Stále více neschopenek kvůli psychickým potížím a stresu

V úvodních šesti měsících roku 2026 patřily psychické poruchy a poruchy chování mezi nejčastější důvody pracovní absence v Polsku. Údaje ZUS ukazují, že se podílely na 14,8 % všech dnů nemocenské, což znamenalo 18,2 milionu dnů mimo práci. Oproti stejnému období loňského roku jejich podíl stoupl o 1,4 procentního bodu.

Podle registru lékařských potvrzení ZUS bylo během prvního pololetí vystaveno 14,1 milionu potvrzení o dočasné neschopnosti k práci, která dohromady pokryla 147,7 milionu dnů absence kvůli vlastní nemoci, péči o dítě nebo jiného člena rodiny. Nejvíce dnů nemocenské připadlo na choroby pohybového aparátu a pojivové tkáně, jež se na celkové absenci podílely 17,5 %, tedy 21,6 milionu dnů. Druhé místo obsadily psychické poruchy a poruchy chování s výsledkem 14,8 %, před úrazy a otravami (14 %), onemocněními dýchací soustavy (13,1 %) a těhotenstvím, porodem a šestinedělím (12,7 %). Dohromady tak problémy pohybového aparátu a duševního zdraví tvořily téměř jednu třetinu všech dnů nemocenské.

Statistiky zároveň ukazují proměnu ve skladbě pracovní absence. Ve srovnání s prvním pololetím 2025 klesl podíl neschopenek spojených s chorobami dýchací soustavy o 3,2 procentního bodu a také s těhotenstvím, porodem a šestinedělím o 0,4 bodu. Naopak narostl podíl absencí způsobených úrazy a otravami o 1,5 bodu a psychickými poruchami a poruchami chování o 1,4 bodu.

Význam stresu a přetížení potvrzují i průzkumy z trhu práce. Z „Barometru trhu práce 2026“ společnosti GI Group Holding vyplývá, že nadměrnou zátěž povinnostmi uvádí 42 % zaměstnanců. Nejčastěji to zmiňují manažeři (47,8 %) a vyšší specialisté (45,9 %), stejně jako lidé pracující v dopravě a logistice (59 %), ve veřejném sektoru (46,3 %) a v obchodu (45,5 %). Šetření navíc ukazuje, že mezi pracovníky, kteří cítí silný tlak na tempo a výkon, má 66 % pocit, že jsou povinnostmi přetíženi.

Podle Mateusze Skiby, manažera ve společnosti Grafton Recruitment, jsou únava a stres jasnými signály, že v organizaci práce něco nefunguje. – Mnoho firem dnes funguje pod neustálým tlakem, což sice krátkodobě pomáhá držet výsledky, ale z dlouhodobého hlediska vede k poklesu efektivity a vyšší fluktuaci. Je nutné lépe plánovat práci a rychle reagovat na známky přetížení – upozorňuje.

Potřebu silnější podpory zaměstnanců potvrzují také výsledky Národního testu duševního zdraví, který připravil Medonet ve spolupráci s Harmonií – sítí psychiatrických poraden skupiny Lux Med. Průzkum ukázal, že polovina respondentů říká, že se na jejich pracovišti o duševním zdraví otevřeně nemluví. Každý pátý účastník soudí, že zaměstnavatel v této oblasti poskytuje odpovídající podporu, zatímco 30 % hodnotí kroky firem jako nedostatečné. Karolina Popiel, partnerka ve Wyser Executive Search, upozorňuje, že řada organizací začne jednat teprve tehdy, když přetížení lidí vede k absencím, horším výsledkům nebo odchodům z firmy. – Přitom odpovědnost vedení by měla začínat mnohem dříve – realistickým plánováním práce, správným rozdělením úkolů a sledováním, zda týmy zvládají plnit cíle bez trvalého tlaku. Wellbeing nesmí být jen souborem jednotlivých akcí nebo benefitů navíc. Musí být patrný v každodenních rozhodnutích nadřízených, ve způsobu stanovování priorit i v posuzování zátěže zaměstnanců – zdůrazňuje odbornice.

Data ZUS ukazují i rozdíly v příčinách pracovní neschopnosti mezi ženami a muži. U mužů byly nejčastějšími důvody bolesti zad (5,1 %) a akutní infekce horních cest dýchacích (5,1 %), přičemž třetí nejčastější příčinou byla reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení, která se podílela na 4,5 % dnů absence, což představuje nárůst o 0,5 procentního bodu. U žen souviselo nejvíce neschopenek s porodnickou péčí spojenou s těhotenstvím (19,5 %), druhým nejčastějším důvodem však byla rovněž reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení, jejíž podíl se během roku zvýšil z 5,5 % na 6,3 %.

Rostoucí počet neschopenek spojených s duševním zdravím není jen polským problémem. Podle údajů Světové zdravotnické organizace žije s duševními poruchami více než miliarda lidí na světě a nejčastěji diagnostikovanými jsou úzkostné poruchy a deprese. – Tyto údaje by neměly být čteny jen jako informace o zdraví zaměstnanců. Jsou zároveň důležitým signálem pro zaměstnavatele. Dlouhodobý tlak, přetížení a nedostatek času na regeneraci se dříve či později promítnou do absence, nižší výkonnosti a větších potíží se stabilitou týmů. Proto se opatření podporující pohodu pracovníků stávají součástí řízení organizace, nikoli pouze agendou HR – dodává Karolina Popiel.

Statistiky ZUS zároveň ukazují, že největší podíl všech nemocenských tvoří krátké absence. Potvrzení vystavená na dobu od jednoho do pěti dnů představovala 44,5 % všech neschopenek a 8,8 % pokrývalo jen jediný den. Neschopenky v délce šest až deset dní tvořily 20,9 % všech případů, zatímco absence mezi 11 a 30 dny představovaly 29,3 %. – Zatímco dlouhodobá pracovní neschopnost, například kvůli psychickým poruchám, dává firmě prostor zavést krizový plán a sehnat náhradu, lavina krátkých několikadenních absencí přímo narušuje provozní stabilitu. V odvětvích založených na směnném provozu nelze neobsazené místo ponechat ani na jeden den bez dopadu na celý řetězec procesů a bez nutnosti přeorganizovat práci. Nákladem náhlé neschopenky není jen nemocenská dávka, ale také nutnost vyplácet příplatky za přesčasy zaměstnancům, kteří musí okamžitě převzít práci kolegy – shrnuje Tomasz Tarabuła, ředitel pro klíčové zákazníky GI Group Holding.

foto: magnific.com
zprac. /kp/