Polsko topí domy jinak: dotace ustupují, tepelná čerpadla získávají náskok

Trh se překlápí směrem k novým technologiím

Ještě nedávno bylo topení plynem v Polsku považováno za praktický mezikrok po ústupu od uhlí. Tato etapa se ale uzavírá a firmy v oblasti výstavby i modernizací musí počítat s tím, že poptávka se přesune k jiným řešením. Evropská unie po členských státech chce plány, které povedou k postupnému vytlačování fosilních paliv z vytápění budov, tedy i zemního plynu.

Pro dodavatele i montážní firmy to znamená menší prostor pro klasické plynové kotle a naopak větší zájem o hybridní systémy a technologie založené na obnovitelných zdrojích energie.

Bez dotací na čistě fosilní kotle

Od loňského roku už neplatí veřejné finanční pobídky pro individuální zařízení, která fungují výhradně na fosilní paliva. V praxi to znamená konec dotací na plynové kotle v programu „Czyste Powietrze“. Je to výrazný obrat proti předchozím letům, kdy právě výměna starého uhelného kotle za plynový patřila mezi časté volby domácností.

Podporu ale mohou dál získat hybridní sestavy. V nich může být hlavním zdrojem například tepelné čerpadlo nebo solární kolektory a plynový kotel slouží jen jako doplněk ve chvílích nejvyšší spotřeby tepla.

Rok 2030 přinese pro nové stavby další zlom

Další zásadní termín přijde v roce 2030. Všechny nové budovy v Evropské unii mají tehdy splňovat standard zeroemisyjní, což v praxi znamená konec instalací, které staví vytápění i přípravu teplé vody na fosilních palivech jako na hlavním zdroji.

Co má plyn nahradit

Unie sází především na tepelná čerpadla, zvlášť pokud jsou propojena s fotovoltaikou. Tento model má snižovat emise, posílit energetickou soběstačnost a omezit závislost na dovážených palivech.

Plány jsou rozsáhlé: do 2026 má vzniknout přibližně 20 mln tepelných čerpadel a do 2030 téměř 60 mln. Aby se to podařilo, budou potřeba velké investice, vyšší výrobní kapacity i širší dostupnost financování. V Polsku je stále citelnou překážkou cena, která je pro mnoho domácností i investorů vysoká.

Spotřebitelé mění preference

Signály z programu „Czyste Powietrze“ ukazují, že nálada se mění i mezi žadateli o podporu. V roce 2024 se téměř polovina žádostí týkala kotlů na biomasu, zatímco v předchozím roce to bylo 17,8%. Naproti tomu tepelná čerpadla, která v 2023 volilo více než 53% příjemců, dnes uvádí asi 27% žadatelů.

Pro trh je to důležité upozornění: rozhodování už není postavené jen na klimatu, ale také na ekonomice provozu a na tom, zda lze budoucí náklady odhadnout předem.

Podpora se po problémech vrací v nové podobě

Program „Czyste Powietrze“ funguje od 2018 a patří k největším projektům energetické modernizace v zemi. Souhrnná hodnota podaných žádostí dosáhla 38,8 mld zł, vyplacené prostředky přesáhly 16,7 mld zł.

Současně se ale program potýkal s organizačními potížemi a odhalenými podvody, kvůli nimž byl v listopadu 2024 přerušen. Znovu se rozběhl až 31. března 2025, už s novými pojistkami a povinným energetickým auditem.

Od 2025 se změnil i okruh výdajů, na které lze čerpat veřejnou podporu a daňové úlevy. Plynové a olejové kotle už nejsou preferovanou cestou financování, větší důraz se klade například na akumulaci energie. Program lze dál kombinovat s daňovým odpočtem na termomodernizaci, ale stejné náklady není možné uplatnit dvakrát.

Daňová úleva naráží na rostoucí ceny

Z termomodernizační úlevy v 2024 využilo 312 tis. poplatníků, kteří si odečetli dohromady 5,5 mld zł. Pro srovnání: v rekordním 2021 to bylo 595 tis. lidí a 10,4 mld zł.

Limit zůstává beze změny na úrovni 53 tis. zł na osobu a 106 tis. zł pro manžele. V době dražších zařízení a stavebních materiálů to často nestačí na kompletní modernizaci. Odborníci upozorňují, že bez valorizace může tempo investic zpomalit, zejména tam, kde už vlastníci nějakou podporu v minulosti využili.

Nové podmínky mění byznys kolem vytápění

Do popředí se dostává období, v němž už dřívější kompromis přestává fungovat. Plyn nezmizí ze dne na den, ale ztrácí roli technologie, která byla ještě nedávno prezentována jako rozumná náhrada uhlí. Pro firmy to může znamenat jiný typ zakázek, větší zájem o energetické audity a postupný přesun prodeje směrem k systémům založeným na OZE.

Czytaj także: Ile kosztuje ogrzewanie domu pelletem, gazem i pompą ciepła? Są duże różnice