Vrátí se na Slezsko ničivé lijáky? Meteorology znervózňuje jeden výrazný faktor

Středozemní moře je nyní nezvykle teplé a na některých místech jeho povrchová teplota přesahuje 30 °C. Takto výrazně prohřátá vodní plocha může mít dopad na počasí v následujících měsících, protože teplejší voda uvolňuje do ovzduší více vlhkosti. Meteorologové upozorňují zejména na přelom léta a podzimu, kdy se nad Evropou mohou vytvořit podmínky příznivé pro vznik hlubokých tlakových níží. Ty pak mohou vést až k záplavám.

Údaje programu Copernicus při Evropské unii ukazují, že červenec 2026 byl nejteplejším měsícem v historii měření teploty hladiny oceánů mimo polární oblasti. Průměrná teplota vody dosáhla 20,96 °C. Dosavadní rekord z roku 2023 činil 20,89 °C. Mimořádně vysoké hodnoty se objevují hlavně ve Středomoří a podél atlantského pobřeží. Podle dat služby Ventusky panovaly velmi vysoké teploty například v Tyrhénském moři. V pásu od Neapole směrem k Sardinii se voda opakovaně ohřívala na 30 °C nebo tuto hranici překračovala.

Teplá voda zvyšuje množství vodní páry v atmosféře, a tím může dodat dodatečnou energii systémům, které stojí za vydatnými srážkami. Velký význam může mít situace, kdy začnou na konci léta do jižní Evropy proudit chladnější vzduchové hmoty ze severu. Střet studeného vzduchu s rozpálenou hladinou moře, navíc v kombinaci s reliéfem Alp, může podporovat vznik janovských níží. Tyto systémy se pak mohou vydávat na sever a severovýchod a přinášet velmi vlhký vzduch. Jejich další dráha může zasáhnout mimo jiné Rakousko, Česko, Německo i Polsko.

Ne každý janovský níž však končí povodní. Pokud se systém pohybuje rychle, mohou intenzivní deště odeznít už během několika hodin. Mnohem nebezpečnější je takzvaná blokace atmosférické cirkulace. Jestliže níže zabrání v postupu rozsáhlé oblasti vysokého tlaku, může zóna srážek nad jedním místem setrvat po mnoho hodin, případně i několik dnů.

V takovém případě hrozbu ještě zvyšují hory. Vlhké proudění narážející na Sudety a Beskydy je nuceno stoupat vzhůru, což může srážky dál zesilovat. Při velmi vysokých úhrnech deště se půda postupně nasytí a přestává být schopná přijímat další vodu. Přebytek pak rychle odtéká do potoků a řek, které mohou prudce vystoupat.

Právě podobný mechanismus hrál důležitou roli i při povodni v září 2024. Níže Boris tehdy přinesla ničivé srážky na jihu Polska a obzvlášť tvrdě zasáhla například okolí Raciborze, ale také Kłodzko či Głuchołazy. Následné analýzy Evropského centra pro střednědobé předpovědi ukázaly, že kdyby byla teplota Středozemního a Černého moře tehdy blíže dlouhodobému průměru, mohl by být souhrn srážek v nejohroženějších oblastech asi o 10 % nižší.

Teplota moří je tedy jedním z prvků, které mohou ovlivňovat rozsah extrémních meteorologických jevů. Podobné souvislosti se ukazovaly také v rozborech povodní z let 1997 a 2002. To ale neznamená, že současná situace automaticky předznamenává další katastrofu. V tuto chvíli nehrozí pro Polsko žádné přímé povodňové nebezpečí.

fot.
oprac. /kp/