Zaměstnanci se po návratu bojí nahromaděných úkolů, zápasí s množstvím povinností a zároveň cítí zodpovědnost vůči týmu, klientům i rozpracovaným projektům.
Ačkoli má dovolená sloužit k načerpání sil a odpočinku od pracovních povinností, pro mnoho lidí v Polsku znamená i nadále určitou formu spojení s prací. Z průzkumu společnosti InterviewMe vyplývá, že 60 % dotázaných se během volna nedokáže úplně odstřihnout od pracovních záležitostí a 55 % pociťuje stres nebo výčitky svědomí kvůli čerpání volných dnů.
Zároveň 85 % respondentů hodnotí svou rovnováhu mezi pracovním a osobním životem pozitivně. Z této skupiny 37 % uvádí, že práci a soukromí umí bez potíží oddělit, zatímco 48 % říká, že se jim většinou daří udržovat správný poměr. Pouze 15 % oslovených má pocit, že jejich zaměstnání příliš zasahuje do života mimo práci.
V praxi je ale udržení této rovnováhy během dovolené složitější, než se může zdát. Jen 40 % účastníků průzkumu uvedlo, že ve volnu zcela vypne, nekontroluje pracovní zprávy a nezvedá pracovní telefonáty. Dalších 46 % přiznalo, že občas nahlédne do služební e-mailové schránky nebo má myšlenky stále u pracovních úkolů. Každý desátý respondent pravidelně sleduje dění ve firmě a 4 % dokonce pracují i v době dovolené.
Nejčastěji zmiňovanou překážkou skutečného odpočinku je strach z toho, co na člověka čeká po návratu do práce – tuto možnost uvedlo 35 % dotázaných. Pro 20 % je problémem přemíra povinností a stejný podíl poukazuje na pocit odpovědnosti za tým, zákazníky nebo probíhající projekty. Dalších 18 % vnímá jako bariéru tlak od nadřízených či kolegů a stejný počet také absenci náhradníka, který by převzal jejich agendu během nepřítomnosti. Výzkum zároveň ukazuje, že pouze 26 % zaměstnanců nemá s úplným odstřižením od práce na dovolené žádné potíže.
Podle autorů průzkumu hrají v obtížném odpočívání významnou roli i moderní technologie. Trvalý přístup ke služebnímu e-mailu, chatovacím aplikacím i telefonům umožňuje být s prací propojen prakticky odkudkoli, což ztěžuje psychické uvolnění od pracovních úkolů. Přitom výzkumy potvrzují, že rovnováha mezi prací a soukromím je zásadní pro duševní pohodu, zdraví i výkon. – Podle Světové zdravotnické organizace může dlouhodobý stres související s prací zvyšovat riziko zdravotních komplikací a správné nastavení práce a odpočinku je důležitým prvkem podporujícím wellbeing zaměstnanců. Podobné závěry přinášejí i studie o tzv. psychological detachment from work, tedy psychickém odpoutání od práce. Vědci upozorňují, že schopnost vypnout pracovní myšlenky mimo pracovní dobu pomáhá regeneraci a snižuje pravděpodobnost vyčerpání či syndromu vyhoření – uvádějí autoři.
Více než polovina oslovených navíc připouští, že dovolenou doprovázejí i nepříjemné pocity. Osm procent uvedlo, že kvůli volnu velmi často zažívá stres nebo výčitky svědomí, 27 % je pociťuje někdy a 20 % jen zřídka. Pouze 45 % respondentů tvrdí, že jim dovolená žádné podobné emoce nepřináší.
Jak zdůrazňuje Dominika Kowalska, kariérní expertka InterviewMe, výsledky ukazují, že dobré hodnocení work-life balance nemusí automaticky znamenat, že si člověk skutečně umí odpočinout. – Pokud i na dovolené pravidelně otevíráme pracovní e-mail nebo se obáváme toho, co se děje ve firmě, je to znamení, že hranice mezi prací a soukromím není dost pevná. Důležitou úlohu zde mají také manažeři a personalisté. Skutečný work-life balance nespočívá v tom, že zaměstnanec zvládne všechno najednou. Jde o to, aby byla práce nastavena tak, že si může bez obav vzít dovolenou a na dva týdny úplně zmizet, zatímco firma bude dál fungovat bez problémů. Pomáhají tomu například jasně nastavené postupy předávání úkolů, určení zástupů, dokumentace procesů, společné plánování dovolených i firemní kultura, v níž se na neodpovězení zprávy během volna nahlíží jako na normální věc. Teprve tehdy má dovolená svůj smysl a opravdu umožní vrátit se do práce s novou energií – shrnuje expertka.
fot. magnific.com
oprac. /kp/


.png)














.png)





















