Ve slezských domácnostech roste chaos kolem elektřiny a klimatu. Nová zpráva ukazuje, odkud se bere zmatek

Právě na tomto pozadí vznikla zpráva „Klimatická dezorientace“, která ukazuje, že problémem není pouze víra ve falešná tvrzení, ale především ztracená orientace. Ve výzkumu na celostátním vzorku 1000 osob 43 procent respondentů nedokázalo posoudit, zda elektromobily snižují závislost Polska na dovozu ropy. 42 procent nevědělo, zda větrné turbíny emitují škodlivé infrazvuky, a 37 procent nedokázalo porovnat náklady na energii ze slunce a větru s energií z uhlí a plynu.

To ukazuje, že mnoho lidí není přesvědčeno o jedné verzi událostí, ale prostě si není jisté, komu věřit. Autoři zprávy porovnali výsledky průzkumu s analýzou téměř 15 tisíc článků a příspěvků. Materiál pocházel z 13 ruských mainstreamových médií a z polsky psaných obsahů publikovaných na Facebooku, X, TikToku a Telegramu od ledna 2025 do srpna 2026.

Nejen víra, ale i ztráta orientace

Výsledky výzkumu se neomezují na několik jednotlivých pochybností. 32 procent dotázaných se domnívalo, že výroba a likvidace fotovoltaických panelů škodí životnímu prostředí více než těžba a spalování uhlí. Naproti tomu 28 procent uvedlo, že klimatické změny mají jen málo společného s lidskou činností.

Výzkumníci zdůrazňují, že takové váhání nevzniká odnikud. Debata o energetické transformaci se dotýká věcí velmi blízkých běžným lidem: cen energií, životních nákladů, zaměstnanosti v části regionů a budoucnosti různých odvětví. Právě na těchto obavách stojí část dezinformačních sdělení.

– Energetická transformace je hrozbou pro státy, které získávají značnou část svých příjmů z vývozu fosilních paliv. Proto se stává cílem dezinformačních aktivit, označovaných jako kognitivní válka. Nejde v ní pouze o šíření falešných informací, ale především o vyvolávání nejistoty, prohlubování společenských rozdělení a podkopávání důvěry v instituce – říká Mateusz Zadroga, šéfredaktor portálu FakeNews.

Když se polské spory setkávají s ruskými sděleními

Zpráva upozorňuje také na to, že část hesel přítomných v ruských médiích se později nebo souběžně objevuje v polské veřejné debatě. Výzkumníci analyzovali 196 veřejných příspěvků na Facebooku a přibližně polovina z nich pocházela z profilů polských politiků nebo politických stran.

To je důležité upřesnění: samotná shoda ještě neznamená, že někdo vědomě opakuje ruskou propagandu. Autoři zprávy spíše poukazují na domácí politickou soutěž, v níž se strach z nákladů unijních regulací někdy využívá k budování obrazu ochránců určitých skupin, jako jsou zemědělci nebo horníci.

Nejsilněji je to vidět na platformě X, kde se často objevovala témata o cenách energií, zemědělství a unijních regulacích. Naproti tomu na Telegramu se častěji šířily konspirační teorie a materiály zpochybňující bezpečnost a účinnost zelených technologií. Část těchto příspěvků pocházela z účtů považovaných za součást ruských dezinformačních sítí.

Strach z účtů, práce a závislosti

Současná klimatická dezinformace už nemusí přesvědčovat, že oteplování neexistuje. Účinnější se ukazuje hraní na emoce, které příjemci už mají: strach z vyšších účtů, ztráty práce nebo závislosti země na zahraničních technologiích. Takové sdělení nemusí vést k jednomu konkrétnímu názoru, stačí, když podněcuje nejistotu.

– Ruská propaganda velmi dobře rozpoznává společenské obavy a dokáže je využívat. Místo aby přesvědčovala, že klimatická změna neexistuje, představuje energetickou transformaci jako hrozbu pro rodinné rozpočty, pracovní místa nebo státní nezávislost. Podobné narativy se objevují také v polské veřejné debatě. Poláci slyší rozporná sdělení a zároveň ne vždy rozumějí tomu, jaké budou skutečné náklady a přínosy jednotlivých řešení – říká Jacek Kucharczyk, předseda správní rady Institutu veřejných záležitostí. – To prohlubuje dezorientaci a způsobuje, že je stále těžší odlišit fakta od manipulace. Dezinformace nás totiž nemusí přesvědčit o lži. Stačí, když přestaneme vědět, komu věřit.

Pro obyvatele regionu, kde jsou otázky energie, průmyslu a pracovních míst obzvlášť citlivé, může být takový informační chaos mimořádně bolestivý. Skutečné obavy se mísí se sděleními, která je mají jen zesílit.

Sociální média a otázka, kdo informace ověřuje

Mezi dotázanými 54 procent označilo sociální média za jeden z hlavních zdrojů dezinformací týkajících se klimatu a energie. Není divu, protože právě tam se nejlehčeji šíří krátká, emotivní sdělení, která je těžké odlišit od důvěryhodných materiálů.

Znepokojující je i jiné číslo: více než třetina respondentů nijak neověřuje informace, na které v takových službách narazí. A přitom jde o témata, která přímo ovlivňují rodinný rozpočet, ceny i budoucnost mnoha povolání.

Autoři zprávy upozorňují, že část sporů kolem transformace není vymyšlená. Změna zdrojů energie ovlivní zaměstnanost, průmysl, ceny i investice. Problém začíná tehdy, když se reálné náklady a střety zájmů mísí se sděleními založenými na strachu.

Většina se chce naučit rozpoznávat manipulaci

Výzkum také ukazuje, že lidé chtějí lépe zvládat falešný obsah. 63 procent dotázaných hodnotí své schopnosti rozpoznávat klimatickou a energetickou dezinformaci jako slabé nebo průměrné a 56 procent deklaruje ochotu je rozvíjet. Nejčastěji uváděným zdrojem podpory jsou vědci a vědecké instituce, jejichž pomoc by očekávala třetina dotázaných.

– Posilování informační odolnosti společnosti se nesmí omezit na opravování falešných informací. Musíme také posilovat schopnost je samostatně ověřovat a změnit způsob, jakým mluvíme o energetické transformaci – jasně a transparentně vysvětlovat její náklady, přínosy a dopad na každodenní život Polek a Poláků. Zvlášť důležité je oslovit lidi, kteří ještě nemají vyhraněný názor a často se ztrácejí v protichůdných sděleních – říká Anna Siewiorek z nadace Climate&Strategy.

Zprávu „Klimatická dezorientace“ připravily nadace Climate&Strategy, Institut veřejných záležitostí a nadace „Przeciwdziałamy Dezinformacji“. Publikace vznikla v rámci programu financovaného z prostředků Ministerstva digitalizace, přičemž autoři zdůrazňují, že jejich závěry nejsou oficiálním stanoviskem resortu.

Závěr analýzy je jednoduchý: největší výzvou není skupina lidí přesvědčených o jednom uceleném falešném příběhu, ale velká část společnosti, která zůstává mezi soupeřícími sděleními. Když příjemce neví, co je pravda, manipulace už ani nemusí příliš tlačit.