Na jihu Polska chybějí odborníci. Samotná automatizace potíže nevyřešila

Na jihu Polska je nyní bez zaměstnání přes 244 tisíc lidí, zároveň však podniky narážejí na problém s obsazováním míst vyžadujících správnou kvalifikaci. Největší nedostatek se týká technických a provozních pozic, mimo jiné ve výrobě, logistice, dopravě, energetice a při údržbě provozu.

Ve čtyřech jihopolských vojvodstvích, tedy ve Slezském, Malopolském, Dolnoslezském a Opolském, je dohromady evidováno 244,5 tisíce nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti zde činí 4,8 %, 5 %, 5,5 % a 6,3 %. Současně v podnikatelském sektoru v těchto regionech pracuje téměř 1,9 milionu lidí a podle údajů skupiny Progres se na internetu objevilo více než 50 tisíc nabídek práce.

Vysoký počet lidí hledajících práci ale neznamená, že zaměstnavatelé snadno najdou vhodné kandidáty. Často totiž narážejí na to, že kvalifikace uchazečů neodpovídají požadavkům konkrétních míst. „Firmy dnes netrápí nedostatek životopisů, ale to, co v nich je. Zájemců je mnoho, jenže mnohem těžší je najít lidi s konkrétními oprávněními, praxí a technickými dovednostmi. V řadě profesí jejich získání vyžaduje měsíce studia a praxe, takže vzít člověka bez potřebné kvalifikace a teprve ho připravovat na samostatnou práci není okamžité řešení. Pro zaměstnavatele to znamená vložit čas i peníze do školení, zatímco potřeba obsadit pozici bývá naléhavá,“ vysvětluje Justyna Lach, regionální ředitelka a vedoucí linie Progres HR Logistics ve společnosti Grupa Progres.

Mezi nejčastěji hledané profese patří pracovníci výroby, obsluha a seřizovači strojů, skladníci, logistici, řidiči, svářeči, elektrikáři, energetici, mechanici, automatizátoři a pracovníci údržby.

Trh práce v tomto regionu je rozsáhlý. V podnikatelském sektoru ve Slezském vojvodství pracuje 748,7 tisíce lidí, v Malopolském 553,7 tisíce, v Dolnoslezském 487,6 tisíce a v Opolském 104,3 tisíce. Zároveň jsou mezi regiony zřetelné rozdíly v průměrné mzdě. Průměrná hrubá mzda v podnikatelském sektoru dosahuje 10 291,51 zł v Dolnoslezském vojvodství, 10 078,50 zł v Malopolském, 9304,90 zł ve Slezském a 8820,42 zł v Opolském. „U nedostatkových profesí dnes zaměstnavatelé soutěží nejen výší mzdy, ale i celkovými podmínkami zaměstnání. Benefity, pružnost či dodatečné výhody se stále častěji stávají součástí vyjednávání, zejména pokud má kandidát zkušenosti a oprávnění, která nelze rychle doplnit. Výsledkem je, že firmy jsou ochotny nabídnout více i zaplatit více, aby získaly lidi s kompetencemi, které potřebují hned,“ upozorňuje Justyna Lach. Význam mají například soukromá zdravotní péče, pojištění, příspěvky na jídlo a dopravu, odměny, extra volno nebo pružná pracovní doba. Podniky zároveň využívají programy doporučení zaměstnanců a nabízejí bonus za úspěšné doporučení kandidátů.

Ekonomická situace v jednotlivých vojvodstvích není stejná. Podle údajů GUS se v Dolnoslezském vojvodství zlepšila nálada například ve stavebnictví a dopravě, zatímco v Malopolském je příznivěji hodnocena situace v průmyslu. V Opolském jsou pozitivní signály patrné ve stavebnictví, naopak výrazně horší hodnocení zaznamenala doprava a skladové hospodářství. Ve Slezském vojvodství zůstává průmysl pod tlakem, i když se zlepšila nálada v velkoobchodu. Podle Justyny Lach vedou rozdíly mezi jednotlivými firmami k tomu, že část z nich zvyšuje tempo a chystá nové investice, zatímco jiné se stále soustředí na snižování nákladů. „Rozvoj řady podniků však dál brzdí personální nedostatky, a to i přes dobré tržní vyhlídky. Ne vždy mohou tak rychle zvyšovat výrobu, přijímat více zakázek nebo spouštět nové projekty, jak by si přály,“ dodává odbornice.

Firmy se snaží personální potíže zmírnit mimo jiné automatizací, robotizací a modernizací technického zázemí. Výrobní podniky nejvíce investují do strojů a zařízení, dopravní a skladové společnosti do vozového parku a subjekty z oblasti informací a komunikace do technologií a IT a telekomunikační infrastruktury. Čím dál větší roli hrají také výzkumné a vývojové projekty a řešení, která zlepšují organizaci práce. „Automatizace neznamená konec náboru, ale jeho proměnu. S dalšími investicemi firmy potřebují méně lidí na jednoduché opakované činnosti a více zaměstnanců, kteří rozumějí procesu, umějí pracovat s moderními technologiemi a dokážou rychle reagovat, když technika selže. Technologický rozvoj tedy tlak na pracovní sílu neodstraňuje – v mnoha případech jen zvyšuje nároky na uchazeče,“ uzavírá Justyna Lach.

foto: magnific.com
zprac./kp/