Péče o děti dál drží tisíce žen mimo trh práce

U žen je propojení rodičovství a zaměstnání stále výrazně složitější než u mužů. V roce 2025 totiž osoby vychovávající děti představovaly 28% všech ekonomicky neaktivních v kategorii do 44 let a 88% z nich byly ženy.

Polsko patří v EU mezi země s nejvyšším podílem těch, kdo kvůli péči nepracují

Podle dat Eurostatu uvedla v roce 2025 čtvrtina lidí do 39. roku života, kteří nebyli ekonomicky aktivní, ale chtěli pracovat, jako důvod své neaktivity péči o děti nebo dospělé s postižením. Šlo o nejvyšší hodnotu ze všech států Evropské unie, pro něž jsou data k dispozici. Průměr EU dosáhl 11%.

Současně ale tento podíl v Polsku dlouhodobě klesá. V roce 2019 činil 38%.

Na domácí statistice je vidět, že péče o děti má na pracovní aktivitu stále velmi konkrétní dopad. V roce 2025 bylo mezi ekonomicky neaktivními lidmi do 44 let 28% rodičů. Ve stejné době pečovalo o děti do 15. roku života 5,6 milionu lidí ve věku 18 až 44 let; z nich 4,8 milionu pracovalo, 116 tisíc si hledalo zaměstnání a 639 tisíc zůstávalo mimo trh práce.

Kde rodiče narážejí nejčastěji

Největší podíl rodičů mezi neaktivními byl ve věkových skupinách 25–34 let a 35–44 let. V obou případech tvořili více než polovinu všech ekonomicky neaktivních. Jádro problému podle analytiků zůstává stejné: péče o děti dopadá hlavně na ženy.

Jędrzej Lubasiński, starší analytik v Zespole Analiz Procesów Społecznych Polskiego Instytutu Ekonomicznego, upozorňuje i na ženy, které nejsou na trhu práce a pravidelně pečují o vnoučata. V roce 2025 šlo o 606 tisíc osob, z toho 420 tisíc, tedy 69%, tvořily ženy.

U těch, kdo pracují, neznamená rodičovství automaticky zásadní konflikt s prací. Podle GUS 63% pracujících rodičů v roce 2025 neuvádělo žádné potíže při skloubení práce a péče o děti. Před osmi lety to bylo 68,4%.

Pokud už rodiče překážky zmiňují, nejčastěji jde o dlouhou pracovní dobu. Tuto potíž uvedlo 12% všech pracujících a vychovávajících děti. V porovnání s obdobným šetřením z druhého čtvrtletí 2018 jde o nárůst oproti 8,7%. Mezi další bariéry patří také náročná nebo vyčerpávající práce a nepředvídatelný či nevhodný rozvrh směn.

Problémem zůstává i malý prostor pro flexibilitu. V roce 2025 nemělo 84% pracujících rodičů možnost samo rozhodovat o čase začátku a konce pracovní doby.

Neplný úvazek jako výjimka

Česko a další země regionu se v evropském srovnání liší i v tom, jak často lidé pracují na částečný úvazek kvůli péči. V Polsku takový důvod uvedlo 9% pracujících na neplný úvazek. Šlo o šestý nejnižší výsledek v EU, zatímco průměr Unie dosáhl 21%.

Na opačné straně žebříčku stojí tradičně Nizozemsko a Rakousko, kde tento podíl přesahuje 30%. V sousedních a blízkých zemích je situace odlišná: v Maďarsku, na Slovensku a v Česku se podíl pohybuje v desítkách procent.

Ekonomové dlouhodobě sledují, co se děje s pracovní aktivitou žen po narození dítěte. Polský institut ekonomický dříve upozornil, že ženy se většinou chtějí na trh práce vrátit, praxe ale bývá složitější. Přestávka v zaměstnání často trvá nejméně rok a část žen se do práce už nevrátí vůbec.

Podle Jędrzeje Lubasińského neexistuje jediné řešení pro všechny zaměstnavatele ani pro všechny rodiče. Pomoci však mohou pružné začátky a konce pracovní doby, rozšíření práce na neplný úvazek, školení a programy podporující návrat po pauze i dostupná institucionální péče o dítě.

Czytaj także: Praca zawodowa po równo, obowiązki domowe – nie. Tak Polacy widzą role rodziców