Největší slabinou je podle nich nedostatek praktických znalostí z financí, práva a úředních záležitostí.
Mnoho lidí po nástupu do zaměstnání narazí na situace, s nimiž se během školní docházky nikdy nesetkali. Z průzkumu InterviewMe vyplývá, že téměř 6 z 10 Poláků má za to, že je škola na začátek profesního života nepřipravila dostatečně. Nejčastěji jim podle nich chybějí konkrétní a využitelné informace z oblasti financí, práva a jednání s úřady.
Účastníci výzkumu odpovídali na otázku, zda je škola vybavila pro vstup na pracovní trh. 31 % uvedlo, že spíše ne, a dalších 28 % odpovědělo rozhodně ne. Naopak 35 % dotázaných hodnotilo svou přípravu pozitivně, přičemž 13 % ji označilo za rozhodně dobrou a 22 % za spíše dobrou. Šest procent lidí si nebylo jistých a nedokázalo zaujmout jednoznačný postoj.
Za jeden z největších nedostatků považují respondenti absenci znalostí, které jsou důležité v každodenním dospělém životě. Na finance, právo a úřední agendu upozornilo 48 % oslovených. Patří sem například daně, sestavování rodinného rozpočtu, uzavírání smluv, práva zaměstnance nebo začátek podnikání. Dalších 36 % zdůraznilo, že jim chybí schopnosti spojené s plánováním kariéry a hledáním práce. Do této oblasti spadá například psaní životopisu, vyhledávání pracovních nabídek, příprava na pohovor nebo vyjednávání mzdy. Následujících 35 % respondentů poukázalo na osobní dovednosti a psychickou odolnost, tedy třeba zvládání stresu, řízení času a asertivitu. Dvaadvacet procent zmínilo komunikaci a pracovní vztahy a 19 % nové technologie. Pouze 8 % účastníků průzkumu řeklo, že je škola na práci připravila dobře a žádné zásadní mezery u sebe nevidí.
První zaměstnání podle výsledků průzkumu přináší mnoha lidem potřebu opustit návyky převzaté ze školy. 32 % respondentů uvedlo, že muselo změnit svůj vztah k chybám. Stejný podíl si osvojil větší samostatnost a přestal čekat na detailní pokyny. Třicet procent se soustředí více na praktické řešení problémů. U 29 % byla výzvou proměna z individuálního plnění úkolů na spolupráci s ostatními a požádání o pomoc, zatímco 25 % dotázaných muselo překonat obavy z kladení otázek a přiznání, že něco neví. Jen 9 % uvedlo, že po nástupu do práce nemuselo měnit žádný z těchto zvyků.
Podle Dominiky Kowalské, kariérní expertky InterviewMe a držitelky certifikace CPRW, se rozdíl mezi školou a pracovním prostředím nejvíc ukazuje právě v přístupu k omylům a neznalosti. – Škola v nás často buduje představu, že nejlepší žák je ten, kdo zná správnou odpověď a dokáže úkol splnit sám. V práci je ale stejně důležité umět říct: „Nevím, potřebuji pomoc“ nebo „Udělali jsme chybu, pojďme zjistit, jak ji napravit“. To není známka slabých schopností, ale profesní zralosti. Jenže pokud si léta zvykáme na to, že chyba znamená trest a žádost o pomoc je projev slabosti, může být přechod do firmy velmi obtížný. U některých lidí to může posilovat i syndrom podvodníka – tedy mylný pocit, že si své úspěchy nezasloužili a že se kdykoli může ukázat, že nejsou dost kompetentní. Přitom dnešní pracovní trh vyžaduje nejen znalosti a samostatnost, ale také ochotu učit se, spolupracovat a reagovat na změny. Pokud má škola na takový svět připravit, měla by studentům dávat více prostoru k otázkám, chybám i společnému hledání řešení – upozorňuje expertka.
OECD připomíná, že mladí lidé dnes nepotřebují jen znalosti jednotlivých předmětů, ale také dovednosti spojené s plánováním kariéry, rozhodováním, týmovou spoluprací a orientací v pracovním prostředí. Důležitou roli v tom může sehrát kariérní poradenství i dřívější kontakt žáků se zaměstnavateli a reálným světem práce. Na potřebu lepšího sladění dovedností s požadavky trhu upozorňuje také Polská agentura pro rozvoj podnikání. Odborníci zároveň zdůrazňují, že neexistuje jediná správná cesta profesního života. Lidé mají odlišné schopnosti, potřeby i očekávání, a proto by vzdělávání mělo zohledňovat rovněž individuální možnosti a zájmy žáků.
Právě školy označují respondenti nejčastěji za instituci, která by měla mladé lidi na pracovní život připravovat. Tento názor sdílí 61 % dotázaných, kteří zmiňovali základní, střední i odborné školy. Vysoké školy uvedlo 33 % respondentů, rodiče a pečující osoby 29 %. Zaměstnavatele označilo 16 % lidí. Dalších 14 % zmínilo veřejné instituce spojené s trhem práce, například úřady práce, Dobrovolnické pracovní sbory či Státní úřad inspekce práce. Jen 8 % ankety si myslí, že by si potřebné znalosti měli mladí lidé shánět sami.
Průzkum tak ukazuje jasný rozpor mezi očekáváním a skutečnou zkušeností. Většina Poláků má pocit, že je škola na začátek profesní dráhy nepřipravila, přesto právě od ní očekávají hlavní odpovědnost za takovou přípravu. Zlepšení však nemusí znamenat opuštění tradičního vzdělávání. Naopak může jít o jeho doplnění o více praktických aktivit, kontaktů s firmami, kariérní poradenství a prostor pro rozvoj dovedností, které se hodí v běžném životě i v práci.
Čtěte také: Vysoké školy nestíhají držet krok s ekonomikou? Prohlubuje se propast mezi vzděláním a trhem práce
fot. magnific.com
oprac. /kp/


.png)

















.png)










