Města „houby“ mají chránit před vedry, suchem i zaplavováním

Podle odborníků by se města měla navrhovat tak, aby lépe odolávala dopadům klimatické změny. Za jedno z nejdůležitějších řešení považují rozvoj takzvaných měst houby, která využívají zeleň a přirozené procesy k omezení přehřívání a k zadržování vody.

Profesorka Marta Szulkin z Varšavské univerzity upozorňuje, že města nejsou jen pasivní obětí klimatických změn, ale v mnoha případech jejich dopady ještě zesilují. – Beton, asfalt a nedostatek zeleně vedou k tomu, že se město ohřívá víc než jeho okolí. Současně kvůli těmto nepropustným povrchům voda místo vsakování do země z města rychle odtéká – vysvětluje.

Důsledkem je mimo jiné městský tepelný ostrov, tedy situace, kdy je teplota ve městě vyšší než za jeho hranicemi. V České republice mohou být v krajních případech rozdíly i více než 10°C. Jde o zásadní problém, protože ve městech žije přibližně 60 % obyvatel Polska. Extrémní horka dopadají i na zvířata. – Toto léto jsme sledovali mláďata ptáků, která opouštěla přehřátá hnízdiště, aby se vyhnula úhynu z přehřátí – zdůrazňuje prof. Marta Szulkin.

Odbornice připomíná, že správně fungující městský ekosystém dokáže současně tlumit následky veder i pomáhat se zadržováním vody. Potíže působí například časté sečení, které obnažuje půdu, zvyšuje její zahřívání a urychluje vypařování. Podobně se chovají asfaltové a betonové plochy, přes které dešťová voda místo doplňování půdy rychle mizí. Města tak přicházejí o vodu právě v době, kdy jí je příliš během přívalových dešťů, a pak chybí v obdobích sucha a vysokých teplot. – Právě proto potřebujeme města „houby“, tedy města, která spolupracují s přírodou, místo aby oslabovala její přirozené děje – říká.

Podle prof. Szulkin je nutné vytvořit celostátní strategii, která bude omezovat přehřívání měst i budov a postaví na první místo využití přírody a vody. – Příroda ve městě není jen ozdoba. Je to především živý systém, který nás pomáhá chránit před horkem, suchem i podmáčením – uvádí.

Docentka Iwona Wagner, profesorka na Univerzitě v Lodži, zároveň představuje doporučení odborníků v oblasti environmentální bezpečnosti. Jedním z nich je zahrnout ekosystémy mezi prvky kritické infrastruktury. – V praxi to znamená jejich inventarizaci a územní ochranu, ukončení kroků, které přírodu oslabují, a dlouhodobé financování ekosystémových funkcí, podobně jako dnes financujeme údržbu silnic nebo energetických sítí. Příroda je dnes také naší základní infrastrukturou, která bude určovat podmínky našeho života v dalších letech – zdůrazňuje.

Odbornice zároveň poukazuje na potřebu změnit přístup k hospodaření s vodou. – Do tohoto procesu můžeme přímo zasahovat investičními, hospodářskými i plánovacími rozhodnutími. Musíme propojit správu vody s územním plánováním. Dnes jde o dva oddělené světy, přitom rozhodují o téže věci: kolik vody zůstane v krajině pro naše využití a kolik odteče do moře. Potřebujeme kvalitní monitoring i meziresortní zprávy o vodních zdrojích ve sněmovně alespoň jednou ročně – upozorňuje.

Mezi doporučeními se objevují také opatření týkající se lesů. Podle prof. Iwony Wagner by se měly výrazněji rozlišovat jejich funkce a zohledňovat lesy společenské, hospodářské a ekologické. U mimořádně cenných ekosystémů, jako jsou rašelinné lesy, záplavová území nebo horské a podhorské porosty, má být nutné omezit, případně zcela opustit produkčně zaměřené hospodaření.

Odborníci také upozorňují, že města musejí být lépe připravena na extrémní počasí. Mapy tepelných a povodňových rizik by se měly pravidelně aktualizovat a oblasti důležité pro bezpečí obyvatel by měly být chráněny před neřízenou výstavbou. – Musíme také přesně vědět, kde se nacházejí naše bezpečnostní zóny. Ty musí být chráněny bez výjimek. Potřebujeme znát vlastní mapu rizik. V těchto místech bychom měli omezovat novou výstavbu, nebo chránit tu, která už tam stojí. V plánování je nesmírně důležitá podpora obcí. Právě ony budují naši klimatickou odolnost na nejnižší úrovni. V této oblasti potřebujeme jak finanční, tak odbornou pomoc – uzavírá prof. Iwona Wagner.

foto: magnific.com
zprac. /kp/