Zhoršené podmínky v byznysu. Náklady na práci jako hlavní překážka

Měsíční index podnikatelské nálady v březnu mírně poklesl v porovnání s únorem a dosáhl hodnoty 97,9 bodu – vyplývá to z údajů, které poskytl Polský ekonomický institut. Výsledek pod úrovní neutrální hodnoty 100 bodů naznačuje zhoršení nálady v podnicích. V prvním čtvrtletí roku 2026 index tuto hodnotu překročil pouze v lednu, zatímco v únoru a březnu došlo k oslabení podnikatelské aktivity.

Ze sedmi komponentů, které tvoří tento index, čtyři zůstávají pod neutrální hodnotou. To se týká investic, prodeje, nových zakázek a výrobních kapacit. Současně došlo k měsíčnímu zlepšení ukazatelů prodeje, nových objednávek a využití výrobních kapacit, avšak v oblasti investic byla zaznamenána pokles. Naopak ukazatele zaměstnanosti, mezd a finanční likvidity podniků se nacházejí nad neutrální hodnotou.

Podle průzkumu pouze 10 % firem plánuje v nadcházejících třech měsících zvýšení mezd. Většina podniků, konkrétně 89 %, hodlá ponechat mzdy na stávající úrovni. Ekonomové z PIE naznačují, že nárůst ukazatele mezd může být příčiněn jak přizpůsobením se změnám v minimální mzdě, tak trvajícím tlakem na mzdy v určitých sektorech ekonomiky.

Mnozí podnikatelé míní, že finanční situace jejich firem je stabilní – 47 % uvádí, že mají prostředky na provozování činnosti po dobu delší než tři měsíce. Současně ukazatel finanční likvidity klesá již čtvrtý měsíc v řadě, ačkoliv, jak poukazují odborníci, to neznamená okamžité zhoršení aktuální situace většiny firem.

Mírná převaha firem, které plánují zvýšení zaměstnanosti, nad těmi, které zvažují její snížení, naznačuje relativní stabilitu na trhu práce. Zaměstnanost zvyšuje 11 % firem, zatímco 7 % plánuje redukci zaměstnanců. Ukazatel zaměstnanosti se nachází nad neutrální hodnotou, což svědčí o ochotě firem udržet stávající úroveň zaměstnanosti navzdory rostoucím nákladům na práci.

Většina podniků rovněž hodnotí, že disponuje dostatečnými výrobními kapacitami. Tento názor sdílí 79 % dotazovaných firem, přičemž mezi zbývajícími respondenty častěji uváděly přebytek výrobních kapacit než jejich nedostatek. Současně 24 % podniků eviduje pokles nových zakázek, zatímco 12 % zaregistrovalo jejich nárůst. Ukazatel nových objednávek v marcovém průzkumu se v měsíčním porovnání výrazně zlepšil, což může naznačovat postupné oživení poptávky po zboží a službách. Pokles prodeje oznámilo 31 % firem, což znamená zlepšení ve srovnání s předchozím měsícem, kdy podobný problém hlásilo 48 % firem.

Nejoptimističtější nálady panují mezi velkými podniky. V této kategorii dosáhl index MIK hodnoty 106 bodů, což ukazuje na převahu pozitivních hodnocení nad negativními. Ekonomové uvádějí, že na tom má vliv i relativně dobré hodnocení finanční likvidity – 53 % velkých podniků tvrdí, že má prostředky na provozování činnosti po dobu delší než tři měsíce. V případě středních firem je atmosféra více opatrná, přestože index se v měsíčním vyjádření zlepšil. U malých a mikro podniků však došlo k zhoršení nálady.

Z pohledu sektorů pouze výrobní odvětví vykázalo převahu pozitivních hodnocení nad negativními, přičemž hodnota indexu v tomto segmentu činila 102,6 bodu. V ostatních odvětvích dominovaly pesimistické názory. Zlepšení v produkci vyplývá částečně z většího počtu firem, které plánují zvýšení zaměstnanosti a mezd, než těch, které plánují jejich omezení.

Největší překážkou pro podnikání zůstávají pracovní náklady, na které upozornilo 68 % podniků. Téměř dvě třetiny firem jako klíčový problém uvádějí nejistotu ekonomické situace, a více než polovina – vzrůstající ceny energií. Mezi často zmiňovanými obtížemi se také objevují nedostatek pracovní síly a platební zpoždění. Podnikatelé nejméně často uvádějí rostoucí náklady na financování a nedostupnost produktů.

Odborníci z PIE upozorňují, že na výsledky studie může mít vliv rostoucí nejistota týkající se mezinárodní situace. – Provádění studie po útoku USA a Izraele na Írán se projevilo ve zvýšeném zastoupení firem, které pociťují nejistotu jako zásadní překážku pro podnikání. Potenciální eskalace napětí na Blízkém východě může navíc vést k výraznější změně cen energetických surovin, narušení logistických řetězců a zvýšení nákladů na dopravu, což při již tak omezené investiční aktivitě zvyšuje tendenci podniků upevňovat opatrné provozní strategie, – uzavírá PIE.

fot.
zprac./kp/