Nadváha může snižovat šance na získání zaměstnání

Vzhled uchazeče hraje při náboru pořád výraznou roli. Z výzkumu dr Martyny Krogulec-Łęské z Akademie Humanisticko-Ekonomické v Lodži vyplývá, že pokud mají kandidáti stejné vzdělání i praxi, zaměstnavatelé velmi často dávají přednost lidem se štíhlou postavou. Podle badatelky je tento jev, označovaný jako weightism, tedy znevýhodňování kvůli tělesné hmotnosti, jedním z důležitých problémů dnešního trhu práce.

Při srovnatelných schopnostech více než 80 % oslovených upřednostnilo uchazeče se štíhlou postavou. V experimentu zaměřeném na manažerskou pozici označilo 82,1 % účastníků jako vhodnější kandidátku štíhlou ženu a 80,6 % vybralo štíhlého muže. Podobný trend se objevil i u profesí vyžadujících vysokou kvalifikaci. V testu týkajícím se místa lékaře uvedlo 83,5 % respondentů kandidáta se štíhlou postavou.

Dr Martyna Krogulec-Łęska upozorňuje, že atraktivní zevnějšek může ovlivnit první dojem i celkové vnímání uchazeče, ale nikdy nenahradí znalosti, zkušenosti ani skutečné dovednosti. – Přála bych si, aby o přijetí do práce a o kariérním postupu rozhodovaly především znalosti, praxe a schopnosti. Bohužel vzhled stále formuje první dojem a způsob, jakým jsou kandidáti hodnoceni. Naše tělo je jedním z prvních signálů, které okolí zachytí, a proto může – vědomě i nevědomě – ovlivňovat personální rozhodnutí i profesní posuzování – vysvětluje socioložka.

Potvrzení těchto závěrů přinášejí i zahraniční studie. V experimentu uskutečněném v Mexiku dostaly uchazečky s obezitou odpověď od zaměstnavatelů ve 21,3 % případů, zatímco ženy s normální hmotností v 29,1 %. To znamená, že lidé s obezitou museli rozeslat výrazně více přihlášek, aby dosáhli stejného počtu pozvánek k pohovoru.

Podle dr Krogulec-Łęské si odborníci na nábor těchto mechanismů dobře všímá. – Mnozí z nich přiznávají, že když mají vybrat ze dvou lidí s podobnými kompetencemi, častěji sáhnou po kandidátovi, který více odpovídá společensky uznávanému ideálu vzhledu. Z toho plyne, že tělesná hmotnost může ovlivnit výběr ještě dřív, než zaměstnavatel vůbec stihne posoudit skutečné schopnosti uchazeče – říká badatelka. Zároveň doplňuje, že za takovým rozhodováním stojí psychologické mechanismy, například halo efekt, kdy jsou atraktivním lidem připisovány kladné vlastnosti a vyšší kvality, a také Golemův efekt, který podporuje vznik negativních stereotypů vůči osobám s vyšší tělesnou hmotností. Výsledkem může být to, že jsou považovány za méně motivované, hůře organizované nebo méně schopné, i když pro to neexistují žádné skutečné důvody.

Badatelka současně zdůrazňuje, že dnešní kulturní vzory silně spojují štíhlou postavu se sebekázní, zodpovědností a péčí o zdraví. – V současné kultuře se očekává, že člověk bude výkonný, bude se rozvíjet, pečovat o zdraví i vzhled. Proto se často stává, že když zahlédneme osobu s nadměrnou hmotností, spouštějí se v nás – ještě před osobním setkáním – nespravedlivé stereotypy, podle nichž je líná, zanedbaná nebo neumí řídit vlastní život – vysvětluje dr Martyna Krogulec-Łęska.

Podle ní je rozsah tohoto problému tak velký, že tělesná hmotnost patří mezi významné faktory, které odlišují společenské i pracovní postavení lidí. Zmiňované mezinárodní výzkumy, včetně studií profesorky Rebeky Puhl z University of Connecticut, ukazují, že diskriminace na základě váhy se objevuje stejně často jako předsudky rasové a někdy i častěji než znevýhodňování podle pohlaví nebo věku.

Údaje Českého statistického úřadu ukazují, že nadváhou nebo obezitou trpí 57,1 % dospělých Poláků. Obtíž se častěji týká mužů, u nichž činí 65,7 %, zatímco u žen dosahuje 48,3 %.

Analýzy OECD, Eurostatu i domácí šetření CBOS zároveň ukazují souvislost mezi tělesnou hmotností a úrovní vzdělání i materiální situací. V Evropě je rozdíl ve výskytu obezity mezi ženami se základním a vysokoškolským vzděláním 32 procentních bodů. V Polsku uvádí nadváhu nebo obezitu 62 % lidí se středním odborným vzděláním a 42 % lidí s vysokoškolským diplomem. Častěji se problém objevuje také u obyvatel venkova než ve velkých městech. – Z těchto dat lze vyvodit jednoduchý závěr: atraktivní postava se stále častěji stává ukazatelem společenského postavení. Dnes už štíhlost není jen výsledkem individuální volby, ale také odrazem přístupu ke vzdělání, financím, času a možnostem pečovat o zdraví – uzavírá dr Martyna Krogulec-Łęska.

fot. magnific.com
oprac. /kp/