Rodiče na pracovním trhu: Jaké mají očekávání od zaměstnavatelů?

Snížení porodnosti a odkládání rozhodnutí o rodičovství znamenají, že stále více lidí dbá na pracovní podmínky, které umožňují skloubení profesních povinností s výchovou dětí. Rodiče nejčastěji preferují hybridní model a flexibilní pracovní hodiny.

Rozhodnutí mít děti se stále častěji odkládá na pozdější období života. Z výzkumu "Rodičovství na pracovišti", který provedl LiveCareer, vyplývá, že více než polovina lidí plánujících budoucí rodinu zvažuje odložení těchto plánů. Mezi respondenty bez dětí přiznalo 51 %, že by odložili rodičovství kvůli práci, a 58 % kvůli finanční situaci. Podobné důvody uvádějí i ti, kteří již děti mají a zvažují další – v této skupině poukazuje 56 % na pracovně-profesní aspekty a 58 % na finanční omezení.

Změny v přístupu k rodinnému plánování se odrážejí i v demografických údajích. Průměrný věk žen v Polsku při narození prvního dítěte se aktuálně pohybuje kolem 29 let, zatímco před dvěma dekádami to bylo přibližně 25 let. Přitom se míra porodnosti stále drží na nízké úrovni, zhruba na 1,158, což je výrazně pod úrovní potřebnou pro obměnu generací. Odborníci upozorňují, že mladší generace se častěji soustředí nejprve na pracovní zkušenosti a finanční stabilitu, než se rozhodnou pro rodinu. - Důležitou roli hrají aspirace a životní styl: mladší lidé více než dříve kladou důraz na osobní rozvoj, vzdělání a mobilitu. V této situaci nabývají na významu jak systémová řešení, tak iniciativy zaměstnavatelů podporující vyvážení profesních a rodičovských povinností, vysvětluje Tomasz Tarabuła, ředitel klíčových klientů Gi Group Holding.

Na situaci rodičů, kteří pracují, mají vliv i změny v pracovním právu. Jedním z klíčových prvků bylo zavedení evropské směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem v Polsku. Na jejím základě mohou rodiče, kteří pečují o děti do osmi let, žádat o flexibilní formy zaměstnání, individuální rozvrh pracovní doby nebo zkrácený úvazek, a zaměstnavatel má povinnost takovou žádost posoudit a případně odmítnout ji zdůvodnit. Kromě toho Zákoník práce poskytuje rodičům malých dětí další ochranu. Ti, kteří vychovávají nejmladší, mohou odmítnout práci přesčas, noční směny či práci na jiném místě výkonu povinností. Systém podpory zahrnuje také různé formy dovolené spojené s péčí o děti, včetně mateřské, rodičovské, otcovské a ošetřovatelské dovolené, a tzv. volno na dítě. Dále existuje program "Aktivní rodič", což je systém finančních příspěvků pro rodiny s malými dětmi.

Jaké možnosti považují zaměstnanci za nejefektivnější při každodenním skloubení rodinných a profesních povinností? Podle průzkumu Gi Group Holding je nejčastěji uváděná hybridní práce (48 %). Dalšími oblíbenými možnostmi jsou flexibilní pracovní hodiny (25 %) a organizační kultura založená na pochopení potřeb rodičů (24 %). Naopak méně častěji se označují výhody týkající se péče (3 %). Preference zaměstnanců jsou ještě patrnější z odpovědí, které se týkají praktikovaných řešení, která se osvědčí v praxi. 60 % dotázaných považovalo hybridní nebo vzdálenou práci za nejúčinnější způsob, jak skloubit profesi a rodinu, a 28 % se vyjádřilo k flexibilní pracovní době. Méně často byla zmiňována čtyřdenní pracovní týden (8 %) a omezení úvazku (4 %).

Navzdory rostoucímu povědomí o problémech spojených se skloubením práce a péče o děti, mnohé společnosti i nadále nemají vyjasněné postupy pro naléhavé situace vyžadující péči o děti. V průzkumu Gi Group Holding 60 % respondentů uvedlo, že jejich organizace nemá formální politiku, která by tyto případy regulovala. Pouze 17 % dotázaných potvrdilo její existenci, zatímco 23 % uvedlo, že rozhodnutí jsou přijímána individuálně podle aktuálních okolností.

Autoři průzkumu podotýkají, že v mnoha evropských zemích je podpora pracujících rodičů jedním z klíčových aspektů sociální politiky. Například ve Švédsku mohou rodiče využívat 480 dnů placené rodičovské dovolené, přičemž část tohoto období je vyhrazena výhradně otcům. Cílem tohoto opatření je povzbudit muže k většímu zapojení do péče o děti a podpořit rovnoměrnější rozdělení povinností v rodině. Podobné systémy existují také v Norsku a na Islandu. Důležitou složkou rodinné politiky v mnoha zemích je rovněž vysoce rozvinutá infrastruktura péče o nejmenší děti. V zemích jako Dánsko, Švédsko či Island využívá institucionální péči přes polovinu dětí mladších tří let a v Holandsku tento podíl dosahuje dokonce přibližně 80 %. Vysoká dostupnost jeslí a mateřských škol podporuje rychlejší návrat rodičů na trh práce a souvisí s vysokou mírou zaměstnanosti žen (ve Švédsku pracuje přibližně 80 %, na Islandu 84 %). Další opatření existují rovněž v Německu, kde funguje systém Elterngeld, který rodičům umožňuje pobírat finanční dávku až po dobu 14 měsíců od narození dítěte, zároveň s možností pracovat na částečný úvazek. Tento mechanismus má za cíl podpořit udržení profesní aktivity a omezit dlouhodobé přerušení kariéry.

Odborníci na trhu práce upozorňují, že nejvyšší úroveň zaměstnanosti rodičů je zaznamenávána ve státech, které paralelně zavádějí několik vzájemně se doplňujících forem podpory. - Evropské studie ukazují, že klíčovým faktorem je dostupnost jeslí a mateřských škol, prodloužené rodičovské dovolené sdílené mezi oběma rodiči, finanční podpora, flexibilní pracovní rytmy nebo možnost práce na dálku. Kombinace těchto řešení vytváří koherentní model, kde se rodiče nemusí rozhodovat mezi kariérou a rodinou, a trh práce tím získává větší stabilitu, shrnuje Weronika Sadowska, senior manažerka ve společnosti Grafton Recruitment.

fot.
oprac. /kp/