Stoupající teploty představují pro školy čím dál větší problém

Zvyšující se teploty zasahují do provozu škol stále výrazněji. Podle dostupných analýz se dnes zhruba 16,6 tisíce evropských vzdělávacích zařízení setká alespoň s jedním dnem ve školním roce, kdy teplota vystoupá nad 30 °C. Pokud se naplní současné klimatické předpovědi, může se do roku 2050 tento počet vyšplhat na přibližně 34,2 tisíce škol. Horko přitom výrazně zhoršuje podmínky pro výuku i práci.

Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že Evropa se otepluje nejrychleji ze všech kontinentů a tempo růstu teplot je zde asi dvojnásobné oproti celosvětovému průměru. V roce 2024 narušily vlny veder vzdělávání více než 900 tisíc žáků v Evropě. Někde bylo nutné školy uzavírat, jinde se zkracovaly vyučovací hodiny nebo přesouvaly lekce ven. Přehřáté třídy ztěžují soustředění, učení i aktivní zapojení do výuky a zároveň mohou vyvolávat únavu a zhoršenou pohodu.

Význam tepelného komfortu ve třídách potvrzují i vědecká zjištění. Metaanalýza 18 studií, kterou zpracovali vědci z univerzit v Dánsku a Chile, ukázala, že snížení teploty ve třídě z 30 na 20 °C může zlepšit výkon žáků při plnění úkolů až o zhruba 20 %. Další výzkum, vycházející z výsledků přibližně 10 milionů amerických studentů v rámci studie „Heat and Learning“, dospěl k závěru, že ve školách bez klimatizace znamenal nárůst průměrné školní teploty o 1 °F, tedy asi 0,56 °C, pokles studijních výsledků o zhruba 1 %.

Problém přehřívání se týká hlavně starších budov, které byly často navrhovány především s důrazem na udržení vhodné teploty v zimě. – Dnes potřebujeme uvažovat v celoročním režimu: škola má omezovat tepelné ztráty během topné sezony, ale zároveň zajistit přijatelné podmínky i v době stále delších vln horka. Odolnost proti přehřívání by proto měla patřit mezi základní kritéria při hodnocení i modernizaci těchto objektů – zdůrazňuje Małgorzata Jasińska, ředitelka pro východní Evropu ve společnosti Somfy.

Evropská agentura pro životní prostředí připomíná, že více než 85 % budov, které v Evropě stojí dnes, bude v provozu i v roce 2050. Zároveň je přibližně 75 % evropského stavebního fondu energeticky nevyhovujících. Rostoucí teploty navíc povedou k vyšší potřebě chlazení interiérů. Podle odborníků je proto nezbytné propojit zvyšování energetické účinnosti s adaptací budov na změnu klimatu a s využíváním pasivních opatření, která omezují jejich zahřívání. – Klimatizace jen odvádí teplo, které už se do objektu dostalo. Lepší je začít dřív, tedy u samotného omezení jeho pronikání. U nových staveb lze na toto myslet už ve fázi návrhu, například správným nasměrováním budovy, volbou prosklení a vhodným stíněním. U existujících objektů mohou velmi dobře fungovat vnější stínící prvky, které zastaví sluneční záření ještě před oknem. V kombinaci s pohony, automatizací a čidly mohou začít chránit interiér dříve, než se stihne přehřát – uvádí Małgorzata Jasińska.

Příklad takové proměny nabízí francouzské město Poissy u Paříže, kde prošlo během tří let modernizací 15 škol. Celkem zde bylo instalováno 616 venkovních stínících systémů typu ZIP s pohony. Podle zveřejněných údajů se při venkovní teplotě dosahující 39 °C držela teplota ve třídách vybavených novými systémy pod 27 °C. Průměrná teplota v těchto místnostech byla až o 5,1 °C nižší než v učebnách se staršími ručně ovládanými stíny. Zavedené řešení mělo zároveň snížit spotřebu energie. Ve srovnání se scénářem, kdy by se stejné teploty dosahovalo pomocí klimatizace, umožnil systém v Poissy ušetřit přibližně 301 tisíc kWh ročně. Úspory na energii a údržbě byly odhadnuty na asi 200 tisíc eur ročně a návratnost investice vycházela na zhruba čtyři roky.

Podobná opatření lze využít i v České republice, vždy je však nutné přizpůsobit modernizaci konkrétní stavbě. Rozhodující jsou například konstrukce budovy, její orientace ke světovým stranám, rozsah prosklení i způsob využívání jednotlivých prostor.

Také v Polsku pokračuje energetická obnova školských budov. Podle údajů ministerstva klimatu a životního prostředí byly k 10. srpnu podepsány smlouvy na projekty zateplení a modernizace zahrnující 500 zařízení po celé zemi. Rozpočet programu financovaného z Národního plánu obnovy se zvýšil z 1,3 miliardy zlotých na více než 1,78 miliardy zlotých. Další 2 miliardy zlotých byly vyčleněny z Modernizačního fondu na komplexní obnovu škol a mateřských škol. Resort uvádí, že oba finanční zdroje mají umožnit modernizaci celkem asi 1 tisíce vzdělávacích zařízení.

Čtěte také: Extrémní vedra jsou čím dál častější. Vědci vyzývají k rychlejším krokům

foto: magnific.com
zprac. /kp/