Slezané na neschopence. Více než 17,5 milionu dnů mimo práci

V prvním pololetí 2026 lidé v Polsku sahali po pracovní neschopnosti méně často, celkový počet dnů strávených na nemocenské se ale oproti stejnému období loňského roku téměř nepohnul. Podle údajů Zakładu Ubezpieczeń Społecznych bylo od ledna do června vystaveno 14,1 milionu lékařských potvrzení, což je o 2,7 % méně než před rokem. Dohromady se týkala 147,7 milionu dnů absence, tedy jen o 0,3 % méně.

V Moravskoslezském vojvodství bylo v první polovině 2026 zaznamenáno 1,662 milionu lékařských potvrzení a související absence dosáhla celkem 17,548 milionu dnů.

Podle Beaty Kopczyńské, regionální mluvčí ZUS v Moravskoslezském vojvodství, čísla ukazují, že se mění povaha nemocenské absence. – Rozbor dat z celé země za první pololetí 2026 naznačuje, že pojištěnci sice o neschopenky žádají méně často, ale když už na ně přejdou, setrvávají na nich déle. Ubývá neschopenek kvůli sezonním infekcím či covidu-19, zatímco nejčastější příčiny vystavování eZLA představují potíže pohybového aparátu, psychické poruchy a úrazy – upozorňuje.

Největší podíl tvořily neschopenky vystavené kvůli vlastní nemoci pojištěnce. V prvních šesti měsících roku jich bylo vydáno 11,4 milionu, tedy o 2,5 % méně než ve stejném období roku 2025. Přes pokles počtu potvrzení se počet dnů absence zvýšil o 0,6 % na 123,1 milionu. Průměrná délka jedné neschopenky činila 10,81 dne. Pokud se započítá celková doba nepřítomnosti na jednu osobu, která neschopenku čerpala, vychází průměr 24,98 dne. U žen to bylo 25,70 dne, u mužů 24,11 dne.

Mezi lidmi čerpajícími nemocenskou převažovaly ženy – obdržely 56,3 % všech potvrzení vydaných kvůli vlastní nemoci. Rozdíly jsou patrné také ve věkovém složení. Nejvíce dnů absence připadlo na skupinu 30 až 39 let, která se podílela 25,7 % na všech zameškaných dnech. U žen byl tento podíl ještě vyšší a dosáhl 29,9 %. U mužů byla naopak nejvyšší absence zaznamenána ve věku 40 až 49 let, kde šlo o 25,6 % všech dnů. U mužů ve věku 30 až 39 let činil podíl 20,2 %.

Data ZUS zároveň ukazují, že se mění i délka neschopenek. Stále nejčastěji se vystavují potvrzení na jeden až pět dní, která tvořila 44,5 % všech neschopenek. Zároveň roste podíl absencí v délce 11 až 30 dnů. V prvním pololetí 2026 připadalo na tuto kategorii 29,3 % všech potvrzení, zatímco před rokem to bylo 27,9 %. Zvýšil se také podíl jednodenních neschopenek – z 7,8 % na 8,8 %.

Nejvíce dnů absence nadále připadalo na choroby pohybového aparátu a pojivové tkáně – šlo o 21,6 milionu dnů, tedy 17,5 % všech dnů nepřítomnosti souvisejících s vlastní nemocí. Druhou nejčastější příčinou byly duševní poruchy a poruchy chování, které znamenaly 18,2 milionu dnů absence a tvořily 14,8 % celku. Jejich podíl se meziročně zvýšil o 1,4 procentního bodu. Na třetím místě skončily úrazy, otravy a následky působení vnějších faktorů. Kvůli nim bylo zaznamenáno 17,2 milionu dnů nepřítomnosti, tedy 14 % celku. V této kategorii vzrostl podíl o 1,5 procentního bodu. Onemocnění dýchací soustavy pak představovala 16,1 milionu dnů absence, což odpovídalo 13,1 % celku, tedy o 3,2 procentního bodu více. Dalších 15,6 milionu dnů, tedy 12,7 % absencí, souviselo s těhotenstvím, porodem a šestinedělím.

Proměna je patrná i u neschopenek využívaných kvůli péči o rodinné příslušníky. V první polovině 2026 počet potvrzení na péči o dítě klesl o 6,2 % na 1,48 milionu. Dohromady pokrývala 5,34 milionu dnů, což je o 9,7 % méně než před rokem.

Naopak u neschopenek spojených s péčí o jiné členy rodiny šel trend opačným směrem. Jejich počet se zvýšil o 12,7 % na 283 tisíc potvrzení. Zároveň narostl i celkový počet dnů absence, a to o 9 % na 1,32 milionu.

fot. magnific.com
oprac. /kp/