Jedna dovolená do roka nestačí. Tělo potřebuje odpočinek pravidelně

Pravidelné oddechnutí je zásadní součástí péče o psychickou i tělesnou pohodu a vyrazit na dovolenou jen jednou či dvakrát do roka nemusí organismu stačit k plnému zotavení. Psycholožka Aleksandra Penza z Univerzity SWPS upozorňuje, že nedostatek průběžného odpočinku může vést k přetížení a zvyšovat pravděpodobnost pracovního vyhoření. Podle odbornice přitom nerozhoduje pouze délka volna, ale také to, jakým způsobem jej trávíme.

Samotná práce bez ohledu na pozici nebo místo výkonu bývá spojena s vyšší aktivací a stresem. „To oslabuje naši psychickou odolnost, schopnost rozhodovat se, pečlivost i spolehlivost v práci. Lidský organismus potřebuje čas na obnovu, aby mohl fungovat efektivně,“ vysvětluje Aleksandra Penza.

Za užitečný nástroj při plánování kvalitního odpočinku označuje model DRAMMA. Jeho název vznikl ze slov popisujících odstřižení od práce, uvolnění, samostatnost, rozvoj dovedností, smysluplnost a vztahy s druhými lidmi (detachment, relaxation, autonomy, mastery, meaning, affiliation).

Prvním krokem je mentálně se vzdálit od pracovních povinností. „Na dovolené je důležité skutečně vypnout od pracovních úkolů – nejen v hlavě, ale i v praxi, tedy nekontrolovat e-maily ani nečíst zprávy v komunikačních aplikacích,“ upozorňuje psycholožka.

Další složkou je relaxace, tedy aktivity, které snižují míru tělesného i duševního napětí. Vhodné mohou být klidné procházky, jóga nebo dechová cvičení. Neméně podstatná je autonomie, tedy možnost určovat si program podle sebe. „Jde o to, aby člověk nefungoval pod tlakem: nenutit se do výletů nebo nemít naplánovanou každou minutu,“ zdůrazňuje Aleksandra Penza.

Model DRAMMA počítá také s činnostmi, které rozvíjejí schopnosti a přinášejí pocit úspěchu. Může jít o osvojování nové dovednosti, cyklistiku, horolezectví, ale i čtení, pokud je pro daného člověka zajímavou výzvou. Důležitý je rovněž pocit smyslu – volný čas může být příležitostí k aktivitám, které odpovídají vlastním hodnotám a zájmům.

Poslední částí je kontakt s lidmi. Odpočinek může být ideálním časem pro rodinu, přátele i další blízké osoby.

Podle odbornice však regeneraci příliš neprospívá neustálé sledování sociálních sítí a zpravodajských webů. „Když sledujeme krátká videa nebo čteme zprávy, mozek dostává obrovské množství podnětů, které musí zpracovat. Tělo sice odpočívá, ale organismus je dál velmi zatížený zpracováváním informací,“ objasňuje.

Z výzkumů, na které psycholožka odkazuje, vyplývá, že nejvyšší míra pohody během dovolené nastává zhruba osmý den volna. Proto se jako ideální jeví dovolená dlouhá přibližně 10 až 14 dnů. Význam má i způsob návratu do práce; pozvolné zapojení může být příznivější než okamžitý návrat k plnému tempu.

Aleksandra Penza ale zdůrazňuje, že ani delší dovolená nenahradí pravidelný odpočinek během celého roku. „Když chybí průběžná regenerace, může to vést například k pracovnímu vyhoření. Každodenní návyky spojené s odpočinkem jsou pro naši psychickou pohodu velmi důležité,“ říká.

Jedním z hlavních znaků vyhoření je podle klasického modelu Christiny Maslachové fyzické i emoční vyčerpání. První varovné signály přetížení mohou zahrnovat zhoršenou soustředěnost, častější chyby, potíže s rozhodováním a odkládání náročných úkolů. Objevovat se může také podrážděnost, skleslost, menší chuť komunikovat s kolegy, cynismus nebo negativní postoje vůči ostatním.

Přetížení se může projevit i na těle. Mezi možné potíže patří například bolesti hlavy, problémy se spánkem, ztuhlost v oblasti šíje nebo bolesti zad.

Podle Aleksandry Penzy si stále více zaměstnavatelů uvědomuje, jak důležitý je well-being pracovníků a jak souvisí s fungováním celé firmy. „Lidé, kteří se cítí dobře a jsou se svou prací spokojeni, dokážou být také více angažovaní,“ uzavírá psycholožka.

fot. magnific.com
oprac. /kp/