.png){kind=logo}
Pro obyvatele Slezska a příhraničních měst to není vzdálené téma z Bruselu, ale věc, kterou vidí na účtech i v cenách služeb. Zástupci odvětví varují, že náklady na emise CO2 stále výrazněji ovlivňují to, kolik platíme za energii doma i ve firmě.
Kdo má pocit, že unijní klimatická politika se týká výhradně velkých závodů a úřednických kanceláří, tomu čísla říkají něco jiného. V Polsku systém ETS už odpovídá za zhruba 40 proc. ceny prądu nesené koncovými odběrateli a v případě energie prodávané domácím průmyslovým závodům tento podíl dosahuje přibližně 50 proc.
Co to v praxi znamená
Pro běžné odběratele se to promítá do vyšších účtů a dražší energie v celém řetězci. Pro průmysl je to naopak vážný náklad, který se energetické odvětví dnes snaží v Bruselu jasně ukázat, než padnou konečná rozhodnutí o změnách v systému obchodování s povolenkami na emise CO2, tedy ETS.
V červenci Evropská komise představila návrhy na úpravu tohoto mechanismu. Polské energetické firmy nyní usilují o další ústupky, protože - jak zdůrazňují - současná pravidla dopadají na domácí ekonomiku tvrději než na mnoho jiných zemí Evropské unie.
Polsko platí víc než unijní průměr
Marcin Laskowski, místopředseda Polské energetické skupiny, uvedl v rozhovoru citovaném deníkem "Rzeczpospolita", že v průměru v celé Evropské unii představují výdaje spojené s ETS asi 11 proc. ceny elektřiny pro průmysl. V Polsku je tento podíl mnohem vyšší a může dosahovat až 50 proc.
Jak zdůraznil, všechny státy EU mají naplňovat stejný klimatický cíl a podléhají stejným pravidlům systému ETS, ale ekonomické dopady nejsou totožné. Vyplývá to mimo jiné z toho, v jakém bodě se jednotlivé země nacházely na začátku energetické transformace.
Drahá elektřina brzdí změny
Na tentýž problém upozornil také náměstek ministra energetiky Wojciech Wrochna. Podle něj je vysoká cena energie jednou z překážek, které brání dalšímu přebudování domácího energetického sektoru. Zdůraznil také, že v Polsku náklady vyplývající z ETS tvoří asi 40 proc. ceny energie placené koncovými odběrateli.
Grzegorz Onichimowski, předseda Polských elektroenergetických sítí, zase varoval před dalším omezováním dostupných výrobních kapacit. Podle něj energetický systém nesmí přicházet o další megawatty výkonu, ať už pocházejí z uhelných elektráren, nebo z jiných zdrojů.
Šéf PSE argumentoval, že zachování odpovídajících výkonových rezerv je nutné, aby se zabránilo vážným výpadkům dodávek elektřiny, tedy blackoutům.
Více slunce a větru, méně uhlí
Zároveň roste role obnovitelných zdrojů energie v polském mixu. Jak připomněla "Rzeczpospolita", v červnu 2025 byla poprvé výroba elektřiny z OZE v Polsku vyšší než z uhlí. O měsíc později dosáhl podíl obnovitelných zdrojů v domácím mixu 41,6 proc.
Pro obyvatele regionu to znamená především stále rychlejší změnu toho, odkud energie proudí, i když účty stále silně pociťují dopady systému ETS. Právě proto se toto téma vrací tak často jak v debatách o energetické bezpečnosti, tak o nákladech každodenního života.
.png){kind=logo}
