Horko už neškodí jen zdraví. Nová studie mluví o miliardových ztrátách produktivity

Rostoucí vedra začínají mít cenu, kterou pociťují nejen jednotlivci, ale i celé hospodářství. Výzkum týmu z University of California v Davis, zveřejněný v časopise „Nature Climate Change“, ukazuje, že dopady stresu z horka na pracovní výkon mohou být pro světovou ekonomiku velmi výrazné.

Podle autorů studie se ztráty související se sníženou výkonností řadí mezi největší položky společenských škod spojených s emisemi CO2. Frances Moore, profesorka z Katedry Nauk o Środowisku i Polityki Środowiskowej na UC Davis, upozornila, že horko je v tomto ohledu hned za úmrtími způsobenými vysokými teplotami.

Nejvíc dopadají na přeplněné a vlhké regiony

Autoři analýzy upozorňují, že největší problémy vznikají tam, kde se vysoké teploty potkávají s vlhkostí a velkou hustotou obyvatel. Mezi nejohroženější oblasti zařadili zejména Indii, Nigérii, Čínu a Pákistán, ale také státy Blízkého východu a subsaharské Afriky.

Právě v těchto podmínkách se organismus hůře zbavuje tepla, což se rychle promítá do práce venku i uvnitř budov. Riziko přitom neroste jen s teplotou samotnou, ale i s tím, jak dlouho jsou lidé vystaveni nepříznivému prostředí.

Jak vědci dopočetli cenu jednoho stupně navíc

Studie pracovala s ukazatelem WBGT, který kromě teploty zahrnuje i vlhkost, rychlost větru a další vlivy důležité pro odvod tepla z těla. Vědci tyto údaje spojili s informacemi o fyzické náročnosti práce a o tom, kolik času zaměstnanci tráví venku.

Z výsledků jim vyšlo, že pokud se započítají i ztráty z nižší produktivity, odpovídá společenský náklad emisí CO2 zhruba 200 dolarům za tunu. To je hodnota blízká odhadům americké Agentury pro ochranu životního prostředí z roku 2023 a zároveň argument proti tomu, aby se s tímto ukazatelem pracovalo jako s nulovým nebo téměř nulovým.

Moore k tomu uvedla, že přesnější odhad škod klimatu je dnes stále realističtější a že tato čísla mají být součástí analýz klimatické politiky i investičních rozhodnutí. Využití takového ukazatele má podle ní pomoci při plánování infrastruktury i při posuzování regulací.

Které profese nesou nejvyšší riziko

Náchylnost ke stresu z horka se liší podle oboru i pracovních podmínek. Velmi vystaveni jsou zejména lidé v zemědělství a stavebnictví, protože často vykonávají těžkou fyzickou práci pod širým nebem. Problém ale může vzniknout i v halách, kancelářích nebo jiných budovách, pokud nemají dostatečné větrání či chlazení.

Rozdíly jsou velké i mezi státy. Z dat z 33 zemí, která studie zmiňuje, vyplývá, že podíl domácností s klimatizací se pohyboval od nuly v Jižním Súdánu až po 90% v Japonsku.

Úlevu nemusí přinášet jen klimatizace. U venkovních prací pomáhá voda, stín, častější přestávky i přesouvání nejnáročnějších úkolů na chladnější část dne. Tato opatření mohou zmírnit zdravotní rizika a zároveň omezit pokles výkonu.

Frances Moore varovala, že vysoké teploty představují velmi vážné nebezpečí a zaměstnavatelé i politici by je měli brát jako skutečnou hrozbu. S dalšími a intenzivnějšími vlnami veder podle ní bude tlak na pracovní podmínky i ekonomiku ještě sílit.

fot. Magnific
oprac. /kp/