Jak Poláci hledají zaměstnání v roce 2026? Internet stále dominuje

Projekt: Trh práce, depopulace, vzdělávání
Sdílet:
Jak Poláci hledají zaměstnání v roce 2026? Internet stále dominuje
Jak Poláci hledají zaměstnání v roce 2026? Internet stále dominuje

Platforma Gospodarcza Subregionu Zachodniego PLUSYdlaBIZNESU

Platforma Gospodarcza PLUSYdlaBIZNESU - dedykowana dla przedsiębiorców...

Náborové portály zůstávají nejpoužívanějším nástrojem pro firmy, přičemž menší společnosti častěji než ty větší využívají asistenci úřadů práce.

Portály s pracovními nabídkami nadále figurují jako nejvýhodnější zdroj pro Poláky, kteří hledají zaměstnání. Podle zprávy „Barometr trhu práce 2026“, kterou připravila společnost Gi Group Holding, využívá tento nástroj 55,4 % respondentů. Přestože se jedná o nejčastěji preferovanou metodu hledání práce, její popularita klesla o něco oproti loňskému roku, kdy ji označilo 58,8 % dotázaných.

Zpráva také ukazuje, že osobní vazby a doporučení nabývají na významu – tuto metodu hledání práce zvolilo 33,9 % účastníků výzkumu. Roste také využití sekcí „kariéra“ na webových stránkách zaměstnavatelů, kterých se dotklo 31,1 % lidí, a zájem o tuto cestu vzrostl za poslední rok o 4,6 procentního bodu.

Stejný podíl účastníků uvádí, že používá aplikace pro hledání zaměstnání, ačkoli zde nastal pokles popularity o 6,9 procentního bodu. O něco méně osob se obrací na sociální sítě, které uvedlo 29,4 % dotázaných. Tradicionalistické metody hledání zaměstnání, jako jsou inzerce v tisku, rozhlase či veřejné dopravě, stejně tak podpora úřadů práce, nástěnky, pracovní veletrhy a agentury zaměstnání se objevují na dalších pozicích.[/p]

Jak podotýká Grzegorz Gojny, operativní ředitel Gi Group, účinné náborové procesy dnes vyžadují adaptaci komunikace podle skutečného chování uchazečů. „Někteří pravidelně procházejí inzeráty na pracovních portálech, jiní navštěvují přímo webové stránky firem, a někteří se spoléhají hlavně na doporučení a osobní kontaky. Proto neexistuje univerzální metoda pro vedení náboru. Větší význam mají pečlivě vybrané komunikační kanály, jasné informace a rychlá komunikace,“ dodává.

Portály s pracovními nabídkami jsou rovněž nejčastěji využívaným náborovým nástrojem v podnicích. Tyto nástroje využívá 39 % malých firem, 43 % středních a 42 % velkých. Méně náročné subjekty častěji než větší firmy využívají asistenci úřadů práce. S rostoucí velikostí firmy se však zvyšuje důležitost interního náboru, spolupráce s náborovými agenturami a zveřejňování nabídek na firemních stránkách.

Analýza podle jednotlivých sektorů ukazuje, že v oblasti dopravy, logistiky a obchodu se pracovních portálů nejvíce využívá – toto uvedlo 51 % a 50 % dotázaných firem. V veřejném sektoru hrají klíčovou roli úřady práce (39 %), webové stránky institucí (34 %) a interní nábor (29 %). Služby častěji spoléhají na doporučení (26 %), zatímco výrobní firmy relativně častěji využívají podpory úřadů práce (32 %) a náborových agentur (25 %). Obchod se naopak profiluje jako sektor nejaktivněji využívající sociální sítě k náboru zaměstnanců (25 %).

Autoři studie zdůrazňují, že aktuálně největší výzvou pro zaměstnavatele není samotné hledání uchazečů, ale získání osob se schopnostmi potřebnými k dalšímu rozvoji firem. Tento proces komplikuje jak nedostatek dovedností na trhu práce, tak rostoucí očekávání uchazečů, kteří stále pečlivěji hodnotí podmínky zaměstnání, možnosti profesního růstu a stabilitu nabídnuté práce.

fot.
oprac. /kp/

Sdílet: