomalejší zvyšování reálných mezd ve druhém čtvrtletí 2026. Rychleji než spotřeba rostla celková konečná spotřeba (která vedle spotřeby zahrnuje také výdaje státu a samospráv). Podobný vztah lze sledovat už čtyři čtvrtletí, avšak postupně slábne a v posledním čtvrtletí roku se obrátí. Důvodem bude napjatá situace veřejných financí, která veřejný sektor přiměje k zavádění úsporných opatření. V letech 2026–2027 porostou celkové výdaje na konečnou spotřebu tempem 3,2 % a 2,5 % – vysvětluje IPAG.

Zpráva zároveň poukazuje na zlepšení v průmyslu. Ve druhém čtvrtletí tohoto roku stoupla průmyslová produkce prodaná o 5,6 % a přidaná hodnota v tomto odvětví vzrostla o 4,6 %. Šlo o lepší výsledky než v předchozích čtvrtletích, i když analytici zdůrazňují, že část tohoto zlepšení souvisí s nízkou srovnávací základnou po několika letech slabší konjunktury. Za celý rok 2026 má přidaná hodnota v průmyslu vzrůst o 3,6 % a v roce 2027 o 3 %. Průmyslová produkce prodaná se má zvýšit o 3,5 % a následně o 3,1 %.

IPAG rovněž očekává zhoršení na trhu práce. Na konci druhého čtvrtletí 2026 činila míra registrované nezaměstnanosti 5,8 %, tedy o 0,6 procentního bodu více než ve stejném období před rokem, zároveň však o 0,3 procentního bodu méně než na konci prvního čtvrtletí. – Ve srovnání se situací před dvěma lety vzrostla míra nezaměstnanosti už o 0,9 procentního bodu. To znamená, že trh práce už není takzvaným trhem zaměstnanců, i když nezaměstnanost je ve srovnání s jinými státy EU stále nízká – upozorňují analytici. – Podle prognózy IPAG dosáhne míra registrované nezaměstnanosti na konci roku 2026 úrovně 6,1 %, tedy o 0,4 procentního bodu více než o rok dříve. V dalším období je třeba počítat s pokračujícím růstem až na 6,2 % na konci roku 2027 – uvádějí.

Podle institutu bude inflace postupně klesat, ačkoli v krátkém horizontu na růst cen budou dál působit vnější vlivy. V červenci činila inflace 3 % a podle IPAG to bylo především důsledkem dění na trhu s pohonnými hmotami po ukončení vládního ochranného programu. Dalším zdrojem inflačního tlaku zůstává napjatá situace v Perském zálivu, která může ovlivňovat ceny minimálně do konce třetího čtvrtletí 2026.

Odhady počítají s tím, že ke konci roku se inflace začne stabilizovat. – Průměrná míra inflace za celý rok 2026 dosáhne 2,9 % (v prosinci 2026 pak 3 %). V následujícím roce klesne průměrná inflace na 2,7 %, přičemž na konci roku 2027 bude na stejné úrovni. Je však třeba zdůraznit, že prognóza inflace je zatížena mimořádně vysokou mírou nejistoty vyplývající z neekonomických faktorů. Pokud by napětí na Blízkém východě přetrvávalo delší dobu nebo se dále vyostřilo, inflační tlaky mohou znovu zrychlit – uzavírá IPAG.

fot. magnific.com
oprac. /kp/