Indexy ukazující na vodní stres naznačují, že tlak na vodní zdroje v Polsku zůstává na střední úrovni, ačkoliv patří k nejvyšším v Evropské unii.
Polsko se řadí mezi státy s nejnižšími vodními zdroji na obyvatele v rámci Evropské unie, a to i vzhledem ke změnám klimatu, které tento problém ještě zhoršují. Nestabilní hydrologická situace představuje výzvu nejen pro obyvatele, ale také pro zemědělství a ekonomikou celkově. Odborníci upozorňují, že dosavadní preventivní opatření by měla ustoupit systémovým řešením, jako je například zvýšení retence vody, obnovování vodních ekosystémů či efektivnější správa zdrojů.
Polsko má každoročně přibližně 60 miliard m³ obnovitelných sladkovodních zdrojů, nicméně během suchých období tato hodnota klesá pod 40 miliard m³. To odpovídá úrovni od 1,1 do 1,6 tisíce m³ na osobu ročně, což je pod bezpečnostním prahem stanoveným OSN na 1,7 tisíce m³. To v praxi znamená rostoucí hrozbu nedostatku vody.
Odborníci poukazují na to, že současné hydrologické podmínky nejsou příznivé. „Po sněhové zimě jsme zažili několikaměsíční období bez deště, a proto vstupujeme do jarně-letní vegetační sezóny s nedostatečnými vodními zdroji. Již nyní čelíme zemědělské suchu a zaznamenáváme poklesy hladin řek, což dále prohlubuje vodní krizi v naší zemi,“ vysvětluje dr. Kamil Jawgiel, geograf a hydrolog, předseda nadace Vody Warta „Hydroni“.
Nedostatek vody se stále více projevuje v různých sektorech ekonomiky, zejména v zemědělství, které čím dál tím více spoléhá na podzemní vody. Expert varuje, že to může vést k jejich nadměrnému využívání a místním přetížením. „V posledních letech jsme zaznamenali problémy s nedostatkem vody i v našich domácnostech, nejen na venkově, ale také ve městech. Je třeba říci, že ročně 200–300 vodárenských společností v Polsku vyzývá k vážnému omezení spotřeby vody obyvateli,“ zdůrazňuje dr. Kamil Jawgiel.
Ukazatele týkající se tzv. vodního stresu – tedy srovnání množství vody, kterou spotřebováváme, s tím, kolik jí máme k dispozici – ukazují, že tlak na vodní zdroje v Polsku zůstává na střední úrovni, i když stále patří k nejvyšším v EU. V posledních letech se tento ukazatel mírně snížil, částečně díky poklesu spotřeby vody na obyvatele. Nicméně odborníci zdůrazňují, že situace vyžaduje další opatření, zejména vzhledem k rostoucím klimatickým změnám, které ovlivňují jak dostupnost, tak kvalitu vody.
Voda je čím dál častěji považována za strategický zdroj, který je nezbytný pro fungování společnosti a ekonomiky. Její nedostatky mohou mít přímý dopad na kvalitu života a kontinuitu činnosti mnoha sektorů, včetně průmyslu a lesnictví. V tomto kontextu roste důležitost dlouhodobého, systémového přístupu k správě vodních zdrojů, který by měl spojovat činnost veřejných institucí, podnikatelského sektoru a vědecké komunity. „Voda je jedinou substancí na Zemi, jejíž absence se nedá nahradit jinými surovinami, médii nebo materiály. Nedostatky vody tedy budou mít dále negativní dopady, což bezprostředně ovlivňuje kvalitu našeho života a ohrožuje hospodářství,“ upozorňuje dr. Kamil Jawgiel.
Jedním z klíčových směrů, které odborníci doporučují, je rozvoj retence, zejména té přírodní, která zahrnuje mj. renaturalizaci řek, obnovu mokřadů a bažin, stejně jako implementaci řešení, jako jsou dešťové zahrady či místní systémy zadržování dešťové vody. Tato opatření jsou významná nejen pro prevenci sucha, ale i pro omezování následků povodní.
V Polsku se již realizují projekty zaměřené na zvýšení vodní retence, například „Program pro prevenci nedostatku vody na léta 2022–2027 s výhledem do roku 2030“, který zahrnuje realizaci 727 investic, včetně 94 zařízení pro zadržování vody (nádrže) a 633 dalších objektů, které formují retenci (např. zdržovací a regulační stavby). Současně roste kapacita tzv. malé retence – v letech 2015–2024 se zvýšila z 830 tisíc na 881 tisíc dm³.
Odborníci zdůrazňují, že účinný boj proti vodní krizi vyžaduje koordinované akce a vnímání vody jako statku strategického významu. Čím dál častěji je také zdůrazňována role iniciativ, které spojují podniky, místní samosprávy a výzkumné instituce, zaměřující se nejen na snižování spotřeby vody, ale také na její obnovu a ochranu v celých povodích.
fot.
zprac. /kp/


.png)











