Každý čtvrtý Polák kouří během práce. Firmy zvažují náklady na „pauzy na cigaretu”

31. května se slaví Světový den bez tabáku, jehož cílem je upozornit na zdravotní a společenské dopady kouření tabáku a podporovat chování, které pomáhá snižovat závislost. Tato iniciativa byla zavedena Světovou zdravotnickou organizací jako součást preventivních a vzdělávacích aktivit zaměřených na boj proti závislosti na nikotinu. Tento den má nejen připomínat nebezpečí pro zdraví kuřáků, ale také důsledky pasivního kouření a společenské i ekonomické náklady spojené s užíváním tabákových výrobků.

Problematika kouření je stále aktuální i v Polsku. Podle údajů Polské akademie věd kouří přibližně 8 milionů dospělých Poláků a dalších 14 milionů lidí je vystaveno účinkům pasivního kouření. Tato téma se také objevuje v souvislosti s organizačním uspořádáním práce ve firmách.

Současné právní předpisy pracovního práva přímo neřeší otázku kouření v pracovním prostředí. Stanovují však pravidla týkající se přestávek, na které mají zaměstnanci nárok. Pracovníci, kteří pracují alespoň šest hodin denně, mají právo na minimálně 15minutovou přestávku, a delší pracovní doba zajišťuje dodatečné přestávky. Zaměstnavatel může rovněž zavést jednu přestávku, která se nezapočítává do pracovní doby a může trvat maximálně 60 minut, během které si zaměstnanec může vyřídit jídlo nebo osobní záležitosti.

Na druhou stranu mají zaměstnavatelé právo zavést úplný zákaz kouření na pracovišti, a to jak uvnitř budov, tak venku. Základem jsou pravidla pracovního práva a předpisy o bezpečnosti a hygieně práce. Porušení stanovených pravidel může mít za následek pracovní sankce, jako je napomenutí, varování, pokuta nebo v extrémních případech ukončení pracovního poměru.

Kouření tabáku představuje také ekonomickou výzvu pro zaměstnavatele. Podle informací z Úřadu analýz Sejmu zabírají takzvané „pauzy na cigaretu” průměrně asi čtyři hodiny týdně, což za rok odpovídá přibližně 22 pracovním dnům ztraceným jedním kuřákem. Statisticky mají kuřáci také tendenci častěji čerpat nemocenské než nekuřáci. Údaje Národního institutu veřejného zdraví ukazují, že každý čtvrtý Polák kouří v pracovní době. Zdravotní následky kouření zatěžují systém zdravotní péče částkou kolem 50 miliard korun ročně, zatímco ztráty zaměstnavatelů z přestávek na cigaretu se odhadují na přibližně 42 miliard korun ročně.

Tato problematika se však netýká pouze zdravotních a organizačních aspektů. Nedostatek nikotinu může u závislých vést k podrážděnosti a problémům s koncentrací, což ovlivňuje klima a efektivitu týmu. Otázka kouření na pracovišti může být zdrojem napětí mezi zaměstnanci, zejména když část týmu pravidelně využívá dodatečné přestávky.

Stále více firem se zapojuje do akcí na podporu zdravého životního stylu a organizují programy na podporu omezování kouření. Zároveň však výzkumy ukazují, že zaměstnanci jsou ve svých názorech na aktivní účast firem v boji proti závislosti rozděleni. Podle ankety Gi Group 60 % dotazovaných nesouhlasí s pomocí zaměstnancům při odvykání kouření, a podle výzkumu Grafton Recruitment se 58 % respondentů vyslovilo proti angažování zaměstnavatelů v těchto aktivitách.

foto.
zprac. /kp/