Horké vlny trvají déle a nabírají na síle. Polsko už pociťuje dopady klimatické změny

Proměna klimatu se v Polsku stále zřetelněji promítá do počasí. Další vlny veder, prudké bouřky, období sucha i přívalové povodně už nejsou výjimečné jevy, ale součást trendu, který je sledován už řadu let. Údaje Institutu meteorologie a vodního hospodářství ukazují, že červen 2026 byl mimořádně teplý měsíc. Zvlášť vysoké teploty se objevily na konci měsíce, kdy 28. června ve Słubicích teploměr vystoupal na 40,5 °C. Šlo o nejvyšší hodnotu v historii meteorologických měření v zemi.

Vědci uvádějí, že za častějšími a silnějšími extrémy stojí klimatická změna. Jak vysvětluje Michał Brennek z oddělení fyziky atmosféry Geofyzikálního ústavu Polské akademie věd, oteplující se klima zasahuje do všech složek počasí. – Chladných dnů se sněžením a dnů, kdy sněhová pokrývka leží na zemi, bude ubývat. Naopak přibývá bouřek s jevy, jako jsou kroupy nebo tornáda, a ty jsou zároveň prudší. To pak vede například k podmáčení, zaplavení a bleskovým povodním. Počasí je navíc mnohem proměnlivější – říká.

Vývoj v prvních měsících 2026 tuto souvislost dobře dokládá. Po chladném lednu a silných mrazech na začátku února přišlo neobvykle teplé předjaří, které uspíšilo start vegetační sezóny. Rostliny v růstu však zasáhla četná ranní mrazová období, obzvlášť v dubnu, což poškodilo pupeny, květy i mladé výhonky a způsobilo výrazné ztráty v zemědělství a sadařství.

Výzkumy také potvrzují, že horké vlny jsou delší a intenzivnější. Konec června a začátek července přinesly na mnoha místech teploty nad 35 °C a noci měly v řadě regionů tropický ráz, tedy teplotu trvale nad 20 °C. Současně se teplota půdy v hloubce 5 cm na některých místech dostávala přes 40 °C a na severozápadě republiky přesáhla i 41 °C. – Samotný typ proudění, který do Polska přivádí teplý vzduch z jihu, není ničím novým. Podstatné je, že jih je dnes mnohem teplejší než před 20 nebo 50 lety a že dané počasí se nad námi udrží mnohem déle. Paradoxně je to také důsledek tání Arktidy, tedy proměny úplně jiného ekosystému v jiné části planety. Horký tropický pás a chladná Arktida byly vždy v rovnováze, kterou jsme narušili, a nyní sklízíme důsledky – upozorňuje odborník z PAN.

Rostoucí četnost extrémních jevů vnímá i veřejnost. Z průzkumu More in Common vyplývá, že 59 % dotázaných má za to, že vlny veder přicházejí častěji a jsou stále nepříjemnější. Více než polovina obyvatel venkova a menších měst hodnotí negativně připravenost státu na dopady sucha, bouřek a povodní, zatímco jen 7 % respondentů se domnívá, že Polsko je na takové hrozby dobře připraveno.

Podle expertů se hlavní výzvou stává nedostatek vody. Michał Brennek upozorňuje, že problém je patrný jak v lesích a na polích, tak ve městech. – Souvisí to s tím, že odvodňovací systémy v zemědělství i lesnictví neodpovídají dnešnímu klimatu, a ve městech zase s klasickou betonizací. Nahrazujeme zeleň rovnou dlažbou a narušujeme vodní bilanci. Bylo to vidět i na stavu řek, které měly po většinu roku nízkou hladinu. Teď sice přišly srážky, takže se situace trochu zlepšila, ale koncem července se opět potýkáme s nedostatkem vody. Sucho je pro Polsko největší hrozbou – zdůrazňuje badatel.

Potvrzují to i údaje o vlhkosti půdy. V nejteplejší části léta mělo téměř celé území země výrazný nedostatek vláhy. Pouze na severovýchodě a místy v Malopolsku se vlhkost povrchové vrstvy půdy držela přibližně na 70 %. Ve většině regionů klesala na 15 až 20 %, místy dokonce pod 10 %. – Vytvořili jsme krajinu, která podporuje odtok a vypařování, takže voda v ní nezůstává. S rostoucími teplotami se do teplejšího vzduchu vejde více vlhkosti, a tím roste i výpar. Když je v atmosféře více energie, srážky bývají prudké. Máme více přívalových dešťů a bouřek, tedy voda se nepřivádí dlouhodobě tak, aby se krajina mohla nasytit, ale dorazí najednou. Výsledkem jsou bleskové povodně a zaplavení, jenže na druhé straně nic tu vodu nezadrží – vysvětluje Michał Brennek.

Polsko dlouhodobě patří mezi státy s poměrně malými zásobami vody. Data GUS a společnosti Wody Polskie ukazují, že obnovitelné vodní zdroje činí v průměru asi 1,6 tisíce m³ na obyvatele za rok, v suchých letech pak klesají přibližně na 1,1 tisíce m³. To je méně než hranice vodní bezpečnosti stanovená OSN na 1,7 tisíce m³ na osobu. V současnosti se zadržuje asi 7,5 % průměrného ročního odtoku vody, zatímco cílem je zvýšit retenci zhruba na 15 %.

Podle společnosti Wody Polskie už zemědělské sucho zasáhlo 62 % obcí v zemi a IMGW hlásí přetrvávající hydrologické sucho v řadě povodí. Michał Brennek varuje, že nedostatek vody bude čím dál víc ovlivňovat zemědělskou výrobu, zvyšovat riziko ztrát na úrodě a tlačit nahoru ceny potravin. Také zpráva Klimatické koalice „Wpływ zmian klimatycznych na bezpieczeństwo narodowe Polski“ uvádí, že pokračující klimatická změna může přispívat k poklesu výnosů většiny plodin.

Podle vědce vyžaduje účinná reakce na klimatickou změnu soubor propojených kroků. – Potřebujeme zadržet v ekosystému co nejvíce vody, ať už mluvíme o městech nebo venkově, protože Polsko se už léta potýká s bezprecedentním suchem. Druhým krokem je co nejvíce zelených ploch. Každý strom nám poskytuje ekologické služby, třeba bezplatné ochlazení tím, že vrhá stín, a toho bychom měli využívat. V politické i ekonomické rovině zase potřebujeme stabilní pravidla a stabilní financování přechodu na zelenou energetiku – uzavírá expert.

fot. magnific.com
oprac. /kp/