Rostoucí teploty, přívalové srážky i hrozba záplav ukazují, že přizpůsobení měst klimatickým změnám už není volbou, ale nutností.
Klima mění podmínky života ve městech stále výrazněji. Ovlivňuje každodenní komfort obyvatel, bezpečnost technické infrastruktury i rovnováhu životního prostředí. S tím, jak přibývá extrémních meteorologických jevů, mezi něž patří vlny veder, silné deště, období sucha nebo rozvodnění toků, roste i potřeba přijímat adaptační opatření. Ta mají omezit škody a zároveň posílit odolnost měst. Racibórz se proto pustil do přípravy Městského plánu adaptace na změnu klimatu, který má určit směr dalšího bezpečného a udržitelného rozvoje města.
Úvodní fází zpracování dokumentu je diagnóza založená na klimatických, hydrologických, prostorových i sociálních analýzách. Jejím úkolem je pojmenovat hlavní klimatická rizika, určit míru zranitelnosti města a zhodnotit jeho schopnost čelit důsledkům proměny klimatu. Zjištění odborníků z Institutu ekologie průmyslových oblastí ukazují, že Racibórz je těmto změnám vystaven stále silněji. Dlouhodobě zde stoupá průměrná roční teplota vzduchu, častěji se objevují horké a velmi horké dny i vlny veder a přibývá také jev městského tepelného ostrova, zejména v lokalitách s vysokým podílem nepropustných ploch. Čím dál větší problém představují rovněž krátké, ale velmi vydatné deště, které způsobují lokální zaplavení a takzvané bleskové povodně, stejně jako riziko povodňových vln na Odře a menších vodních tocích.
Podle zástupců radnice dopadají tyto projevy na řadu oblastí fungování města, od zdraví obyvatel přes vodní hospodářství až po stav technické infrastruktury. Nejcitlivější jsou v Racibóři zejména hustě zastavěné části s velkým množstvím nepropustných povrchů, kde dochází k výraznému přehřívání prostoru a k rychlému odtoku srážkové vody. – Zvlášť ohrožené jsou citlivé skupiny obyvatel, jako jsou senioři, děti, lidé s chronickými nemocemi, osoby se zdravotním postižením a těhotné ženy. Následky vln veder, podmáčení území nebo výpadků dodávek elektřiny mají přímý dopad na fyzické i duševní zdraví a na bezpečnost celé komunity – upozorňuje městský úřad.
Současně ukázalo hodnocení adaptačního potenciálu, že Racibórz má k dispozici významné předpoklady pro zmírňování následků klimatických změn. – Patří k nim dobrá připravenost městských složek, fungující systémy informování a varování obyvatel i rozvinutá technická infrastruktura, včetně suché protipovodňové nádrže Racibórz Dolny, která podstatně snižuje riziko říčních povodní, a také poldru Buków – uvádí radnice. Na střední úrovni byla hodnocena finanční kapacita města, sociální kapitál, systém ochrany a rozvoje zeleně i míra inovativnosti.
Analýza zranitelnosti zároveň vymezila oblasti, kterým je třeba věnovat mimořádnou pozornost. Nejvyšší míra zranitelnosti se ukázala u veřejného zdraví a vodního hospodářství, a to jak kvůli demografické skladbě obyvatel, tak kvůli citlivosti zdravotnických a sociálních zařízení. Střední zranitelnost vykazují doprava, energetika, kulturní dědictví a zemědělství, stejně jako bytová zástavba, veřejné budovy, průmysl a služby, přičemž v těchto sektorech je patrný rostoucí trend. Přírodní složky města jsou nyní hodnoceny jako málo zranitelné, ovšem postupující sucho a vodní stres tuto situaci postupně zhoršují.
Proč je právě tato diagnóza tak zásadní? – Kvalitní analýza je základem rozhodování o tom, jak zajistit bezpečí obyvatel a jak dál rozvíjet město v podmínkách proměňujícího se klimatu. Výstupy diagnózy slouží jako podklad pro návrh adaptačních opatření, která odpovídají místním podmínkám Raciborze. Díky nim lze určit území a odvětví, kde je třeba postupovat přednostně, a zvolit taková řešení, která zvýší odolnost města vůči klimatickým změnám – shrnuje magistrát v Racibóři.
Další etapa tvorby Městského plánu adaptace má přinést konkrétní investiční, organizační i vzdělávací návrhy, a to ve spolupráci s obyvateli i místními partnery.
O přizpůsobování měst klimatickým změnám se hovořilo také během Raciborských rozhovorů a rozvoje II, které se uskutečnily na přelomu září a října loňského roku. Odborníci tehdy debatovali mimo jiné o budoucí podobě městského prostoru Raciborze ve vztahu k přírodě, klimatu a udržitelnému rozvoji. Architekti a urbanisté zdůrazňovali potřebu omezit takzvanou betonózu a vracet do města zeleň, což má zásadní význam v boji s městskými tepelnými ostrovy i s dopady klimatické změny. Čtěte více: Obyvatelé Raciborze spolu tvoří plán adaptace města na klimatické změny
fot. arch. red.
oprac. /kp/
