.png){kind=logo}
Průměrně mají Poláci denně jen 2 až 3 hodiny volného času, přičemž pro 37 % dotázaných je to zřetelně nedostatečné.
Poláci disponují v průměru zhruba 2–3 hodinami volného času za den, což je pro mnoho lidí jasně málo. Z nejnovějšího průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění vyplývá, že polovina oslovených považuje množství času na odpočinek za dostatečné. Zároveň 37 % účastníků šetření uvedlo, že by ho chtělo mít více.
CBOS se ptal Poláků nejen na to, kolik času jim po práci a každodenních povinnostech zbývá, ale také na to, jak tráví své volné chvíle. Odpovědi ukazují, že jde v průměru o asi 2–3 hodiny denně. Nejčastěji lidé uváděli, že mají během týdne k dispozici 1 až 10 hodin volného času – tuto možnost zvolilo 27 % dotázaných. Dalších 16 % uvedlo 11 až 20 hodin.
Současně 19 % respondentů prohlásilo, že má v podstatě pořád volno, zatímco 1 % přiznalo, že žádný volný čas vůbec nemá.
Při srovnání podle pohlaví jsou rozdíly zřetelné. Muži uváděli v průměru 24 hodin volného času týdně, kdežto ženy 18 hodin. Z hlediska věku mají nejvíce času pro sebe nejmladší účastníci průzkumu – lidé ve věku 18 až 24 let deklarovali průměrně 29 hodin týdně. S přibývajícím věkem se tato hodnota postupně snižuje a znovu roste až po 55. roce života. Nejméně prostoru pro odpočinek mají lidé s nejnižšími příjmy. Mezi respondenty, jejichž příjem na osobu v domácnosti nepřesahuje 1999 zlotých, činil průměr jen 14 hodin týdně.
Významná byla také subjektivní představa o tom, zda času na odpočinek mají dost. Přesně polovina dotázaných uvedla, že má tolik volného času, kolik potřebuje. Naproti tomu 37 % soudí, že je ho méně, než by si přáli, a 11 % považuje svůj volný čas za příliš velký. I zde hraje roli věk. Ve skupině 18 až 24 let si 21 % myslí, že má volného času víc, než potřebuje. Naopak u lidí starších 65 let hodnotí jeho množství jako dostačující 69 % respondentů. Na nedostatek volného času nejčastěji poukazují lidé v produktivním věku – ve skupině 35 až 44 let to bylo 53 % a mezi 45 až 54letými 54 %.
Průzkum zároveň ukazuje, jak Poláci nakládají s časem, který jim zůstane po práci a běžných povinnostech. Nejčastěji zmiňovanou aktivitou je čtení knih, které uvedlo 27 % účastníků. Shodně 18 % respondentů zmínilo sledování televize a sportování. Dalších 16 % chodí na procházky a 14 % si prostě odpočine vsedě nebo vleže. Dalších 13 % se věnuje práci na zahradě nebo na chatě. Každý desátý dotázaný říká, že volné chvíle využívá hlavně ke kontaktu s rodinou, tedy s manželem, partnerem, dětmi či jinými blízkými. Stejně velká část tráví volný čas na internetu.
Mezi ženami a muži jsou patrné výrazné rozdíly i v tom, jak odpočívají. Největší z nich se týkají čtení – knihy ve volném čase čte 39 % žen, zatímco u mužů je to jen 14 %. Častěji po literatuře sahají také obyvatelé největších měst, lidé s vysokoškolským vzděláním, vedoucí pracovníci a administrativní či kancelářští zaměstnanci, stejně jako osoby s vyššími příjmy. Podobný vzorec je vidět i u sportovních aktivit.
CBOS zjišťoval také to, s kým Poláci nejraději tráví chvíle volna. U mužů se výrazně častěji než u žen objevovala odpověď, že čas tráví s partnerkou nebo manželkou – uvedlo to 54 % mužů oproti 32 % žen. Tato forma trávení volného času byla zvlášť častá u lidí ve věku 25 až 34 let (54 %). S dětmi tráví volný čas nejčastěji respondenti ve věku 35 až 44 let (28 %). Nejnápadnější odlišnost mezi nejmladšími je pak ve větší oblibě setkávání s přáteli a známými, které uvedlo 44 % z nich.
foto: magnific.com
zprac. /kp/
.png){kind=logo}
