Generace Z chce vydělávat víc, ale ne za každou cenu. Důležitý je také čas strávený dojížděním, možnost pružné organizace práce nebo extra volno.
Mladí lidé v práci hodnotí svou současnou situaci poměrně příznivě, avšak do blízké budoucnosti hledí s větší opatrností. Z průzkumu „Barometr Polskiego Rynku Pracy“ společnosti Personnel Service vyplývá, že jen 15 % lidí ve věku 18–24 let očekává, že se jejich pracovní situace během příštího roku zlepší. Zároveň více než třetina mladých plánuje změnu zaměstnání a většina chce navýšit své příjmy.
Pohled generace Z na vlastní pracovní postavení není jednoznačný. Za dobré ho považuje 35 % dotázaných ve věku 18–24 let, dalších 9 % jej hodnotí jako velmi dobré. Nejpočetnější skupina, tedy 41 % respondentů, označuje svou situaci za neutrální. Z výsledků je patrné, že mladí zaměstnanci nevnímají svou pozici na trhu práce jako vyloženě obtížnou, ale zároveň nemají pocit, že by měli výraznou výhodu.
Ještě zdrženlivější jsou jejich odhady pro nadcházející měsíce. Pouze 15 % účastníků průzkumu počítá se zlepšením své profesní situace, 17 % naopak očekává zhoršení. Téměř polovina, konkrétně 48 %, nepředpokládá žádný zásadní posun.
Jedním z hlavních cílů je získat vyšší mzdu. 28 % mladých pracovníků chce požádat současného zaměstnavatele o přidání, 26 % se chystá hledat lépe placenou pozici. Dalších 15 % uvažuje o brigádě nebo jiné vedlejší práci. Celkově tedy téměř sedm z deseti zástupců generace Z plánuje v nejbližší době kroky, které by jim přinesly vyšší příjem. U části mladých přetrvává pocit, že odměna neodpovídá náročnosti práce – 39 % se domnívá, že jejich plat není v souladu s vykonávanými úkoly. Naopak 56 % považuje své ohodnocení spíše nebo zcela za přiměřené.
Odchod ke konkurenci není u generace Z motivován jen výší výplaty. Jako důvod změny zaměstnavatele kvůli mzdě uvedlo 52 % respondentů. Těsně za tím je kratší cesta do práce, kterou zmínilo 43 % dotázaných. Třetí příčku obsadily lepší pracovní podmínky, na něž upozornilo 39 % účastníků. „O generaci Z se dlouho mluvilo hlavně v souvislosti s work-life balance. Dnes ale vidíme, že za tímto pojmem stojí velmi konkrétní úvaha. Mladí porovnávají práci nejen podle peněz, ale také podle času a kvality života. Při srovnatelné mzdě tak může být výhodou zaměstnavatele kratší dojezd, pružná pracovní doba nebo možnost pracovat blíž domovu. Pro mladé se čas jednoduše stává další měnou na pracovním trhu,“ říká Krzysztof Inglot, odborník na trh práce a zakladatel Personnel Service.
Průzkum zároveň ukazuje, že mladým zaměstnancům velmi záleží i na tom, jak je práce rozvržená v čase. Nejatraktivnějším modelem je pro ně pružná pracovní doba, kterou označilo za nejlepší řešení 52 % respondentů. Shodně po 33 % hlasů získaly také dodatečné dny volna a zkrácený pracovní týden. Možnost pracovat na dálku v některé dny vyhovuje 26 % dotázaných.
Podle Krzysztofa Inglota to pro firmy znamená, že musí brát v úvahu širší spektrum očekávání mladých lidí. „Společnosti, které chtějí mladé zaměstnance získat i udržet, by neměly přemýšlet o pracovní nabídce jen přes částku na výplatní pásce. Plat je základ, ale pro zetky je stále důležitější celý balíček: místo výkonu práce, flexibilita, předvídatelnost, atmosféra i možnost profesního růstu. Je také podstatné, že 67 % mladých chce během příštího roku získat nové dovednosti. Není to generace, která nechce pracovat. Je to generace, která chce vědět, proč pracuje, za jakou cenu a zda jí daná práce skutečně otevírá budoucnost,“ uzavírá expert.
fot. magnific.com
oprac. /kp/


.png)














.png)










