Od 1. ledna 2027 by se měl druhý daňový pás posunout na 140 tis. zł. Změna má podle autorů reagovat na inflaci i růst mezd, stát by ale mohla až 9 mld. zł.
Pokud návrh projde, lidé zdaňovaní podle progresivní sazby pocítí menší odvody už od příjmů, které dnes nad limit 120 tis. zł spadají do vyššího zdanění. U části zaměstnanců i podnikatelů může být rozdíl v čistém příjmu výrazný; autoři mluví až o 4 tis. zł za rok.
Co má novela změnit
Do Sejmu dorazil návrh zákona, který počítá s posunem druhého prahu PIT z 120 tis. zł na 140 tis. zł. Nové nastavení by začalo platit od 1. ledna 2027 a týkalo by se především zaměstnanců a podnikatelů účtujících podle daňové škály.
V praxi by šlo o úlevu pro ty, jejichž roční základ daně už dnes překračuje současný limit. Zpracovatelé návrhu tvrdí, že při plném dopadu může jedna osoba ušetřit až 4 tys. zł ročně.
Proč poslanci žádají vyšší limit
V odůvodnění návrhu se uvádí, že hranice 120 tis. zł zůstává beze změny od roku 2022, ačkoli od té doby rostly ceny i mzdy. Autoři opírají svůj argument o údaje CPI: 16,6% v prosinci 2022 meziročně, 6,2% v prosinci 2023 a 2,10% v únoru 2026.
Podle předkladatelů se tím prohlubuje rozdíl mezi lidmi zdaněnými podle škály a těmi, kdo využívají lineární daň nebo evidenční paušál. V textu se zároveň objevuje výpočet, podle něhož kupní síla 120 tis. zł ze ledna 2022 odpovídá přibližně 91,2 tis. zł v cenách z února 2026, zatímco ekvivalent této částky činí 157 804 zł.
Více lidí překračuje hranici
Navrhovatelé upozorňují, že s růstem nominálních mezd přibývá lidí, kteří se dostanou do vyšší sazby, aniž by se jejich životní úroveň skutečně zlepšila. Podle jejich údajů podíl poplatníků ve druhém pásmu činil 5,18% v roce 2023, 7,6% v roce 2024 a v roce 2025 má dosáhnout 9-10%.
Dokument připomíná i definici OECD pro střední třídu: jde o osoby s příjmy nad 75% mediánu a pod 200% mediánu. Při mediánu mezd za září 2025 na úrovni 7145,33 zł brutto to znamená rozmezí zhruba od 5 358,75 zł do 14 290,66 zł brutto. Do této skupiny mají patřit mimo jiné učitelé, sestry, pracovníci logistiky a zdravotničtí záchranáři.
Učitelé jsou v materiálu zmíněni zvlášť: podle citovaných výzkumů se v roce 2024 druhý prah dotkl 36,17% z nich.
Rozdíl na výplatní pásce je citelný
Autoři návrhu ilustrují dopad na příkladech mezd. Při hrubé mzdě 14 tis. zł vychází čistá částka 9873,35 zł, pokud zaměstnanec zůstane v prvním pásmu. Po vstupu do druhého prahu klesá na 7507,35 zł, tedy o 2366 zł méně.
Podobně u hrubé mzdy 13 tis. zł vychází 9192,11 zł čistého v prvním pásmu a 6998,11 zł po překročení hranice. Rozdíl činí 2194 zł. Předkladatelé tvrdí, že v době současných cen je takový zásah do rodinných rozpočtů velmi citelný.
Otázka spravedlnosti a cena pro stát
V odůvodnění se objevuje také argument spravedlnosti daní. Dr Mateusz Tchórzewski je citován s tím, že v doktríně daňového práva je tato zásada chápána jako superzásada a základ racionálního systému.
Podle předkladatelů má daňové zatížení zohledňovat veřejný zájem i ekonomickou situaci poplatníků. Z toho vyvozují, že ponechání limitu na 120 tis. zł dopadá na ekonomicky aktivní lidi a nereflektuje změny v hospodářství.
Největší překážkou může být dopad na rozpočet. Odhadované náklady reformy dosahují až 9 mld. zł.
- příjmy z digitální daně plánované na rok 2027,
- další daň ze zisků bank zavedená zákonem z 6 listopada 2025 r. o změně zákona o dani z příjmů právnických osob a zákona o dani z některých finančních institucí,
- výnosy z vyšší spotřební daně na alkohol převedené na NFZ,
- práce na změnách v paušální dani probíhající v Radě ministrů.
Pokud legislativní proces dopadne podle plánu autorů, nový práh má začít platit od počátku 2027 r.


.png)















