.png){kind=logo}
Nadržování některým lidem, nerovnoměrné rozdělování úkolů a náhlé měnění požadavků patří mezi nejčastěji uváděné podoby špatného vedení.
Nevhodné řízení lidí je v českých firmách rozšířený jev, který zhoršuje pracovní náladu, snižuje nasazení týmů a negativně dopadá i na psychické zdraví zaměstnanců. Z průzkumu platformy InterviewMe navíc vyplývá, že nevyhovující způsob vedení ovlivňuje také zásadní rozhodnutí o změně zaměstnání.
Za časté nebo velmi časté považuje špatné řízení v Polsku 71 % dotázaných, přičemž 49 % ho označilo jako spíše časté a 22 % jako velmi časté. Opačný názor má jen 29 % účastníků průzkumu, což ukazuje, že pro většinu pracujících nejsou pochybení nadřízených výjimkou, ale běžnou součástí pracovního života. Odborníci zároveň upozorňují, že toxické vedení neznamená vysoké nároky ani kontrolu výsledků, tedy běžné prvky manažerské práce. Problém nastává ve chvíli, kdy opakované negativní chování vedoucího dlouhodobě narušuje pocit jistoty, motivaci i celkovou pohodu zaměstnanců.
Mezi nejčastěji popisované projevy špatného řízení patří zvýhodňování vybraných lidí, na které upozornilo 48 % respondentů. Téměř stejně často se objevuje nerovné rozdělování povinností (46 %) a náhlé měnění očekávání během plnění úkolů (44 %). K běžným praktikám patří také přehnaná kontrola (36 %), vytváření neustálého tlaku na rychlost (35 %), vylučování z týmové komunikace (34 %) nebo budování nepřátelského prostředí (31 %). Třicet procent zaměstnanců se setkalo s tím, že si nadřízený přisvojoval úspěchy týmu, a stejně velká část narazila na zjevnou nedostatečnou manažerskou způsobilost. Průzkum zároveň ukazuje i závažnější situace: každý čtvrtý respondent zažil psychický nátlak či zastrašování a každý desátý se setkal s nevhodným osobním chováním. Pouze 9 % oslovených uvedlo, že se s toxickým chováním šéfa nikdy nesetkalo.
– Výsledky našeho průzkumu potvrzují, že problém toxického chování manažerů nespočívá jen v organizačních nedostatcích nebo ve stylu řízení. Znepokojivé je hlavně to, že už pětina dotázaných mluví o psychickém tlaku nebo zastrašování ze strany nadřízeného a desetina o nevhodném osobním jednání. I kdyby k tomu došlo pouze jednou, byla to jedna zkušenost navíc. V pracovních vztazích musí být hranice jasně stanovené, protože výrazně ovlivňují pocit bezpečí i pohodlí při práci – zdůrazňuje Dominika Kowalska, kariérní expertka InterviewMe, CPRW.
Dopady nejsou jen individuální, ale mají širší systémový charakter a přesahují běžné spory uvnitř firem. Jako nejzávažnější následek špatného vedení uvádí 49 % oslovených vyhoření a vyčerpání, 48 % vysokou fluktuaci zaměstnanců a 47 % oslabení pracovního nasazení. Lidé dále poukazují na úbytek důvěry v týmech (31 %), častější vnitřní konflikty (30 %) a zhoršení psychického stavu (24 %). Vztah s nadřízeným navíc přímo souvisí se stabilitou pracovního místa – 62 % respondentů kvůli chování šéfa přemýšlelo o odchodu, přičemž 32 % tak skutečně učinilo a 30 % tuto možnost vážně zvažovalo.
Podle autorů studie souvisí přetrvávání tohoto problému s chybným systémem povyšování i s firemní kulturou v mnoha společnostech. Vedoucí funkce v Polsku bývají často svěřovány nejlepším odborníkům po stránce obsahu práce, kteří však nemusejí mít přirozené schopnosti ani potřebnou přípravu k vedení lidí. Situaci dále zhoršuje nedostatek pravidelného manažerského vzdělávání, nedokonalé hodnocení práce vedoucích pracovníků a příliš úzké zaměření firem na ekonomické výsledky. Kvůli tomu bývá nevhodné chování lídrů často přehlíženo nebo tolerováno, dokud jsou plněny finanční cíle.
fot. magnific.com
oprac. /kp/
