63 % zaměstnanců chce větší otevřenost v odměňování. Firmy s tím stále zápasí

Požadavek na větší průhlednost v odměňování sílí. Z posledního vydání „Barometru polského trhu práce“ společnosti Personnel Service vyplývá, že 72 % dotázaných považuje uvedení platového rozpětí v pracovních inzerátech za důležité a 63 % podporuje vyšší otevřenost mezd ve vlastní firmě. Firemní praxe však tomuto postoji stále neodpovídá – pouze 30 % zaměstnavatelů uvádí mzdu ve všech nabídkách práce a dalších 24 % to dělá jen u vybraných výběrových řízení.

Téma transparentnosti odměňování nabírá na významu i kvůli chystaným změnám zákonů. Směrnice EU o transparentnosti mezd měla být zavedena do 7. června 2026, tento termín se ale posunul. Podle současného návrhu mají polská pravidla začít platit šest měsíců po zveřejnění zákona, což znamená, že změny mohou vstoupit v platnost na začátku roku 2027.

Nová úprava má posílit otevřenost pravidel odměňování jak při náboru, tak uvnitř již fungujících organizací. Zaměstnanci mají získat přístup k informacím o tom, podle jakých kritérií se stanovují mzdy a navyšují platy, stejně jako k údajům o průměrných výdělcích žen a mužů vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Společnosti s minimálně 100 zaměstnanci budou navíc muset reportovat rozdíly v odměňování. Mzdové systémy mají být postavené na objektivních a rodově neutrálních kritériích, jako jsou dovednosti, odpovědnost, náročnost práce nebo pracovní podmínky.

Samotné unijní právo ovšem neznamená povinnost uvádět platové rozpětí v každém pracovním inzerátu. Může ale výrazně přispět k větší otevřenosti na trhu práce, zvlášť když si takový přístup přejí i samotní zaměstnanci.

Podle šetření Personnel Service se za větší otevřenost mezd ve své firmě staví 63 % zaměstnanců. Proti je 17 % a 20 % respondentů nemá v této otázce jasný názor. Oproti předchozímu ročníku průzkumu se snížil podíl odpůrců transparentnosti, který tehdy činil 21 %. Postoj k otevřenosti odměňování se liší i podle dosaženého vzdělání. Podporuje ji 67 % lidí s vysokoškolským vzděláním a 57 % dotázaných se základním vzděláním.

Ještě větší význam přikládají lidé informaci o platu už ve fázi náboru. 72 % respondentů uvádí, že je pro ně zveřejnění platového rozpětí v inzerátu důležité, a jen 14 % to považuje za málo podstatné. Rozpětí mzdy má větší váhu pro ženy (76 %) než pro muže (68 %). Rozdíly jsou vidět i podle velikosti obce. Za málo důležité považuje platové rozpětí 18 % obyvatel středně velkých měst s 20 až 99 tisíci obyvateli. V největších aglomeracích s více než 500 tisíci obyvateli je to 11 %.

Mění se také přístup samotných zaměstnavatelů. Dnes otevřenost mezd podporuje 57 % firem, zatímco před rokem tento názor sdílelo 43 % podniků. Proti transparentnosti platů stojí 20 % společností a 23 % nemá jasně vyhraněný postoj. Podpora je vyšší ve větších organizacích. U mikrofirem s jedním až devíti zaměstnanci podporuje transparentní odměňování 51 % dotázaných, zatímco ve firmách s 50 až 249 pracovníky je to 66 %. Výrazné rozdíly jsou i mezi odvětvími. Nejvyšší podporu otevřenosti mezd vykazuje sektor TSL, kde je pro ni 80 % zaměstnavatelů. Ve veřejném sektoru je to 68 % a v moderních technologiích a IT 63 %. Nejslabší podporu zaznamenaly služby, kde transparentnost mezd podporuje 46 % podniků.

Proklamace o otevřenosti se ale ne vždy promítají do každodenní praxe. Průzkum ukazuje, že 26 % zaměstnavatelů už má zavedené přehledné mzdové tabulky a jednotnou mzdovou politiku. Dalších 27 % firem tyto otázky teprve systematizuje. Ve fázi počátečních příprav je 14 % podniků a 21 % nedokáže určit, jak připravené skutečně jsou.

Mzdu ve všech náborových procesech uvádí 30 % firem. Dalších 24 % zveřejňuje platové rozpětí jen v části inzerátů. To znamená, že téměř každá třetí společnost kandidátům stále nesděluje nabízenou odměnu. Největší rozdíly souvisejí s velikostí podniku. Platové rozpětí nezveřejňuje 62 % mikropodniků, zatímco u velkých firem je to 10 %. Odlišnosti jsou patrné i mezi obory. Údaj o mzdě nezveřejňuje 40 % obchodních firem a 38 % podniků v oblasti služeb. V sektoru TSL je situace jiná – mzdu v inzerátech neuvádí jen každý desátý zaměstnavatel.

Podle odborníka na pracovní trh a zakladatele Personnel Service Krzysztofa Inglota rostoucí nároky zaměstnanců postupně mění transparentnost odměňování v jeden z důležitých pilířů personální politiky. „Zaměstnanci čím dál zřetelněji požadují otevřenost v otázce mezd. Nechtějí vědět jen to, kolik mohou vydělat ještě před podáním přihlášky, ale také rozumět tomu, co určuje výši jejich mzdy a možnosti jejího růstu. Jde o změnu, která přesahuje samotný nábor a zapadá do širší snahy uspořádat mzdovou politiku ve firmách. Větší otevřenost má pomoci tomu, aby o výši odměny rozhodovaly především kompetence, zkušenosti a odpovědnost, nikoli pohlaví nebo individuální vyjednávací pozice. K tomu mají přispět i nová pravidla, která mají zvýšit přehlednost odměňování a omezovat neodůvodněné rozdíly v platech mezi ženami a muži, jež stále přetrvávají,“ shrnuje expert.

foto: magnific.com
zprac. /kp/