Nejen pole trápí sucho. S nedostatkem vody se potýkají i města

Když se řekne sucho, většina lidí si vybaví praskající půdu a starosti zemědělců. Jeho dopady jsou ale čím dál patrnější i ve městech. Odborníci upozorňují na tzv. městské sucho, které neovlivňuje jen zeleň, ale také komfort obyvatel, teplotu ve veřejném prostoru, nebezpečí lokálních záplav i dostupnost vody.

– Ve městě má sucho úplně jiný charakter, protože beton, asfalt a hustá zástavba fungují jako obrovská bariéra, která nedovolí dešťové vodě vsakovat tam, kde by byla nejvíce užitečná. Když nad Ratiboří přejde přívalový déšť, srážky místo doplňování podzemních vod prakticky okamžitě odtékají kanalizací do Odry a městská příroda zůstává bez vláhy – vysvětluje radnice v Ratiboři. Půda tak rychle vysychá a vegetace přichází o přístup k vlhkosti, i když mohou krátkodobě spadnout velmi vysoké úhrny srážek.

Vývoj sucha probíhá v několika fázích. První přichází meteorologické sucho, které vzniká při dlouhodobém nedostatku deště. Poté následuje sucho půdní, kdy ubývá vody využitelné pro rostliny. Ve městech to vede k úhynu trávníků, keřů i stromů a zároveň k horší kvalitě půdy. Závěrečnou etapou je sucho hydrologické, projevující se nízkými hladinami v řekách, jezerech a rybnících.

Důsledky městského sucha jsou mnohem širší než jen horší vzhled zelených ploch. Oslabené stromy plní hůře svou přirozenou ochrannou funkci proti horku. Koruny stromů poskytují stín, snižují teplotu okolí a zvyšují vlhkost vzduchu. Když se jejich stav zhoršuje, přispívá to k posilování tzv. městského tepelného ostrova, tedy vyšších teplot v hustě zastavěných částech měst. Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí mohou být rozdíly mezi centry měst a příměstskými oblastmi i několik stupňů Celsia, přičemž asfalt a beton se během veder mohou místně zahřívat na více než 50–60 °C.

Problém se dotýká i zdraví obyvatel. Přeschlá půda víří prach, čímž zhoršuje ovzduší a může zvyšovat potíže lidí s alergiemi a onemocněními dýchacích cest. Současně ztrácí schopnost rychle vsakovat vodu. Jestliže po delším období bez deště dorazí prudké srážky, voda steče po povrchu, což zvyšuje riziko místních podmáčení a přetížení dešťové kanalizace.

Závažnost situace roste také kvůli klimatické změně. Data Českého hydrometeorologického ústavu ukazují, že v Polsku se stále častěji střídají dlouhá období bez deště s náhlými přívalovými lijáky. To znamená, že roční úhrn srážek se nemusí výrazně měnit, ale déšť přichází méně často a o to intenzivněji. V takových podmínkách je zadržení vody tam, kde spadla, jedním z klíčových kroků pro přizpůsobení měst změně klimatu.

Stále více samospráv, včetně města Ratiboře, připravuje Městské plány adaptace na změnu klimatu. Tyto dokumenty počítají s rozšiřováním ploch, které umožňují vsakování vody, s rozvojem zeleno-modré infrastruktury a s budováním opatření pro zadržování dešťové vody. Cílem je proměnit města v tzv. „města houbu“, která při srážkách vodu nasají a během sucha ji postupně vracejí do okolí. Čtěte více: Ratiboř se připravuje na změny klimatu. Začaly veřejné konzultace

Při zmírňování dopadů městského sucha hrají důležitou roli také samotní obyvatelé. Jedním z řešení je zakládání květnatých luk namísto často sečených trávníků. Rostliny s různě hlubokými kořeny lépe zadržují vláhu v půdě, zlepšují její strukturu a podporují biodiverzitu. Význam má i sběr dešťové vody, kterou lze využít k zalévání zahrad a zelených ploch, a tím šetřit pitnou vodu.

Tyto aktivity podporuje program „Mikroretence“, který spravuje Vojvodský fond ochrany životního prostředí a vodního hospodářství v Katovicích. Obyvatelé Slezského vojvodství mohou získat dotaci na pořízení a instalaci nádrží na dešťovou vodu, vybudování dešťových zahrad nebo zavedení systémů pro hospodaření se srážkovou vodou. Domácí nádrže o objemu 1000 nebo 2000 litrů umožňují nejen využít vodu k zalévání rostlin, ale také snížit množství srážek odváděných do kanalizace při silných deštích.

foto: archiv redakce
zprac. /kp/