El Niño nabírá na síle. Dopady mohou pocítit i čeští spotřebitelé

El Niño v tomto roce má podle všeho šanci stát se nejsilnějším jevem tohoto typu za téměř 150 let měření. Modely naznačují možnost mimořádně vysoké kladné odchylky teploty hladiny tropického Pacifiku. Podle vědců se jeho důsledky projeví po celém světě, hlavně skrze dopady na zemědělství, ceny potravin a ekonomiku.

– Co je El Niño? Vědecky řečeno jde o oscilaci, jednodušeji o jakési kyvadlo, které v nepravidelných cyklech přesouvá teplou vodu v tropickém Pacifiku. Když nastanou podmínky El Niño, u západních břehů Amerik vzniká kladná anomálie teploty povrchu oceánu, tedy je tam tepleji než obvykle. Tím se mění i uspořádání větrů nad největším oceánem na Zemi. V důsledku toho se mění nejen proudění vzduchu, ale také přenos vláhy na obrovském území, vysvětluje Michał Brennek z Katedry fyziky atmosféry Institutu geofyziky Polské akademie věd.

Doplňuje také, že El Niño není totéž co klimatická změna. Jde o přirozený proces, jehož stopy lze dohledat například v korálech starých tisíce let. – Když se mění klima, do zemského systému přibývá energie a její většinu přijímají oceány. Ty působí stabilizačně, ale právě tím, že energii ukládají, vzniká v oceánu její přebytek. Vidíme to na rekordních teplotách povrchu oceánu. K tomu se přidává El Niño, takže kladná odchylka teploty ve východním tropickém Pacifiku startuje z vyšší úrovně. Letos je El Niño bezprecedentní kvůli energii nahromaděné v oceánu i už velmi vysokým anomáliím teploty mořské hladiny, uvádí Michał Brennek.

El Niño ovlivňuje i průměrnou globální teplotu. V roce po jeho výskytu může být teplota Země v průměru asi o 0,1 až 0,2 °C vyšší. Neznamená to však, že samotný jev planetě dodává nové teplo. Především mění způsob, jakým se už uložená energie přesouvá mezi oceánem a atmosférou.

Na mimořádně rychlý rozvoj letošního El Niño upozorňuje americký Národní úřad pro oceán a atmosféru. V polovině června dosáhl týdenní index Niño3.4 hodnoty přibližně +1,7 °C. Zároveň se pod hladinou oceánu nahromadilo velké množství dodatečného tepla. Podle citovaných analýz byl tehdejší zásobník energie téměř dvojnásobný oproti stejné fázi vývoje El Niño v roce 2023. Místy se anomálie teploty v hloubce 50 až 150 metrů dostávaly až na 6 °C.

Řada klimatických modelů předpovídá, že teplota povrchu Pacifiku může vystoupat na úroveň, jakou dostupná měření dosud nezaznamenala. Vědci připouštějí možnost, že letošní El Niño bude nejvýraznější epizodou tohoto jevu v dosavadních záznamech. Další energie uložená pod hladinou navíc může způsobit, že zvýšené teploty přetrvají delší dobu.

Dopady El Niño jsou zvlášť důležité pro tropické oblasti. Změny teploty oceánu ovlivňují proudění větrů i přenos vlhkosti, takže v některých regionech může nastat sucho, zatímco jinde přijdou vydatné srážky. Vyšší riziko sucha se týká například Indonésie a Austrálie, naopak západní pobřeží Jižní Ameriky může čelit mnohem silnějším dešťům.

Proměny počasí se mohou promítnout do zemědělské výroby. Slabší sklizeň v tropických oblastech může zasáhnout například rýži, kávu, cukr, kakao či palmový olej. V případě Peru mohou následky dopadnout také na rybolov, který je pro místní ekonomiku velmi důležitý. Změna teploty vody totiž ovlivňuje podmínky pro mořské organismy a může vést k omezení lovu.

Potíže s produkcí plodin se následně mohou promítnout do světových cen potravin. Podle citovaných ekonomických analýz může silné El Niño způsobit růst globálních cen potravin zhruba o 5 %. – Posun srážkových a teplotních rytmů nad tropickým Pacifikem má obrovský celosvětový dopad na ekonomiku. Mluvíme o problémech v zemědělských a potravinových systémech ve velké části světa, takže čekáme poměrně nestálé ceny. Silné El Niño pro Polsko znamená především hospodářské dopady v podobě nedostatku nebo vysokých cen zemědělských komodit, včetně krmiv. Při minulém silném El Niño jsme výrazně více platili i za výrobky cukrářského průmyslu, například za čokoládu, připomíná Michał Brennek.

Odborník ale varuje před tím, aby se konkrétní počasí v Polsku automaticky přisuzovalo letošnímu El Niño. Jeho vliv na počasí u nás je relativně slabý a velmi obtížně se odděluje od jiných vlivů. Mnohem větší význam pro atmosférické podmínky v Polsku má situace nad severním Atlantikem. – To je hlavní oceán, který řídí počasí v Polsku. Některé události se skutečně odehrály v době silného El Niño, například povodeň v roce 1997, ale jde o souběh, nikoli o příčinnou souvislost, a určitě to vyžaduje další výzkum. Daleko důležitější tehdy byla kladná teplotní anomálie Středozemního moře, které je zdrojem vlhkosti, a genovská níže, jež zajistila přesun vlhkých vzduchových hmot do Polska, uzavírá Michał Brennek.

foto: magnific.com
zprac. /kp/