Polsko chce být energetickým uzlem regionu. Bez velkých investic to ale nepůjde

Pro polskou energetiku patří k nejdůležitějším úkolům v tuto chvíli modernizace elektrických sítí, rozvoj obnovitelných zdrojů a proměna teplárenství. Odborníci připomínají, že současná infrastruktura vznikala především pro přenos elektřiny z několika velkých elektráren. Dnes však roste podíl proudu z rozptýlených zdrojů, jako jsou solární instalace, větrné parky nebo budoucí jaderné bloky.

– Jednou z největších výzev pro polskou energetiku jsou v této chvíli přenosové a distribuční sítě. Soustava byla navržena a vybudována ještě za dob PRL. Přizpůsobena byla tomu, aby rozváděla energii k lidem z několika obřích elektráren a tepláren. Naopak není stavěná na to, aby do sítě přijímala elektřinu od občanů, energetických komunit, průmyslových podniků a pak ji směrovala tam, kde je potřeba. Ve státních strategiích, programech unijních fondů i dalších finančních nástrojích je vidět, že pozornost se upírá právě na energetické sítě – říká Krzysztof Mrozek, ředitel programu Fundusze Europejskie dla Klimatu z Polské zelené sítě.

Rozšiřování sítí bude nezbytné také kvůli plánovanému růstu větrné a jaderné energetiky. Z návrhu Národního plánu v oblasti energetiky a klimatu vyplývá, že do roku 2040 má jaderná energetika dosáhnout přibližně 5,9 GW, větrné elektrárny na pevnině 28,8 GW a offshore parky 16 GW. Tyto investice mají zajistit, aby bylo možné energii spolehlivě dopravit tam, kde bude zrovna potřeba.

Do obnovy infrastruktury už míří i značné finance. Polskie Sieci Elektroenergetyczne v roce 2025 podepsaly s Bankem Gospodarstwa Krajowego smlouvu na úvěr 10,8 miliardy zlotých z Národního plánu obnovy. Peníze mají směřovat mimo jiné do výstavby nových vedení a do rekonstrukce těch stávajících. V horizontu deseti let je v plánu postavit více než 5 tisíc kilometrů nových vedení velmi vysokého napětí.

Další velký problém představuje dekarbonizace teplárenství. Podle odhadů Polské společnosti tepelné energetiky může proměna tohoto odvětví do roku 2050 vyjít až na 466 miliard zlotých. – Je mnohem složitější snížit emise teplárenství než v případě elektroenergetiky. K ohřevu vody, která putuje do podniků, domů nebo bytů našich občanů, potřebujeme vysoké teploty. I tady existují řešení založená na obnovitelných zdrojích, jen jejich rozvoj postupuje o něco pomaleji než u samotné výroby elektřiny – vysvětluje Krzysztof Mrozek.

Polsko má zároveň možnost posílit své postavení na energetickém trhu ve střední a východní Evropě. – Díky naší velikosti, poloze i potenciálu, který má polská ekonomika ve srovnání s ostatními státy regionu, silnému průmyslu a rozvinutému zemědělství, které může dodávat suroviny pro výrobu bioplynu či biometanu. A také díky poměrně větrnému umístění, protože u nás vítr fouká dostatečně silně na to, aby bylo v budoucnu možné vyrábět mnoho zelené energie a z ní i velké množství zeleného vodíku – upozorňuje expert. – Už dnes si elektřinu vyměňujeme se sousedy. V krizových chvílích pomáháme Ukrajině, ona zase pomáhá nám, když nám v soustavě chybí výkon. Propojení mezi státy regionu vzniklo a dál se rozvíjí. V loňském roce nastala historická událost, když se pobaltské státy odpojily od postsovětského energetického systému. Už nenakupují elektřinu od Ruska ani Běloruska a jsou plně napojeny na evropskou energetickou soustavu. Hlavním místem této integrace je právě Polsko – dodává Krzysztof Mrozek.

Energetická proměna ale není jen otázkou techniky a peněz. Odborníci zdůrazňují i její společenské dopady a nutnost bránit se dezinformacím. Podle průzkumu CBOS z listopadu 2025 si 67 % Poláků myslí, že by země měla směřovat k klimatické neutralitě vlastním tempem. Současně 55 % dotázaných podporovalo odklon od uhlí ve prospěch čistších zdrojů energie. Tato podpora byla nižší než v předchozích letech. – Na internetu i v médiích se objevuje mnoho nepravdivých a zavádějících zpráv o energetické transformaci, které mohou vyvolávat obavy nebo snižovat podporu. Jako stát bychom neměli řešit jen to, kolik gigawattů výkonu a z jakých zdrojů nainstalujeme, ale také to, jakými programy a vzdělávacími kampaněmi budeme budovat podporu veřejnosti. Je třeba lidem ukázat, že energetická transformace je nejen nutná, protože ji vyžaduje Evropská unie, ale že je také v našem ekonomickém zájmu a prospěje našemu zdraví i stabilitě dodávek energie do domácností – zdůrazňuje Krzysztof Mrozek.

– Potřebujeme mnohem větší regulační i politickou odvahu. Politici by se neměli obávat energetické transformace ani přijímání pravidel, která ji usnadní těm, pro něž je výhodná a kteří o ni stojí. Tedy byznysu i občanům – dodává expert.

fot. magnific.com
oprac. /kp/