Počet horkých dní nad 30 °C se v krátké době zdvojnásobil

V Polsku v posledních desetiletích výrazně přibylo dnů, kdy teplota vzduchu stoupne nad 30 °C. Zatímco v 60. a 70. letech 20. století se ve střední části země objevovalo jen několik až zhruba deset takových dnů za rok, dnes jich může být i 20 až 30. Podle odborníků jde o jeden z nejzřetelnějších projevů pokračující klimatické změny.

Profesor Bogdan Chojnicki z Poznaňské univerzity přírodních věd upozorňuje, že v Polsku se teplota měří bez přerušení už více než 200 let, takže současné údaje lze spolehlivě srovnávat s historickými záznamy. Zdůrazňuje, že meteorologie dlouhodobě využívá jednotné měřicí postupy. Po mnoho desetiletí se na stanicích používaly standardizované rtuťové teploměry, které byly pravidelně kontrolovány. Teplota se tehdy i nyní sleduje ve výšce dvou metrů nad zemí. V posledních letech se navíc stále častěji nasazují přesné elektronické snímače. Každá změna technologie byla předem ověřována souběžným provozem starého i nového systému, aby zůstala zachována návaznost a porovnatelnost výsledků.

V Polsku byly v poslední době zaznamenány mimořádně vysoké teploty. Ve Słubicích ukázaly přístroje 40,5 °C, což je nejvyšší hodnota naměřená v dějinách tuzemských meteorologických měření. Padl tak dosavadní rekord 40,2 °C z roku 1921, který byl naměřen v Prószkówě. „Letos se klimatický systém poskládal tak, že po 105 letech padl absolutní teplotní rekord,“ říká vědec.

Ještě větší obavy však podle něj vyvolává trvalý nárůst počtu dnů s extrémním horkem. Jak vysvětluje, v 60. a 70. letech minulého století se v centrálním Polsku vyskytovalo ročně jen několik až deset tropických dnů, zatímco dnes může jít o několik desítek. „Je to opravdu dramatická proměna, protože během velmi krátké doby se nám počet dnů s teplotou nad 30 °C zdvojnásobil. Klimatická změna nemizí a globální oteplování nepolevuje,“ zdůrazňuje profesor Bogdan Chojnicki.

Klimatolog zároveň poukazuje na častější výskyt tropických nocí, tedy nocí, kdy teplota neklesá pod 20 °C. Ještě před několika desítkami let šlo v Polsku o výjimečný jev. Například od poloviny 60. do poloviny 70. let nebyla v Poznani zaznamenána ani jedna tropická noc. Dnes se objevují stále častěji, což odpovídá celosvětovému trendu souvisejícímu s oteplováním klimatu.

Podle odborníka mají vysoké noční teploty výrazný dopad na zdraví i celkovou pohodu. Připomíná, že pro kvalitní regeneraci organismu během spánku je ideální teplota přibližně 19 °C. Pokud i v noci zůstává více než 20 °C, tělo má mnohem horší podmínky k odpočinku. „Po takové noci vstáváme neodpočatí, často velmi unavení a rozptýlení,“ vysvětluje profesor Bogdan Chojnicki.

Výzkumník se vyjadřuje i k příčinám poslední vlny veder. „Zhruba před dvěma týdny jsme nepocítili chlad jen proto, že se nad námi vytvořila jakási vrstva poměrně chladného vzduchu,“ uvádí. Ta fungovala jako bariéra proti horkému vzduchu, který se nad Evropu dostal od Španělska. V uplynulém týdnu však tato chladná hráz zmizela a do Polska tak proudil horký vzduch z Afriky. Objevilo se sucho, velmi slunečné počasí, bez výraznějšího větru, tedy typická anticyklonální situace.

„Z pohledu turistů by takové počasí mohlo vypadat jako hezký letní den. Z hlediska hospodářství, energetiky a našeho zdraví je ale hodnocení úplně jiné,“ uzavírá klimatolog.

fot. magnific.com
oprac. /kp/