Rostoucí teploty a častější extrémní výkyvy počasí si vyžadují zásadní úpravy infrastruktury, územního plánování i krizového řízení.
Klimatická změna zvyšuje pravděpodobnost prudkých meteorologických jevů a v řadě případů může jejich sílu ještě zesilovat. Odborníci připomínají, že tento vývoj nepřichází nečekaně, protože podobné scénáře klimatické modely předvídaly už dlouhá léta. Za stále větší problém však považují to, zda jsou společnost, infrastruktura i instituce vůbec schopny na důsledky těchto proměn reagovat.
Podle Michała Brenneka ze Zakładu Fizyki Atmosfery Instytutu Geofizygi PAN vstupuje Polsko na základě meteorologických dat do náročného období. – Čekají nás prudší typy počasí, které prověří naši civilizační infrastrukturu. Pro mě je velkým překvapením, jak málo je náš politický i společenský prostor připraven mluvit o takových výzvách a žádat po politicích konkrétní kroky a reakce – zdůrazňuje.
Klimatologové zároveň upozorňují na výroky ve veřejném prostoru, které odporují současnému vědeckému poznání. Prof. Szymon Malinowski z Komise pro klimatickou krizi PAN a prof. Bogdan Chojnicki z Univerzity přírodních věd v Poznani jako příklad uvádějí návrh zákona předložený Právem a spravedlností, jenž se týkal vystoupení Polska z unijního systému obchodování s emisemi ETS. V důvodové zprávě se objevila mimo jiné tvrzení zpochybňující vliv lidské činnosti na klima i význam současné koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. – Lidé často nezačnou jednat, dokud je něco opravdu nezabolí. A protože klima reaguje s velkou setrvačností, až to jednou začne bolet, návrat ke stabilnímu klimatu už bohužel nebude možný – říká Michał Brennek.
Rozsah změn potvrzují i data Světové meteorologické organizace. Zpráva „Stav globálního klimatu 2025“ uvádí, že období let 2015–2025 bylo nejteplejším v dějinách měření. V roce 2025 byla průměrná globální teplota přibližně o 1,43 °C vyšší než v letech 1850–1900. Současně dál stoupá teplota oceánů, pokračuje úbytek ledovců a rozsah mořského ledu v Arktidě se drží poblíž historicky nejnižších hodnot. WMO navíc poprvé zařadila mezi hlavní klimatické ukazatele také energetickou nerovnováhu Země. Za 65 let měření dosáhla nejvyšší zaznamenané úrovně.
Také výhled na nejbližší roky ukazuje pokračující vysoké teploty. Podle WMO může být průměrná teplota v letech 2026–2030 o 1,3 až 1,9 °C vyšší než v období 1850–1900. Pravděpodobnost, že alespoň jeden rok dočasně překročí hranici 1,5 °C, organizace odhaduje na 91 %. Šance, že v tomto období padne nový globální teplotní rekord, činí 86 %.
Michał Brennek zároveň připomíná, že budoucí rizika nebudou záviset jen na dalším vývoji klimatu, ale i na tom, co děláme teď. – Dnes se říká, že nejhorší scénář se nenaplnil, ale ne proto, že by se věda mýlila. Spíš proto, že jsme dokázali přijmout účinná opatření a omezit emise CO2 a dalších skleníkových plynů. Druhá otázka zní, jak dobře budeme civilizačně připraveni například na ochranu nejmladších a nejstarších. V září předseda Sejmu oznámil debatu o přizpůsobení se klimatické změně a o klimatické bezpečnosti. Politici se tímto tématem dosud prakticky nezabývali, přitom je mimořádně důležité – říká expert z PAN.
Od ledna 2025 mají města s alespoň 20 tisíci obyvateli povinnost připravit městské plány adaptace na změnu klimatu. Tato povinnost se týká 209 měst. Dokumenty musí vycházet z místních meteorologických a hydrologických hrozeb a navrhovat opatření, která sníží jejich dopady. Mezi uvažovanými řešeními je například rozšiřování zelených ploch nebo lepší nakládání se srážkovou vodou.
Slabinou ale zůstává míra připravenosti obyvatel i institucí. Průzkum More in Common ukazuje, že 59 % Poláků vnímá, že vlny veder jsou častější a silnější. Jen 7 % dotázaných si však myslí, že stát je na extrémní počasí dobře připraven. Polovina respondentů soudí, že stát neposkytuje dostatečnou ochranu před dopady klimatických změn, zatímco 11 % se domnívá, že veřejné instituce krizovým situacím účinně předcházejí a dokážou na ně správně reagovat. – Civilizačně budujeme města hlavně pro auta, ne pro chodce, kácíme, co se dá, a betonujeme, co se dá. Nejsme připraveni na to, že naše budovy už brzy nebudou potřebovat izolaci kvůli zimě, ale kvůli přehřívání. Nebudeme řešit jen to, kolik energie potřebujeme v zimě, ale také kolik jí budeme potřebovat v létě, aby bylo chladněji. Mám pocit, že jsme v Polsku s touto proměnou velmi pozadu – hodnotí Michał Brennek.
Současně se rychle zdokonalují technologie, které umožňují přesnější předpovědi počasí i lepší analýzu budoucích klimatických změn. Expert upozorňuje na význam Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), které sdružuje státy spolupracující na vývoji meteorologických a klimatických předpovědí. Polsko dnes není ani členem, ani přidruženou zemí této organizace, přesto využívá její produkty. ECMWF sdružuje 23 členských států a dalších 12 má status spolupracujících zemí. Patří mezi ně například Česko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Litva a Lotyšsko. Účast v činnosti centra zajišťuje přístup k prognostickým datům v reálném čase i k výpočetním kapacitám a meteorologickým archivům, zatímco členské státy mohou navíc využívat superpočítače ECMWF. Podle Michała Brenneka by větší zapojení Polska do této organizace mohlo posílit národní meteorologický varovný systém a zvýšit schopnost reagovat na stále častější extrémní projevy počasí.
fot. magnific.com
oprac. /kp/


.png)

















.png)











