V roce 2030 už v nových domech nebude místo pro plyn. Co to znamená pro majitele na Slezsku

Pro mnoho rodin byl plyn po odklonu od uhlí po léta pohodlnou volbou. Teď tato etapa končí: od roku 2025 už nelze čerpat veřejné finanční pobídky na individuální instalace založené výhradně na fosilních palivech, takže dotace na plynové kotle z veřejných programů mizí.

Nejbližší hranice: rok 2030

Nejdůležitějším datem pro lidi plánující nový dům je rok 2030. Od tohoto okamžiku mají všechny nové budovy v Evropské unii splňovat standard nulových emisí, což znamená odklon od topných systémů využívajících fosilní paliva, včetně zemního plynu jako základního zdroje vytápění a přípravy teplé vody.

V praxi se plyn, který ještě nedávno platil za přechodné řešení, přestává jevit jako bezpečná volba na dlouhá léta. Změna vychází z klimatické politiky a z plánu omezování emisí oxidu uhličitého v celé Evropě.

Odkud ten obrat

Evropská unie od členských států očekává plány postupného odchodu od fosilních paliv při vytápění budov. Je to součást balíčku Fit for 55, oznámeného Evropskou komisí v červenci 2021, který počítá se snížením emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent do roku 2030 oproti úrovni z roku 1990.

Celé to má vést ke klimatické neutralitě v roce 2050. Právě proto Evropský parlament přijal novelu směrnice o energetické náročnosti budov, známé jako směrnice o budovách.

Co místo plynu v domě

V praxi mají největší šanci tepelná čerpadla, zejména v kombinaci s fotovoltaikou. Takové řešení má omezovat emise, zvyšovat energetickou nezávislost a snižovat závislost na dovážených palivech.

Evropská unie počítá s instalací přibližně 20 milionů tepelných čerpadel do roku 2026 a téměř 60 milionů do roku 2030. Jak upozorňoval server muratordom.pl, jsou k tomu potřeba obrovské investice, vyšší výrobní kapacity a široký přístup k financování. Pro mnoho domácností v Polsku zůstávají překážkou náklady.

Stále méně zájemců o tepelná čerpadla

Údaje z programu „Czyste Powietrze“, citované serverem money.pl, ukazují, že trh nereaguje stejně nadšeně. V roce 2024 se téměř polovina žádostí o dotaci týkala kotlů na biomasu, zatímco o rok dříve to bylo jen 17,8 procenta.

Zároveň tepelná čerpadla, která v roce 2023 volilo více než 53 procent příjemců programu, nyní uvádí zhruba 27 procent žadatelů. Stále častěji rozhoduje o nákupu nejen ekologie, ale také účet za provoz a skutečné investiční náklady.

Program po přestávce a pod větší kontrolou

„Czyste Powietrze“ funguje od roku 2018 a zůstává jedním z největších projektů energetické modernizace v Polsku. Celková hodnota podaných žádostí dosáhla 38,8 miliardy zlotých a vyplacené prostředky přesáhly 16,7 miliardy.

V listopadu 2024 byl příjem žádostí pozastaven kvůli organizačním problémům a odhaleným zneužitím. Obnoven byl až 31. března 2025 po zavedení nových pojistek a povinného energetického auditu.

Úleva, která už nemá takový účinek

Souběžně funguje i termomodernizační daňová úleva, ale i zde je vidět zpomalení. V roce 2024 ji využilo 312 tisíc poplatníků, kteří si celkem odečetli 5,5 miliardy zlotých. Pro srovnání v rekordním roce 2021 to bylo 595 tisíc lidí a 10,4 miliardy zlotých - vyčíslil Marek Wielgo z GetHome.pl.

Odborník upozorňuje, že samotné odpočty neukazují celý obraz, protože investice lze realizovat během tří let a vyúčtovat i po dobu šesti let.

Plyn a olej bez zvýhodnění

Od roku 2025 se změnil také seznam výdajů, které lze zahrnout do veřejné podpory a daňových úlev. Plynové a olejové kotle přestaly být preferovaným směrem financování a větší důraz byl mimo jiné kladen na zásobníky energie.

Stále platí zásada, že výdaje je třeba doložit fakturou VAT a investici financovat z vlastních prostředků nebo úvěrem. Program „Czyste Powietrze“ lze také kombinovat s termomodernizační úlevou, pokud se tytéž náklady neúčtují dvakrát.

Co s limitem a účtem za zimu

Limit termomodernizační úlevy zůstává beze změny: 53 tisíc zlotých na osobu a 106 tisíc zlotých pro manželské páry. Při rostoucích cenách zařízení a stavebních materiálů se stále častěji ukazuje jako příliš nízký na pokrytí větší části plánované modernizace.

K tomu se přidávají pochybnosti spojené s vytápěním v mrazivých dnech. Tepelná čerpadla měla být řešením budoucnosti, ale v posledních letech mnoho majitelů domů bolestně pocítilo důsledky silných mrazů. Účty za vytápění dosahovaly několika set, a dokonce více než tisíce zlotých měsíčně.

Nejvíce je to vidět u vzduchových tepelných čerpadel, která při velkých poklesech teploty zapínají dodatečné elektrické topné spirály. Tehdy může spotřeba energie prudce vzrůst, ne o několik procent, ale dokonce dvo- až trojnásobně.