Nedostatek spánku zaměstnanců stojí firmy miliardy zlotých

Pokud lidé ve věku 18 až 35 let spí příliš málo, může to polské zaměstnavatele vyjít zhruba na 8,73 miliardy zlotých ročně. Vyplývá to ze zprávy zpracované UCE Research a platformou ePsycholodzy.pl. Autoři odhadují, že krátký spánek u mladých pracovníků může znamenat také asi 17,45 milionu ztracených pracovních dnů. Důsledkem je nižší produktivita i u těch, kteří přesto dorazí do práce, i když jsou unavení.

Tvůrci analýzy upozorňují, že spánkový deficit u Poláků mezi 18. a 35. rokem není jen zdravotní potíž, ale i vážná ekonomická výzva. Mladí dospělí tvoří totiž jeden ze základních pilířů pracovního trhu, zejména v moderních službách, technologiích a znalostní ekonomice. Dlouhodobé vyčerpání této skupiny vede k nižší výkonnosti, častějším chybám, vyšší nemocnosti a také k prezenteismu, tedy přítomnosti v práci bez skutečné efektivity kvůli oslabenému organismu. Únava navíc výrazně zhoršuje schopnost učit se, tvořit nové nápady i přijímat správná rozhodnutí, což může brzdit růst a inovace řady firem.

Pro výpočet nákladů autoři vycházeli z předpokladu, že jeden ztracený pracovní den stojí zaměstnavatele 500 zlotých. Z výsledků vyplývá, že většinu odhadovaných škod vytvářejí muži. U nich jde přibližně o 4,71 miliardy zlotých za rok, zatímco u žen asi o 4,02 miliardy. Zároveň ale právě Polky častěji uvádějí velmi krátký spánek. V průzkumu uvedlo 35,6 % žen ve věku 18 až 35 let, že spí průměrně méně než šest hodin denně. U mužů to bylo 29,9 %. Dalších 27,5 % žen a 32,3 % mužů uvedlo, že spí šest až sedm hodin.

Ve skupině 18 až 25 let pracuje přibližně 1,45 milionu lidí. Podle odhadů způsobuje nedostatek spánku v této kategorii asi 2,39 milionu ztracených pracovních dnů u mužů, což odpovídá nákladům ve výši 1,20 miliardy zlotých. U žen autoři spočítali zhruba 2,05 milionu ztracených dní a související náklady na úrovni 1,02 miliardy zlotých. Ještě výraznější dopad má tento problém u lidí ve věku 26 až 35 let. V této věkové skupině pracuje asi 4,25 milionu osob, z toho 2,35 milionu mužů a 1,9 milionu žen. Nedostatek spánku u mužů může znamenat 7,02 milionu ztracených pracovních dnů ročně, tedy náklad kolem 3,51 miliardy zlotých. U žen jde o 5,99 milionu dní a zhruba 3 miliardy zlotých.

– Ačkoli z dotazníkových dat vyplývá, že extrémně krátce spí častěji mladé ženy, z pohledu zaměstnavatelů vytvářejí mnohem vyšší finanční ztráty muži. V populaci 18 až 35 let jsou totiž častěji ekonomicky aktivní, celkem pracuje asi 3,15 milionu mužů oproti 2,55 milionu pracujících žen. Právě proto pánové kvůli většímu zastoupení na trhu práce způsobují zaměstnavatelům větší ztráty skrze více neschopenek a nižší efektivitu, vysvětluje Michał Pajdak, vysokoškolský pedagog a spoluautor zprávy z platformy ePsycholodzy.pl.

Problém se ale netýká jen nemocenské a nepřítomnosti v zaměstnání. – Na základě mezinárodních vědeckých důkazů shrnutých ve zprávě RAND lze s jistotou říci, že chronické nedospávání mnohem častěji vyvolává takzvaný prezenteismus než samotnou fyzickou absenci kvůli nemoci. Další studie, například Kesslerova z roku 2012, přímo spojily nespavost s prezenteismem. Odhaduje se, že tento jev vede ke snížení produktivity odpovídajícímu až 11,3 ztraceného pracovního dne na zaměstnance ročně, nebo 7,8 dne po započtení doprovodných nemocí, upozorňuje Michał Pajdak.

Doplňuje, že zaměstnanec stižený prezenteismem sice figuruje na docházce a dostává plnou mzdu, ale kvůli únavě pracuje výrazně pod svým skutečným potenciálem a způsobuje značné vnitřní ztráty. – Nedostatek spánku výrazně zvyšuje pravděpodobnost pracovních chyb a úrazů. To platí zejména v oborech, kde je nutná vysoká koncentrace, rychlé zpracování informací a přesné rozhodování. Už jedna noc s omezeným spánkem může zhoršit pozornost, pracovní paměť, reakční dobu i schopnost vyhodnocovat riziko. Pokud takový stav trvá delší dobu, objevuje se také menší motivace, vyšší impulzivita a potíže udržet soustředění při rutinních úkolech, vyjmenovává odborník.

V IT odvětví může únava znamenat více chyb v kódu a potíže při řešení složitých problémů. V průmyslu a výrobě zase zvyšuje riziko nesprávného zacházení se stroji a vynechávání bezpečnostních postupů. V dopravě pak zhoršené soustředění a delší reakční čas zvyšují pravděpodobnost nehod. Ve službách může málo spánku vést k více omylům a nižší kvalitě obsluhy. – Z ekonomického hlediska lze tedy spánek chápat jako součást lidského kapitálu. Investice do vzdělávání o spánkové hygieně, omezení přetěžování zaměstnanců nebo podpora zdravých návyků mohou přinášet měřitelné přínosy nejen pro zdraví společnosti, ale také pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, uzavírá Michał Pajdak.

foto: magnific.com
zprac. /kp/