.png){kind=logo}
Evropský solární trh sice neroste tak rychle jako v předchozích letech, přesto si v první polovině 2026 připsal 33,8 GW nových kapacit. Výrazný podíl na tom mělo i Polsko, které se zařadilo mezi pět největších tahounů unijního růstu.
Energetika ze slunce si v Unii udržela silnou pozici i v prostředí, které investicím zrovna nepřeje. Za prvních šest měsíců 2026 přibylo napříč EU nejméně 33,8 GW nových fotovoltaických výkonů, tedy o 1,9 % více než ve stejném období před rokem. Výsledek potvrzuje, že sektor dál expanduje, i když už ne tak prudce jako dřív.
Podle SolarPower Europe je ale potřeba číst čísla opatrně. Lepší než očekávaný start ještě neznamená, že se celý rok vyvine stejně příznivě, a organizace připouští, že v průměrném scénáři může být 2026 slabší než upravený výsledek za 2025.
Letní měsíce ukázaly sílu fotovoltaiky
Význam solární energie byl v prvním pololetí vidět i mimo samotné investiční statistiky. Trh ovlivnilo napětí na trhu s fosilními palivy po konfliktu na Blízkém východě, které v několika členských státech zvýšilo zájem o PV. Svoji roli sehrála také horka.
Právě v době, kdy některé konvenční elektrárny narážely na problémy s chlazením a nedokázaly jet na plný výkon, pomáhala fotovoltaika držet stabilitu dodávek. Podle zprávy EU Solar Market Update: 2026 Mid-Year Analysis překročila už podruhé za sebou v květnu, červnu a červenci hranici 20% podílu na výrobě elektřiny v EU. V červnu se vyšplhala na 25 % a stala se největším zdrojem elektřiny v Unii za daný měsíc.
Od eskalace války na Blízkém východě 1. března pomohla solární energie snížit náklady EU na dovoz plynu pro výrobu elektřiny o více než 30 mld euro. Jde o částku, která ukazuje, jak silně se složení energetického mixu promítá do účtů celé ekonomiky.
Drtivá většina růstu se soustředila do několika zemí
Unijní nárůst nebyl rozložen rovnoměrně. Na téměř 70 % všech nových kapacit se podílelo pět států, což naznačuje, že ve většině zemí postupuje fotovoltaika výrazně pomaleji než v lídrech trhu.
Největší přírůstek zaznamenalo Německo, kde vzniklo 7,5 GW nových kapacit. To odpovídá 22 % celkového unijního růstu, i když loni ve stejném období šlo ještě o 7,8 GW. Druhá skončila Španělsko s přibližně 5,9 GW oproti 6,3 GW v první polovině 2025. Organizace přitom upozorňuje, že tamní provozovatel přenosové soustavy údaje často upravuje, což bylo výrazné zejména u dat za 2025.
Původní odhad tehdy pracoval s 9,2 GW, pozdější aktualizace ale ukázaly 13,4 GW. Právě Španělsko tak podle zprávy představuje největší podíl na korekci celkového meziročního přírůstku fotovoltaiky v EU za 2025.
Českému čtenáři blízký příběh: Polsko mezi špičkou
Na třetí pozici se umístila Francie s 3,5 GW nových výkonů oproti 3,3 GW rok předtím. Hned za ní následovala Itálie, která přidala 3,1 GW, zatímco v první polovině 2025 to bylo 2,8 GW.
Polsko obsadilo páté místo v EU, když připojilo téměř 2,5 GW nových fotovoltaických kapacit. O rok dříve to bylo 1,8 GW. Raport vysvětluje rychlejší růst především realizací projektů v průmyslovém měřítku, takže na tamním trhu nabývají na váze velké instalace vedle menších investic prosumerů.
Rok 2026 zůstává otevřený
SolarPower Europe zatím nemění zdrženlivý výhled. V nízkém scénáři počítá s 62 GW, v základním s 68,1 GW a ve vysokém s 74,1 GW.
Zpráva tak naznačuje, že celoroční bilance může skončit různě, ale hlavní problém zůstává stejný: v EU stále chybí podmínky pro dlouhodobě silný růst solárního sektoru. Za klíčové kroky jsou dál považovány rychlejší nasazení úložišť energie a větší pružnost poptávky po elektřině.
Ctěte také: 57% Poláků doufá ve snížení cen energie díky OZE
.png){kind=logo}
