Roste zájem o dovolenou bez telefonu a internetu

Hranice mezi zaměstnáním a soukromým životem se v poslední době stále více rozostřuje. Množství povinností, nekonečné porady, zprávy a upozornění vedou k tomu, že zaměstnanci obtížně hledají prostor pro odpočinek a skutečné zotavení. Následky přetížení přitom nepocítí jen sami pracovníci, ale také jejich zaměstnavatelé i celá ekonomika.

Podle Microsoft Work Trend Indexu 80 % zaměstnanců a lídrů ve světě uvádí, že jim chybí čas nebo energie nutná k plnění pracovních úkolů. Telemetrická data společnosti Microsoft navíc ukazují, že během běžné pracovní doby je soustředění lidí narušeno už každé dvě minuty. Hlavními příčinami jsou schůzky, e-maily a komunikační aplikace.

Problém se však netýká jen hodin strávených na pracovišti. Stále častěji se mluví o fenoménu „nekonečného pracovního dne“, kdy pracovní aktivita začíná ještě před oficiálním startem směny a pokračuje i večer. Lidé kontrolují firemní messengery, odpovídají na zprávy, účastní se schůzek a vyřizují úkoly i mimo standardní pracovní čas.

Dlouhodobé přetížení se může promítnout do míry zapojení i výkonu. Zpráva „State of the Global Workplace 2026“ společnosti Gallup uvádí, že pouze 20 % zaměstnanců na světě lze označit za pracovníky skutečně angažované. 64 % spadá do kategorie neangažovaných a 16 % do skupiny aktivně neangažovaných. Gallup odhaduje, že nízká míra zaměstnanecké angažovanosti znamená ztrátu zhruba 10 bilionů dolarů produktivity ročně, což odpovídá přibližně 9 % světového HDP.

Únava a vyčerpání mohou mít i přímý dopad na firmy. Zhoršený zdravotní stav zaměstnance zvyšuje pravděpodobnost absence a dlouhodobé přetížení spolu s vyhořením může vést i k rozhodnutí odejít z práce. Pro podnik to znamená další náklady spojené například s absencí, náborem a zaškolením nového člověka. Když někdo ze týmu odejde, ostatním navíc často dočasně přibude práce.

Jedním ze způsobů, jak zmírnit dopady přetížení, může být vhodné čerpání dovolené. Studie zveřejněná v „Journal of Happiness Studies“ ukázala, že ve sledované skupině se blahobyt pracovníků zlepšoval už v prvních dnech volna a vrcholu dosahoval přibližně osmý den dovolené. Výzkum ale proběhl jen na malé skupině 54 lidí, jejichž dovolená trvala 15 až 34 dní, a proto z něj nelze vyvozovat univerzální doporučení pro ideální délku odpočinku.

Analýza ovšem potvrzuje, že regenerace bývá postupný proces. Důležitá není jen samotná délka volna, ale také způsob, jakým je využito. Na kvalitu odpočinku má vliv například psychické odstřižení od práce, možnost rozhodovat o svém programu, relax, radost z aktivit i dostatek kvalitního spánku.

Mění se také představy o tom, jak má vypadat volný čas. – Způsob, jakým Češi odpočívají, se zřetelně proměňuje. Ještě před několika lety bylo hlavní prostě někam vyrazit. Dnes stále více lidí vyhledává místa, která skutečně umožní načerpat síly – daleko od města, hluku a dalších lidí. Sledujeme rostoucí zájem o domy v lese, na samotě, bez blízkých sousedů a s prostorem pro klid – upozorňuje Aleksandra Klonowska-Szałek, spoluzakladatelka platformy Slowhop.

Jedním z trendů je takzvaný „deadzoning“, tedy volba míst, kde je přístup k telefonu, internetu nebo televizi omezený, případně zcela znemožněný. Dalším je „sleep tourism“, tedy cestování především za účelem odpočinku a zlepšení kvality spánku. Některá ubytovací zařízení na tyto potřeby reagují větším důrazem na podmínky podporující zklidnění, například tichem, zatemněním pokojů nebo vhodným vybavením ložnic.

Firmy čím dál častěji zavádějí wellbeingové programy, školení zaměřená na zvládání stresu i benefity podporující zdraví zaměstnanců. Základním prvkem regenerace však zůstává dobře využitá dovolená. Pro zaměstnance znamená možnost odpočinout si a znovu získat energii, pro zaměstnavatele zase může být jedním z nástrojů, jak omezit náklady spojené s absencí, fluktuací a poklesem angažovanosti.

Čtěte také: Lokální obchod, klidná procházka a regionální chuť. Tak vypadá „malá turistika“

fot.
zprac. /kp/