Díky svým krokům už tato česká aglomerace prakticky splnila cíle pro snižování emisí oxidu uhličitého stanovené na rok 2030.
Ostravská radnice se už řadu let soustavně věnuje zeleným opatřením, která mají pomoci čelit rizikům spojeným s klimatickou změnou. Mezi hlavní aktivity patří obnova parků, nahrazování nepropustných povrchů materiály, které vodu vsakují, zakládání květnatých luk i rozšiřování systémů drobné akumulace vody.
Ostrava patří v současnosti k nejzelenějším městům v České republice a lesy zde pokrývají 12 % území. – Velký důraz klademe na omezování hrozeb souvisejících s teplotou a kvalitou ovzduší a zároveň na posilování ekologické stability v městském prostředí. Od roku 2017 město připravuje strategii přizpůsobení Ostravy dopadům a rizikům plynoucím ze změny klimatu, kterou byl v následujícím roce doplněn akční plán. Součástí dokumentu byl přehled projektů města, městských obvodů i městských organizací, jenž byl aktualizován v roce 2023. Celý materiál s názvem „Aktualizace strategie adaptace statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu“ je nyní v procesu dalšího přepracování. Získáme tak ucelený přehled o aktuálním stavu i očekávaných dopadech klimatické změny na území města, včetně hodnocení zranitelnosti jednotlivých sektorů, určení hlavních klimatických hrozeb a návrhu strategických cílů, opatření a projektů, které povedou k vyšší odolnosti města vůči změnám klimatu, vysvětluje Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí.
Při přípravě tohoto dokumentu se nyní využívají také pokročilá satelitní data, která pomohou vyhodnotit teplotní rozložení, dopady sucha i strukturu městských ploch. Díky tomu bude možné ještě přesněji plánovat budoucí investice a priority.
Důležitým posunem v práci s veřejným prostorem bylo rovněž zavedení principů modro-zelené infrastruktury a speciální koncepce rozvoje zeleně. Tyto materiály určují pravidla ochrany životního prostředí a staví na širším využívání zelených střech, systémů pro vsakování dešťové vody a výstavbě městských vodních nádrží. Na naplňování těchto záměrů vyčleňuje město stovky milionů korun. Mezi již dokončené projekty patří revitalizace Bělského lesa, vznik parku Nad rybníkem, vybudování dřevěných stezek v mokřadech nebo vytvoření vodního biotopu na sídlišti v Ostravě-Jihu. – Hrabová dnes nabízí obnovené rašelinné území vhodné k odpočinku. Hotová je rekonstrukce Tylova sadu v blízkosti zámku Zábřeh, práce pokračují i jinde, například v zámeckém parku v Porubě. Nový park roste také v Ostravě-Radvanicích, další byl dokončen v Polance nad Odrou, řeka Lučina v Radvanicích prochází výraznou proměnou. V Hošťálkovicích navíc vzniklo lesní hřiště, vyjmenovává Aleš Boháč.
Nový charakter získaly i dříve zanedbané plochy v okolí rušných křižovatek. Na více než 23 tisících m² zde přibyly desetitisíce cibulovin a trvalek, což prospívá biodiverzitě i snižování znečištění.
Ekologická řešení se v Ostravě objevují také na místech, kde by je člověk možná nečekal. Ve velkých obvodech byly zazeleněny tramvajové tratě pomocí rozchodníků, což pomohlo snížit hluk, vibrace i víření prachu. Vegetace dnes pokrývá i střechy autobusových zastávek v Radvanicích a Bartovicích, střechu nové střelnice v Hulvákách a dokonce i střechu vazební věznice v centru města. Magistrát tyto aktivity podporuje prostřednictvím účelového Fondu životního prostředí a financuje i místní projekty, například systém využití dešťové vody na Matiční škole, obnovu mokřadů pod ulicí K Jezeru nebo čištění bývalého mlýnského náhonu v Proskovicích. V plánu jsou už další velké investice, mezi nimi čtvrtmiliardová celková modernizace sadu dr. Milady Horákové, vznik odpočinkové zóny Palesek či zpřístupnění haldy Ema, stejně jako systematická ochrana městských stromů před jmelím a škůdci.
Všechny tyto dlouhodobé kroky už přinášejí viditelné výsledky v podobě rychlého poklesu emisí skleníkových plynů. Ostrava dokázala snížit emise oxidu uhličitého o více než 53 % oproti roku 2000, takže cíl pro rok 2030, tedy omezení emisí o 55 %, je téměř naplněn. Město je od roku 2011 aktivním členem evropského Paktu starostů a primátorů pro klima a energii a v tomto ohledu předbíhá mnoho dalších evropských metropolí, které obvykle směřují k redukci na úrovni 40 %.
fot. Lukáš Kaboň, MMO
oprac. /kp/
