V loňském roce obdržel Zdravotní pojišťovací ústav více než 27,5 milionu lékařských potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, což vedlo k celkovému počtu 290,5 milionu dnů nepřítomnosti v práci.
V roce 2025 se Poláci ocitli na nemocenské celkem po dobu 290,5 milionu dnů. To představuje o půl milionu dnů více než v předchozím roce a o 8 milionů dnů více v porovnání s rokem 2021. Podle aktuální zprávy Zdravotního pojišťovacího ústavu se jedním z důvodů stává zhoršující se duševní zdraví.
V uplynulém roce ZPÚ registroval více než 27,5 milionu lékařských osvědčení o dočasné pracovní neschopnosti, které tvořily celkové číslo 290,5 milionu dnů. „Je to ohromné množství a někdy je těžké si to představit, ale pokud to převedeme na roky, tak to vychází tak, že jsme v minulém roce strávili na nemocenské dohromady 795 tisíc let,“ upozorňuje Beata Kopczyńska, mluvčí ZPÚ pro Slezský kraj. Statisticky se ukazuje, že každý druhý pojištěný v Polsku využil nemocenskou, přičemž průměrná délka této absence byla 11 dní.
Počet Poláků, kteří využívají krátkodobé nemocenské, stále narůstá. V loňském roce bylo vydáno 9,8 milionu osvědčení na dobu do pěti dnů, z toho 1,8 milionu bylo jednodenních.
Celkový počet dnů nepřítomnosti zahrnuje jak absenci způsobenou vlastní nemocí (277,6 milionu dnů), tak nutnost pečovat o děti nebo jiné členy rodiny. U pojištěnců ve ZPÚ převládaly absence přímo související se zdravotními problémy zaměstnanců – to bylo 254,5 milionu dnů, přičemž 242 milionů dnů tvořily vlastní nemoci.
Mezi nejběžnějšími příčinami pracovní neschopnosti zůstávají onemocnění pohybového aparátu a pojivových tkání, které způsobily 42,4 milionu dnů absence (41,8 milionu v roce 2024). Na druhém místě se umístily duševní poruchy a poruchy chování, které zaznamenaly výrazný nárůst a zapsaly se za 34,1 milionu dnů (30,3 milionu před rokem). Následují onemocnění dýchacího ústrojí (32,9 milionu dnů, v roce 2024 33 milionů), úrazy a otravy (31,7 milionu dnů, v roce 2024 32,5 milionu) a absence spojené s těhotenstvím, porodem a šestinedělím (31,6 milionu, v roce 2024 31,8 milionu). Zároveň došlo k výraznému poklesu dnů pracovní neschopnosti spojené s COVID-19 – z 1,7 milionu na 1,2 milionu.
Data ukazují, že nemocnost je dynamickým jevem, který závisí na sezónních a environmentálních faktorech. Nicméně stále častěji se její příčiny spojují s psychickými problémy, nadměrným pracovním zatížením a syndromem vyhoření. Mezi faktory, které přispívají k tomuto stavu, se uvádí například nedostatek rovnováhy mezi pracovním a osobním životem a problémy v pracovních vztazích.
fot.
zpracoval /kp/
