.png){kind=logo}
Potraviny a běžné spotřební zboží tvoří největší část výdajů v rozpočtech Poláků. Na dalších příčkách se objevuje chod domácnosti, zdravotní péče a doprava.
Nákup potravin a každodenních potřeb představuje pro polské domácnosti největší finanční zátěž. Zároveň více než třetina dotázaných hodnotí svou ekonomickou situaci jako stabilní a uvádí, že po uhrazení běžných výdajů dokáže pravidelně spořit.
Podle průzkumu VeloBanku směřuje 73 % Poláků největší část svých peněz na potraviny a produkty denní potřeby. Druhé místo obsadily náklady na chod domácnosti, tedy například nájemné a energie, které označilo 61 % respondentů. Následují výdaje na zdraví a léčení, včetně léků a prevence, se 33 %, a doprava spolu s provozem automobilu, kterou uvedlo 31 % oslovených.
Nejvíce dopadají rostoucí náklady běžného života na starší obyvatele. Výdaje za jídlo a základní zboží zmínilo 80 % lidí ve věku 45–54 let a 83 % respondentů starších 55 let. V nejmladších věkových skupinách, tedy 18–24 a 25–34 let, šlo shodně o 59 %. Pro osoby nad 55 let jsou navíc výrazně důležité i náklady na zdravotní péči a léčbu, které uvedlo 49 % z nich.
Za finančně stabilní se považuje 35 % účastníků průzkumu. Tato skupina uvádí, že jejich příjmy pokrývají každodenní potřeby a zároveň umožňují pravidelně odkládat peníze. Další čtvrtina zvládá zaplatit běžné účty, ale už nemá prostor k vytváření úspor. Vliv má i dosažené vzdělání. Pravidelné spoření přiznává 42 % lidí s vysokoškolským diplomem, zatímco u osob se základním nebo odborným vzděláním je to 22 %.
Zvyšující se náklady na život přinášejí také nutnost sahat do dříve naspořených rezerv. V posledním roce využila úspory zhruba třetina oslovených. Ve věkové skupině 25–34 let tento podíl dosáhl 46 %.
Pokud po zaplacení účtů a dalších nezbytných výdajů zůstane něco navíc, Poláci nejčastěji utrácejí za cestování a dovolené, uvedlo tak 35 % respondentů. Výjezdy z přebytků financují častěji lidé s vysokoškolským vzděláním, a to ve 43 % případů, zatímco mezi respondenty se základním nebo odborným vzděláním šlo jen o 18 %.
Přebytečné peníze si ukládá 29 % dotázaných, 22 % je věnuje na oblečení a kosmetiku. Na koníčky je používá 21 % respondentů, na zdraví a prevenci 20 % a na zábavu 15 %. Podstatně méně často míří tyto finance na vzdělávání a osobní rozvoj. Takto odpovědělo 5 % účastníků, přičemž mezi lidmi ve věku 18–34 let to bylo 10 % a mezi osobami nad 55 let pouze 2 %.
fot. magnific.com
oprac. /kp/
