Poláci podporují energetickou proměnu, ale jen podle srozumitelných a předvídatelných pravidel

Poláci stále vnímají energetickou transformaci jako nezbytnost, zároveň však čím dál víc sledují její cenu, jistotu dodávek energie i to, zda bude celý proces předvídatelný. K těmto závěrům dospěl průzkum nadace E.ON a institutu Civey.

Výzkum ukazuje, že 72 % Poláků považuje energetickou transformaci za důležitý prvek dlouhodobé prosperity země. Jde o výsledek vyšší než evropský průměr, který činí 67 %. Souhlas s cílem dosáhnout klimatické neutrality Evropské unie do roku 2050 vyjádřilo 63 % respondentů. Současně ale roste očekávání, že změny proběhnou tak, aby neohrozily stabilitu cen elektřiny ani bezpečnost jejího dodávání. „Polsko má v evropské energetické proměně mimořádné postavení. Máme silné hornické dědictví, ale jako národ si zároveň velmi zakládáme na suverenitě. Pokud se tedy transformace podaří u nás, může uspět i v celé středovýchodní Evropě,“ říká Aleksandra Smyczyńska, vedoucí komunikace E.ON v Polsku.

Podle expertky lze energetickou transformaci přirovnat k rekonstrukci domu. „Víme, že je potřebná, ale zároveň chceme vědět, jak dlouho potrvá, zda bude bezpečná, kolik bude stát a jestli v tom domě můžeme během oprav normálně bydlet. Přesně tak Poláci přistupují i k energetické transformaci. Čím dál lépe jí rozumíme a chceme, aby byla co nejúčinnější, ale zároveň za ni nechceme platit příliš vysokou cenu a nechceme, aby její náklady dopadly na spotřebitele,“ vysvětluje.

Průzkum také naznačuje, že pocit energetické jistoty mezi Poláky mírně zeslábl. V současnosti se 52 % dotázaných cítí v otázce dodávek energie jistě, zatímco před rokem to bylo 56 %. Přesto by více než polovina respondentů byla ochotna přijmout vyšší náklady spojené s ochranou klimatu, pokud by to přineslo stabilnější dodávky energie.

Posun ve veřejném postoji je podle všeho spojen hlavně se zkušenostmi posledních let. „Na změnu názorů měl zásadní vliv především covid, kdy jsme si uvědomili, jak křehké jsou dodavatelské řetězce. Poté přišla ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, kdy se ukázalo, že energie není jen ekonomická otázka, ale také otázka bezpečnosti. Začali jsme o tom přemýšlet my i celá Evropa. Tento trend je velmi výrazný i v našich datech,“ uvádí Aleksandra Smyczyńska.

Zpráva zároveň upozorňuje na nižší ochotu Poláků zapojovat se do každodenních ekologických kroků. Téměř tři čtvrtiny respondentů stále souhlasí s tím, že každý člověk může přispět k ochraně klimatu, avšak konkrétní činy podnikají méně často než dříve. Podíl lidí nakupujících oblečení z druhé ruky klesl z 50 % na 43 % a ekologické produkty dnes volí 42 % dotázaných, tedy o 5 procentních bodů méně než před rokem.

Největší veřejnou podporu mají opatření, jejichž přínos je vidět přímo v okolí lidí. Rozšiřování cyklistické infrastruktury podporuje 63 % oslovených. 53 % dotázaných nemá problém s výstavbou fotovoltaických elektráren v blízkosti bydliště a 47 % hodnotí pozitivně umístění větrných turbín. Oproti minulému roku vzrostla podpora solární a větrné energetiky, naopak klesla podpora jaderné energie. Uhlí označuje jako preferovaný zdroj energie v budoucím energetickém mixu jen 10 % respondentů. „Na jedné straně bychom velmi rádi měli více cyklostezek. To je velmi pozitivní vývoj, ale na druhé straně patříme v elektromobilitě k evropskému chvostu, takže je v tom paradox. I přes pragmatický přístup Poláků se mnoho dobrých věcí stále děje,“ upozorňuje Aleksandra Smyczyńska.

Průzkum rovněž ukazuje, že Poláci chtějí výraznější roli státu při řízení energetické transformace. Za klíčové považují hlavně stabilní legislativu, dlouhodobé plánování investic a předvídatelná pravidla fungování trhu. Podle autorů zprávy právě srozumitelné regulace a odpovědný přístup ke změnám rozhodnou o tom, jak rychle a účinně se bude energetika v Polsku proměňovat.

Mezi doporučeními uvedenými v reportu se objevují kroky založené spíše na motivaci než na dalším finančním zatěžování a také intenzivnější boj proti dezinformacím týkajícím se energetiky. Autoři materiálu zdůrazňují, že důvěra veřejnosti poroste hlavně tehdy, když lidé pocítí konkrétní přínosy v podobě vyšší energetické bezpečnosti a nižších budoucích nákladů na energii.

fot. magnific.com
oprac. /kp/